Jdi na obsah Jdi na menu
 


PINKY A ODVALY NA ŽÍLE SCHWEIZER

19. 2. 2015

 

Nejrozsáhlejší souvisle zachované pásmo pinek a hald na území ČR o délce 2.5 km. Nachází se zde přes sto odvalů s trychtýřovými propady na místech původních těžních jam. Zdejší Schweizerova žíla byla po Kraví žíle (Geschieber) druhou nejvýnosnější žílou v Jáchymově. Do roku 1589 z ní bylo získáno třicet tun stříbra. Náležela k Cechu sv. Merten v Eliášském údolí.

Žíla Schweizer byla objevena v roce 1526 a pojmenována je po rýnském těžaři Georgu Schweizerovi. V prostoru u dnešního Nového Města při silnici na Mariánskou žíla vycházela na povrch. Podle Agricoly se zde našly valouny stříbra o váze kolem sta kilogramů a Mathesius popisuje dráty ryzího stříbra „jako brk silné a půl lokte (cca. 15 cm) dlouhé“. Oba se shodují v tom, že stříbro šlo sekat motykou do hloubky asi 80 – 100 metrů. Samotná žíla ale klesá až do tří set metrů.

Každý důl (cech) v Jáchymovském revíru měl 128 kuksů (důlních podílů). Každý kuks měl hodnotu 1000 tolarů. A právě na Schweizerově žíle byl zaznamenán vůbec nejvyšší výnos z jednoho kuksu. Schweizer ze svých podílů na této žíle získal 40.000 zlatých zisku a těžař Merten Heidler dokonce 100.000 čistého zisku. Heidler měl ale podíly i na Červené žíle.

Žíla Schweizer nebyla bohatá pouze na stříbro, ale i na uran. Po zahájení výroby uranových barev (1840) byl uran poprvé získáván právě z místních odvalů. Od roku 1843 byly proto haldy znovu překopány. V éře masivní těžby uranu na Jáchymovsku byla žíla Schweizer jedna z nejbohatších.