JÁCHYMOV – brána Krušných hor

Budova centrální kompresorovny Eliáš patří k nejvýraznějším dochovaným památkám na rozsáhlou těžbu uranu na Jáchymovsku v padesátých letech 20. století. Monumentální technická stavba zásobovala okolní doly stlačeným vzduchem a dodnes připomíná průmyslový rozsah i technickou vyspělost tehdejšího uranového průmyslu.

Důl Adam u Mariánské na Jáchymovsku patří k místům, kde se prolíná starší stříbrná tradice s poválečnou těžbou uranu. Připomíná zaniklou samotu Ochsenbusch, nucenou práci vězňů v padesátých letech i pozdější průmyslové využití a úplný zánik areálu.

Důl Antonín v Eliášském údolí u Jáchymova patří k výjimečným lokalitám zdejšího hornictví. Na rozdíl od většiny jáchymovských dolů nebyl zaměřen na stříbro či uran, ale na těžbu železné rudy vázané na skarnová tělesa.

Historický jáchymovský důl Bratrství patří k nejstarším v revíru a jeho podzemí dnes neslouží těžbě, ale jako specializované úložiště radioaktivních odpadů.

Důl Eduard patří k mladším uranovým dolům jáchymovského revíru, jehož areál se dodnes dochoval a okolní odval se proměnil ve známý biatlonový areál.

Eliášské údolí patří k nejstarším hornickým lokalitám Jáchymovska a spojuje stopy renesanční těžby stříbra s dramatickou historií uranových dolů a pracovních táborů 20. století.

Důl Eva Apfelbaum u Zálesí na Jáchymovsku patří k méně známým, ale historicky pozoruhodným místům zdejšího hornictví. Připomíná renesanční těžbu stříbra popsanou Johannem Mathesiem, poválečnou těžbu uranu s nasazením vězňů i pozdější neobvyklé využití areálu jako školy v přírodě.

Důl Josef v Jáchymově patří k nejstarším a historicky nejvýznamnějším důlním dílům města. Jeho historie sahá do počátků jáchymovského hornictví v 16. století, připomíná éru stříbrné slávy, návštěvu císaře Josefa II., těžbu uranu i dnešní využití jako větrací šachty a zdroje radonové vody.

Důl Klement v Elbeckenském údolí u Jáchymova patří k méně známým místům místního hornictví. Připomíná nejen poválečné pokusy o těžbu uranu, ale i starší tradici zpracování arzenopyritu a výroby arzeniku, která zde měla v 17. a 18. století významné postavení.

Důl Panorama patřil k méně známým, ale důležitým důlním provozům jáchymovského rudního revíru v Krušných horách. Nacházel se přímo v prostoru města Jáchymov, které vzniklo na počátku 16. století po objevu bohatých stříbrných ložisek a během krátké doby se zařadilo mezi nejvýznamnější hornická centra Evropy. Hornictví zde postupně prošlo několika etapami – od stříbra přes barevné kovy až po uran, který zásadně ovlivnil novodobou historii celého regionu.

Důl Plavno patřil k méně známým, přesto však významným uranovým dolům jáchymovského rudního revíru v centrální části Krušných hor. Nacházel se ve východním okraji jáchymovské těžební oblasti, která je proslulá svými hydrotermálními žilami s obsahem stříbra, kobaltu, niklu a později především uranu. Právě uran se po druhé světové válce stal strategickou surovinou a jeho těžba zásadně změnila tvář celého regionu. Místa, která byla po staletí spíše poklidnou horskou krajinou s rozptýlenými osadami, se během několika let proměnila v přísně střežené průmyslové území.

 Důl Rovnost patří k nejvýznamnějším a nejhlubším dolům jáchymovského revíru. Jeho historie sahá do 18. století a zahrnuje období stříbrné těžby, uranového boomu, pracovních táborů i počátků jáchymovského lázeňství.

Nejdéle fungující důl, který drží řadu světových prvenství a zároveň mající původní název z roku 1525.

Mezi méně nápadné, ale technicky zajímavé památky Jáchymova patří i krytá úzkorozchodná koněspřežná dráha mezi doly Svornost a Josef. Přestože se dochovala jen v terénních stopách a na historických snímcích, připomíná promyšlený systém dopravy hlušiny v době rozmachu místního hornictví.

Nenápadná maketa gotického hradu v areálu bývalého dolu a lágru Rovnost patří k nejpodivuhodnějším památkám jáchymovského uranového hornictví a dodnes obestírá její vznik řada nejasností.

Schweizerova žíla v Eliášském údolí patří k nejvýznamnějším ložiskům jáchymovského revíru. Dochovalo se zde nejrozsáhlejší souvislé pásmo pinek a hald v České republice, připomínající bohatství místních stříbrných i později uranových rud.

Rudá věž smrti u Vykmanova patří k nejvýraznějším symbolům nucené práce politických vězňů v jáchymovských uranových dolech. Sedmipodlažní třídírna a drtírna rudy dodnes připomíná extrémní podmínky, v nichž vězni pracovali, i tragické důsledky radioaktivního prostředí.

Schody hrůzy nad jáchymovským dolem Svornost patří k silným připomínkám poválečného systému pracovních táborů a nucené práce politických vězňů. Tento strmý koridor spojoval důl s táborem Svornost a dodnes symbolizuje každodenní utrpení vězňů i snahu uchovat paměť těchto míst.

Štola č. 1 v Jáchymově patří k nejautentičtějším připomínkám poválečné těžby uranu i systému pracovních táborů. Dnes je zpřístupněna jako hornický skanzen a umožňuje nahlédnout do prostředí, kde pracovali političtí vězni, i do starších vrstev jáchymovského hornictví.

Jedna z nejcennějších technických památek jáchymovského hornictví se dnes nenachází v Jáchymově, ale v Kutné Hoře. Dochovaný koňský žentour z dolu Helena Huber představuje unikátní těžní stroj ze 16. století a připomíná technickou vyspělost raného jáchymovského hornictví.

Voda - opomíjená síla, která však byla zcela nezbytná nejen pro život, ale i pro práci. Vodní díla Jáchymovska patří k méně nápadným, ale zásadním památkám místního hornictví. Soustava rybníků, kanálů a štol zajišťovala energii pro těžbu i zpracování rud a představovala promyšlený technický systém, díky němuž byla voda využita téměř beze zbytku.