DŮL PANORAMA
Úvod
Oblast dolu Panorama netvořila jediná šachta, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale menší důlní celek složený z několika těžních děl. Nacházely se zde jámy Panorama a Zuzana, dále úklonná jáma Panorama a několik průzkumných či odvodňovacích štol. Společně vytvářely funkční provozní jednotku napojenou na širší podzemní systém jáchymovského revíru. Místo, kde kdysi stávaly těžní věže a technické budovy, dnes působí nenápadně – nachází se zde průmyslový areál v Dvořákově ulici.
Historie
Lokalita byla hornicky využívána již ve středověku. V prostoru dnešní Panoramy se nacházel stříbrný důl Galgenberg, pojmenovaný patrně podle svahu, na němž ležel. Pozdější důlní práce zde dosáhly hloubky přibližně 355,1 metru, což dokládá dlouhodobý a intenzivní zájem o tuto část jáchymovského revíru.
Jáchymovský revír je typický mimořádnou geologickou pestrostí a dlouhou kontinuitou dobývání. Po druhé světové válce se oblast stala jedním z hlavních center těžby uranu, strategické suroviny využívané v jaderném průmyslu. Rozvoj dolů byl rychlý a krajina se během krátké doby výrazně proměnila – vznikaly nové šachty, provozní objekty i dopravní infrastruktura a jednotlivé doly byly postupně napojovány do rozsáhlého podzemního systému.
Panorama fungovala jako jedna z částí této infrastruktury. Pro jáchymovské doly bylo typické jejich vzájemné propojení, které umožňovalo efektivnější větrání, přepravu materiálu i pokračující geologický průzkum. Na tento systém navazovala i další důlní díla v okolí, například důl Plavno, jehož jáma Vladimír byla ve třetím patře napojena právě na panoramské podzemí. Pod zemí tak vznikal složitý labyrint chodeb často překračující hranice jednotlivých dolů a z dnešního pohledu působící téměř neuvěřitelně.
Pozoruhodné je především to, že šlo o důlní celek nacházející se přímo v zastavěné části města. Zatímco mnoho dolů bývalo ukryto v lesích nebo vysoko na horských svazích, Panorama stálo doslova na dosah každodenního života obyvatel. Mnozí lidé dnes tímto místem procházejí, aniž by tušili, že pod jejich nohama se kdysi rozprostíralo rozsáhlé podzemí. Právě tato nenápadnost činí lokalitu ještě zajímavější – důl téměř zmizel z krajiny, nikoli však z historie.
Popis
Samotný důlní areál byl pravděpodobně budován postupně podle aktuálních potřeb těžby a geologického průzkumu. Svislé jámy sloužily především k dopravě horníků, materiálu a vytěžené rudy, zatímco úklonná jáma umožňovala snazší pohyb techniky i důlních vozíků po svahu ložiska. Štoly pak zajišťovaly odvodnění, větrání nebo přístup do jednotlivých částí rudních žil.
O přesných technických parametrech dolu se dochovalo jen omezené množství údajů, což napovídá, že nešlo o jeden z dominantních těžebních závodů revíru, ale spíše o provoz doplňující větší strukturu jáchymovských dolů. Přesto měl své pevné místo v hornické krajině města, která je dnes považována za mimořádně cenný historický celek vzniklý díky staletím dobývání rud.
Jáchymovská ložiska mají hydrotermální žilný charakter a proslula výskytem celé řady rudních minerálů. Právě tato geologická rozmanitost vedla k opakovaným těžebním vlnám a udržela hornictví v regionu po mnoho generací. Uranová éra pak představovala jednu z posledních velkých kapitol zdejšího hlubinného dobývání.
Současný stav
Po ukončení těžby zmizela většina povrchových staveb a původní průmyslový charakter místa se postupně proměnil. Areál však nezanikl – technické budovy našly nové využití a prostor se stal zázemím městských služeb. Dodnes zde sídlí komunální technický provoz a část areálu využívá také pila, takže lokalita si zachovala pracovní a hospodářský ráz.
Bez znalosti historie by dnes jen málokdo tušil, že právě zde stávalo několik těžních zařízení a že pod povrchem existovalo rozsáhlé podzemí napojené na další doly jáchymovského revíru. Panorama tak patří k místům, která z krajiny téměř zmizela, přesto však zůstávají nenápadnou součástí velkého hornického příběhu Jáchymova.
