DŮL ADAM
Úvod
V blízkosti Mariánské, u osady Werlsgrün (dnešní Zálesí), stávala samota Ochsenbusch. Po založení Jáchymova v první polovině 16. století zde byl otevřen důl nesoucí stejné jméno. Není zcela jasné, zda byl pojmenován podle samoty, nebo naopak samota vznikla a byla nazvána podle hornického díla na žíle svatého Václava. Správně náležela samota pod Werlsgrün spolu s dalšími lokalitami, jako byly Hřebečná, Vršek a Rovnost (německy Hengstererben, Werlsberg a Wernerschacht).
Historie
Lokalita byla součástí širšího jáchymovského rudního revíru, jehož význam spočíval nejprve v těžbě stříbra a dalších kovů. Nový význam získalo místo po druhé světové válce. V roce 1947 zde proběhl společně s nedalekým dolem Evina jabloň (Eva Apfelbaum) geologický průzkum, který potvrdil přítomnost uranových rud. Na základě výsledků byly staré doly znovu otevřeny pod názvy Eva a Adam. Důl Adam byl plně zprovozněn roku 1951 jako Jáma č. 11, přičemž na jeho zprovoznění i provozu se podíleli vězni z pracovních táborů Mariánská a Eliáš, patřících do systému jáchymovských táborů nucených prací.
Popis
Areál dolu měl charakter typického uranového pracoviště počátku padesátých let, tedy průmyslového a zároveň střeženého prostoru napojeného na infrastrukturu okolních dolů. Provoz zahrnoval těžní jámu, technické objekty i zázemí pro zaměstnance a ostrahu. Vzhledem k napojení na další jáchymovské provozy sloužil důl Adam především jako součást širšího těžebního systému v oblasti Mariánské a Rovnosti.
Obnova
Po ukončení těžby uranových rud bylo pracoviště dolu Adam využito pro civilní průmysl a přeměněno na provoz nejdeckých přádelen. Po roce 1989 areál často měnil majitele, postupně chátral a byl rozebírán. Nakonec došlo k úplné demolici zbylých objektů a dnes místo připomínají pouze terénní stopy a historické prameny.
Fotogalerie místa je zde: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Jachymov%2C_Dul_Adam/
