PINKY A ODVALY NA ŽÍLE SCHWEIZER
Úvod
V prostoru Eliášského údolí se nachází mimořádně cenná hornická lokalita, kde se dochovalo nejrozsáhlejší souvislé pásmo pinek a hald na území České republiky. Toto pásmo dosahuje délky přibližně 2,5 kilometru a zahrnuje více než sto odvalů s trychtýřovitými propady v místech původních těžních jam. Lokalita představuje unikátní doklad rozsahu historické těžby v jáchymovském revíru.
Historie a význam žíly
Schweizerova žíla byla po Kraví žíle (Geschieber) druhou nejvýnosnější rudní žílou Jáchymova. Do roku 1589 z ní bylo získáno přibližně třicet tun stříbra. Náležela k cechu sv. Merten v Eliášském údolí.
Žíla byla objevena roku 1526 a pojmenována po rýnském těžaři Georgu Schweizerovi. V oblasti dnešního Nového Města při silnici na Mariánskou vystupovala na povrch. Podle Georga Agricoly se zde nacházely valouny ryzího stříbra o hmotnosti až kolem sta kilogramů, zatímco jáchymovský kazatel Johann Mathesius popisuje dráty ryzího stříbra „jako brk silné a půl lokte dlouhé“. Oba se shodují, že v horních částech bylo možné stříbro dobývat téměř přímo ze stěn do hloubky zhruba 80 až 100 metrů, zatímco samotná žíla klesá přibližně do hloubky tří set metrů.
Hospodářský význam
Každý důl nebo těžařský cech v jáchymovském revíru měl tradičně rozděleno 128 kuksů, tedy důlních podílů, z nichž každý měl hodnotu přibližně 1000 tolarů. Právě na Schweizerově žíle byl zaznamenán patrně nejvyšší výnos z jednoho kuksu v celé oblasti. Georg Schweizer získal ze svých podílů zisk asi 40 000 zlatých a těžař Merten Heidler dokonce kolem 100 000 zlatých čistého zisku, přičemž Heidler vlastnil podíly i na Červené žíle.
Těžba uranu a současnost
Schweizerova žíla nebyla bohatá pouze na stříbro, ale také na uranové minerály. Po zahájení výroby uranových barev kolem roku 1840 byl uran poprvé získáván právě z místních odvalů. Od roku 1843 proto docházelo k jejich opětovnému překopávání. V období masivní poválečné těžby uranu patřila Schweizerova žíla znovu mezi významná ložiska jáchymovské oblasti.
Dnes lokalita představuje jedinečný terénní celek s množstvím pinek, propadů a hald, který názorně dokumentuje rozsah historické těžby i pozdější využití rudního bohatství.
