Jdi na obsah Jdi na menu
 


DŮL SVORNOST (Einigkeit)

2. 5. 2012


  

svornost-1.jpg

Úvod

Nejvýznamnějším dolem jáchymovského revíru, ale zároveň jedním z nejdůležitějších dolů v rámci celé ČR, je bezpochyby důl Svornost. Jedná se nejen o nejdéle soustavně provozovaný důl v Evropě, ale zároveň jde i o první uranový důl na světě. Zároveň jde o jediný důl na světě, který provozují léčebné lázně nebo o místo charakterizované jako nejbohatší geologické naleziště na světě.

Ohlubeň jámy je v nadmořské výšce 725,5 m n m. a hloubka dolu je 500 metrů. Jáma samotná je hluboká 514metrů a nejhlubší vrt přidává dalších 334,6 metrů. Maximální hloubka je tedy pod úrovní mořské hladiny.

Důl je dvanáctipatrový – Denní patro, patro Barbora, patro Daniel, První Nepomucké patro, Druhé Nepomucké patro, Štolové patro, 2., 5., 7., 8., 10. a 12. patro, na kterých je celkem 160 km chodeb. Profil jámy je obdélníkový (20m²) s jedním lezním a dvěma klecovými oddíly. Spodní patra (Barbora, Daniel a 12. se používají při jímání pramenů, ostatní jsou nepřístupná.

Jáma Svornost je společně s Rovností (jámy jsou propojené štolou na Kraví žíle) výdušnou jámou, zatímco jáma Josef je vtažná jáma. To znamená, že Josefem do podzemí vstupuje čerstvý vzduch, kdežto Svorností a Rovností vzduch podzemí opouští. Celé podzemí je tedy odvětráváno naprosto samovolně.

Maximální hloubky dosáhli horníci již v roce 1860, kdy těžba stříbra a dalších rud přecházela v těžbu uranových rud pro potřeby továrny na uranové barvy.

Celková délka chodeb činí přes sto šedesát kilometrů a nacházely se zde nejbohatší stříbrné žíly Jáchymovska-Geschieber, Küh, Prokop, Klement, Ondřej, Rosa von Jericho, Fundgruben, Hildebrand, Evangelist.

Historie

Důl byl založen v roce 1518 na křížení stříbrných žil Stella (objevena 1518) a Svatý Ondřej (objevena v roce 1517) rýnským těžařem Georgem Schweitzerem, který mu dal jméno Kliment. Žíla Stella (Hvězda) byla později přejmenována na Geschieber (kdy a proč se neví) byla vůbec nejbohatší stříbrná žíla celé oblasti. Stříbro se z ní dobývalo motykou a až sto kilogramové stříbrné balvany ležely blízko zemskému povrchu. První rok těžby v dole znamenal čistý zisk dolu 40 000 zlatých. Nicméně bohatství vyvolalo i spor o dobývací práva. Na jedné straně sporu stálo těžařstvo kolem Schweitzera - Pokolení sv. Anny a na straně druhé těžařstvo Sv. Anny Bohatý valoun na Uhelném vrchu. Tato těžařstva (dnešní mluvou akcionáři dolu) se však v roce 1525 dokázala domluvit. Výsledkem dohody bylo spojení těchto cechů a na památku smíření došlo k přejmenování dolu na Einigkeit (Jednota, Svornost).

Soukromá těžařstva provozovala důl do roku 1658, přičemž logicky docházelo k prohlubování dolu. Již koncem 16. století důl dosáhl hloubky 300 metrů a těženy byly hlavně žíly Geschieber, Küh (Kraví) a Svatý Ondřej. Důl Svornost věrně kopíroval osud hornictví v celé oblasti. Což znamenalo i útlum těžby po roce 1545. Ten byl zapříčiněn jednak vyčerpáním známých ložisek, jednak zvýšenými náklady těžby (větší hloubky, nutnost čerpání důlních vod) a v neposlední řadě klesající cenou stříbra, které v této době začali do Evropy ve velkém dovážet Španělé ze svých kolonií v Jižní a Střední Americe.

Málem smrtelnou ránu přinesla celému hornickému podnikání Třicetiletá válka a rekatolizace po roce 1620. Zatímco před rokem 1618 fungovalo ve městě a okolí přes 500 dolů, po roce 1648 jich fungovalo pouhých dvacet. Těžba ale přesto nebyla rentabilní a skomírající důl nakonec v roce 1658 převzala státní správa. Ta ukončila ztrátovou těžbu stříbrných rud a přeorientovala důl na těžbu arzénových a hlavně kobaltových rud (v roce 1690). Kolem roku 1700 byla nalezena nová ložiska stříbrných rud, takže byla obnovena těžba v celém rozsahu.

V roce 1801 veškeré podíly od jednotlivých těžařů skoupilo město a Jáchymov se tak stal jediným majitelem dolu. Krátce poté ale při práci na žíle Junghauzerzecher v hloubce 417 metrů horníci nalomili dutinu plnou vody a důl se okamžitě a prudce naplnil vodou. Prakticky okamžitě začalo odčerpávání, nicméně k úplnému vyčerpání vody došlo až v roce 1806. K dalšímu zatopení došlo v roce 1810, kdy voda dosáhla až k pátému patru. Kromě těchto komplikací město muselo řešit i sociální problémy horníků. Například v roce 1802 stávkovali horníci dolu Josef, protože jim nebyla půl roku vyplácena mzda. A město s doly převzalo i veškeré závazky. Odčerpávání bylo pro město finančně velmi nákladné a tak důl v roce 1850 přebírá stát. Již během roku 1848 důl dosáhl hloubky 419 metrů a měl osm pater. Roku 1853 byla na Svornosti zahájena těžba uranových rud. Ze dne na den se tehdy z nenáviděné leskle černé horniny nazývané Pechblende (Smolný kámen, smolinec) stal vyhledávaný artikl. Horníci totiž brzy vypozorovali, že kde se tato hornina objeví, tam zmizí i sebevydatnější kovonosná žíla. Proto věřili, že jim nosí smůlu. Nicméně do roku 1900 ho bylo jen na Svornosti vytěženo přes 300 tun. A to přesto, že 12. března 1864 horníci nechtěně nalezli další, velmi vydatný pramen v hloubce 532 metrů. Důl byl rychle zatopen a voda se začala odčerpávat až na začátku roku 1866. Odčerpávání dolu trvalo tři roky a nakonec byl pramen uzavřen. Že šlo pravděpodobně o výron radonové vody, samozřejmě v této době nikdo netušil. Problémům s vodou ale nebyl konec, v roce 1896 zde v hloubce 514 metrů vytryskl silný pramen vody, která brzy zatopila důl až po štolu Daniel na šestém patře. Kvůli obrovským nákladům byl důl 23 let ponechán zatopený a těžil se pouze po patro Daniel. Přebytečná voda tak byla z dolu odčerpána až v letech 1923 - 1924. Tehdy také byla na dně jámy vytvořena 3 metry silná betonová deska, jako ochrana před průsakem spodní vody. Postupně byla v dalších letech zesílena až na šest metrů. V této době Svornost fungovala jako pokusná laboratoř pro odzkoušení různých typů čerpadel, trhavin a betonových směsí. Pro provoz parního čerpadla byla dokonce postavena nová budova. Pro zajímavost - čerpadlo spotřebovalo denně dva vagóny uhlí. Po obrovských nákladech investovaných do odčerpání vod a zabezpečení ale hrozilo, že těžba bude nakonec ukončena. Jednak byla již v roce 1899 definitivně ukončena těžba stříbra, jednak došlo k poklesu cen uranových barev, protože na trh byly vrženy levnější barvy z Kanady a Belgie. I toto však Svornost dokázala ustát.

A to hlavně díky objevům Marie Curie – Sklodowské a jejího manžela Pierra. Radium se stalo celosvětově vyhledávaným artiklem a navíc byly v Jáchymově v roce 1906 založeny 1. radonové lázně světa (dobový název). Svornost byla modernizována a těžba se rozjela na plné obrátky. V roce 1925 důl navštívila i jeho nepřímá zachránkyně – Marie Curie – Sklodowská.

Od roku 1938 těžba probíhala v režii Německé říše. Surovina byla ke zpracování odvážena do Německa, protože továrna na uranové barvy a radium byla v roce 1941 zbořena. Během druhé světové války zde pracovalo na těžbě uranu šedesát ruských zajatců. Pro ty byl na terénní terase nad dolem zřízen tábor. Na konci roku 1944 provedla CIA fotografické snímkování Svornosti. V následné zprávě agenti konstatovali, že objem těžby uranových rud je nižší než před válkou, a proto bylo upuštěno od připraveného bombardování Svornosti a dalších dolů - Rovnosti a Bratrství.

Po skončení války se zde začínají těžit uranové rudy pro Sovětský svaz a 4. prosince 1949 je u dolu na místě původního německého tábora založen TNP Svornost. Ten byl později s dolem spojen Schodištěm hrůzy o 160 stupních. Těžba uranu byla ukončena po doslova vyrabování dolu v roce 1964 a důl byl předán k lázeňským účelům.

Dědičná štola Daniel

Tato štola spojuje doly Rovnost a Svornost a poté pokračuje až do lázní. Tam je dnes její portál schován 6 metrů pod povrchem v místě kruhového objezdu. Ražena z třetího patra jámy Svornost 148 metrů hluboko jako odvodňovací. Její délka je 2850 metrů (s překopy 10650). Původně odvodňovací štola, do které Ing. Štěp z pověření Říšského ministra orby Buquoye nechal vložit potrubí pro dopravu radonové vody do prostoru lázní. Toto potrubí bylo využíváno až do roku 1961.       

Dědičná štola Barbora

Byla ražena z jámy Svornost v hloubce 106 metrů od roku 1518. Zpočátku měřila 3020 metrů (s překopy 8550). Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století šlo s konečnou délkou 7668 metrů (s překopy 11,5 km) o nejrozsáhlejší důlní dílo Evropy.

Prameny

K léčebným účelům jsou využívány čtyři prameny. Curie z roku 1924, C1 z roku 1960 (nejhlubší vrt), Běhounek z roku 1962 (s 280 litry za minutu nejvydatnější pramen) a Agricola z roku 2000.

Štola Curie

Ražena byla od 1. června 1961 z 12. patra Svornosti přes jámu Josef a dále do lázní. Nahradila již pro dopravu vody nevyhovující štolu Daniel. Je v ní uloženo potrubí, kterým je dováděna voda pro potřeby Léčebných lázní. Její součástí je retenční nádrž pod sanatoriem Běhounek a celková délka 2,39 kilometru.

Nová odvodňovací štola

V roce 1979 začíná z patra Daniel ražba štoly Nová Svornost, která měla nahradit již nevyhovující odvodňovací štoly Daniel a Barbora. Štola byla lázním předána 28. dubna 1983 a odvodňuje spodní partie dolu i stará důlní díla po celé délce své trasy. Její portál je v místě původního dolu Leopold.

Období lázeňství

Tato éra započala 1. dubna 1964, když důl i jeho zaměstnance převedl stát pod Léčebné lázně Jáchymov.

V roce 1966 v rámci oslav několika výročí (450 let města, 250 let hornické školy a 60 let lázní) navštěvují důl prof. Otto Hahn, Prof. Ak. František Běhounek a ing. František Šlik. Při příležitosti této návštěvy byl vrt HG-1 přejmenován na Pramen Běhounek.

Léčebné lázně v letech 1992–96 provedly generální rekonstrukci těžní jámy a rovněž byla vyměněna i zkorodovaná těžní věž. V roce 2002 bylo dosaženo hloubky 600 metrů a byly zde objeveny další prameny radioaktivní vody (pramen Agricola). Mimochodem - léčivá voda je v průměru zhruba 13 000 let stará. Nejstarší voda je ale podle vědeckých poznatků stará 37 000 let. O lázeňské činnosti pojednávají samostatné články zde: https://www.palfi.cz/clanky/jachymovske-lazenstvi/

Ohrožení v roce 1981

V pátek 13. března v 1:40 hodin došlo k protržení hráze Městského rybníku. Trhlina v hrázi měřila šest metrů a voda vyplavila nejen město, ale i jeho podzemí. Horníci tehdy celý týden bez přestávky pracovali v podzemí na zajištění jímek pramenů. Pokud by je voda zalila, došlo by k jejich kontaminaci a to by pravděpodobně znamenalo okamžité ukončení lázeňské činnosti, která by byla pouze hypoteticky obnovitelná. Tehdejší zaměstnanci dolu vzpomínají, že ke katastrofě chybělo pouhých několik centimetrů a bylo jí zabráněno pouze stavbou hrází a usilovným čerpáním nateklé vody. Samostatný článek zde: https://www.palfi.cz/clanky/ruzne-texty/z-historie/1981---rok-pohrom.html

Podloží a závěr

Geologický průzkum podloží vedený z tohoto dolu v roce 1977 prokázal obrovskou geologickou rozmanitost této lokality. Na Jáchymovsku se nalézá sedmnáct kovonosných rud (stříbro, uran, cín, olovo, kobalt, platina, wolfram a další) a více než čtyři sta různých minerálů. Řada uranových minerálů zde byla popsána poprvé na světě a několik jich v jiné lokalitě nebylo nalezeno. Pro 15 uranových minerálů je typovým nalezištěm. Důl Svornost je nejbohatším geologickým nalezištěm na světě. Po několika smrtelných nehodách byl důl vybaven zabezpečovacím zařízením, které zamezuje pohybu amatérských hledačů minerálů.

Fotogalerie nadzemní části dolu: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Dul_Svornost/

Fotogalerie podzemí (12. patro): http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Dul_Svornost_-_podzemi/