DŮL ELIÁŠ
Úvod
První zmínka o dolu v Eliášském údolí u Jáchymova pochází z roku 1512. Roku 1526 zde bylo instalováno tzv. Kehrrad, tedy vratné obousměrné vodní kolo o průměru přibližně 12,5 metru. Sloužilo k pohonu vodotěžných zařízení pro čerpání důlní vody i k pohonu těžních mechanismů. Takto poháněná čerpadla dokázala zvedat vodu z hloubky kolem 190 metrů, což představovalo vyšší výkon než starší pohonný systém trejv. Pro zajištění dostatku vody byl na Eliášském potoce vybudován Heinzen Teich, tedy vodní nádrž sloužící jako zásobník energie pro důlní zařízení. Důl Eliáš je společně s Rovností zachycen také na mapě vydané Vojenským zeměpisným ústavem v Praze roku 1913.
Starší těžba
Jáma Eliáš sledovala rudní žílu směřující do hloubky pod úhlem přibližně 60°, šlo tedy o tzv. úklonnou jámu. Ta dosahovala až k úrovni dědičné štoly Svatá Barbora. Původní jáma byla roku 1892 zasypána, protože po modernizaci dolu Rovnost ztratil Eliáš svůj hospodářský význam.
Pozůstatky po těžbě stříbra z období 16. až 19. století se nacházejí zejména na návrší Hřeben, kde se dochovala řada pinek a desítky menších odvalů. Velká část starších stop hornické činnosti však byla později zničena nebo překryta rozsáhlou těžbou uranu ve 20. století.
Uranová éra a tábory
V roce 1946 bylo na staré haldě dolu Eliáš nalezeno více než 200 kilogramů uranové rudy, což znamenalo zásadní změnu pro celé údolí. Nejprve zde vznikl zajatecký tábor a dne 29. července 1949 byl na jeho místě zřízen trestanecký pracovní tábor Eliáš I. Bylo zde internováno 647 vězňů, z nichž 588 pracovalo přímo v dolech. Tábor byl zrušen roku 1951 po zprovoznění nového tábora Eliáš II., který začal fungovat 8. prosince 1950. Původní tábor stál na odvalu, jenž byl následně odbagrován k dalšímu zpracování uranové rudy. Tábor Eliáš II. byl zrušen 1. dubna 1959. Vězni byli využíváni nejen k přímé těžbě uranové rudy, ale i k práci v navazujících provozech.
Provoz dolu
Důl Eliáš tvořily dvě těžní jámy, Eliáš a Jiřina. Zpracování rudy probíhalo v letech 1948 až 1962 v gravitační úpravně, podobně jako na Bratrství, Eduardu, ve Vykmanově či Nejdku. Na Eliáši se nacházela také centrální kompresorovna, tzv. Turbo, která zásobovala stlačeným vzduchem doly Eliáš, Adam, Eva a Rovnost II.
Po roce 1962 bylo odkaliště gravitační úpravny zlikvidováno a kaly s obsahem uranu převezeny do úpravny v Mydlovarech. Demolovány byly rovněž budovy úpravny, dolu i tábora Eliáš II. V krajině dnes zůstávají především zbytky odkalovacích nádrží, chátrající budova kompresorovny a na svazích Eliášského údolí rozsáhlé odvaly dolů Eliáš, Eduard, Eva, Rovnost a dalších.
Památka a současnost
Období pracovních táborů, nesvobody a obětí komunistického režimu připomíná Skautská mohyla s křížem, vztyčená 30. května 1992 na místě bývalého tábora Eliáš. Připomíná internované, popravené i umučené skauty, kteří zde byli po zákazu svého hnutí nasazeni k práci pro Uranové doly.
Od ledna 2019 je Eliášské údolí chráněno jako hornická kulturní památka. Oblast sahá od Heinzenova rybníku až k vodnímu dílu Eliáš a prochází tudy Naučná stezka Jáchymovské peklo.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Jachymov%2C_Dul_Elias_a_Eliasske_udoli/
