RUDÁ VĚŽ SMRTI
Rudá věž smrti dodnes stojí v Dolním Žďáru při silnici do Vykmanova. Původně zde byl tábor Vykmanov (krycí označení L). Ten byl založen v únoru 1951 a jednalo se o nejmenší tábor soustavy Jáchymovských uranových dolů. Byly zde pouze dva baráky – jeden pro duchovní a druhý pro politicky nepolepšitelné vězně. Tábor fungoval do 26. května 1956 a jeho kapacita činila 300 osob. V jeho sousedství vyrostla věznice, která zde funguje dodnes a samotný tábor pohltil průmyslový areál využívaný Škodou Plzeň jako továrna na výrobu trolejbusů a autobusů. Dnes areál prochází revitalizací a Věž smrti je v majetku Konfederace politických vězňů a připravuje se její otevření veřejnosti. Věž je zapsána na seznamu Národních kulturních památek.
Rudá věž (nazvaná podle své cihlové barvy) sloužila jako drtička a třídírna uranové rudy. Vězni zde obsluhovali veliký, v přízemí umístěný mlýn na drcení rudy. Ruda se drtila bez ochranných sítí a bez kropení vodou, takže byl prostor neustále naplněn vysoce radioaktivním prachem, který byl roznášen i do tábora a jeho okolí. Kolem potom byly uzamčené boxy, ve kterých se uchovávala čistá ruda.
V mezipatrech sedmipodlažní stavby byla umístěna síta, kterými ruda propadávala do nižšího patra a byla průběžně tříděna. Vězni bez jakýchkoliv ochranných prostředků potom namletou rudu ručně přebírali. Čistá ruda byla ukládána pomocí dřevěných palic do kovových barelů, méně kvalitní ruda se nakládala přímo na vagóny. Každý 50 centimetrů vysoký barel musel vážit 80 kilogramů. To kontrolovali civilní zaměstnanci na olověných vahách. Barely poté byly skládány do řad, tzv. partií podle kvality rudy. Jedna partie byla tvořena 250 až 300 barely. K přepravě na nádraží v Ostrově sloužila železniční vlečka, která byla napojena na železniční trať z Ostrova do Jáchymova.
Konfederace politických vězňů zde plánuje vybudovat muzeum Otrockých prací. To by mělo ukazovat repliky strojního vybavení budovy, ale i nástroje, kterými vězni dolovali uranovou rudu.
Mezi nejznámější zde umístěné vězně patří akademický sochař Jaroslav Šlezinger, který je autorem monumentální plastiky umístěné na průčelí Domu kultury v Ostrově. K vytvoření sousoší byl donucen při svém pobytu v táboře. Zároveň potají vytvořil i 14 sádrových reliéfů Křížové cesty, které jsou umístěné v kapli sv. Floriána v Ostrově.
Právě zde vzniklo označení pro vězně – MUKL. Jde o zkratku sousloví Muž určený k likvidaci. Zde životnost vězně pro vysoce radioaktivní prostředí činila jeden, maximálně tři roky.
Fotogalerii stavby najdete zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Ruda_vez_smrti/