JÁCHYMOV – brána Krušných hor

Úvod
Schody hrůzy, nazývané také Mauthausenské schodiště, se nacházejí nad dolem Svornost v Jáchymově. V minulosti tvořily spojení mezi šachtou a nápravně pracovním táborem Svornost. Patří k méně nápadným, avšak historicky velmi významným památkám připomínajícím období nucené práce v uranových dolech.

Historie
Tábor Svornost vznikl nad stejnojmenným dolem již za nacistické okupace. Po skončení druhé světové války a návratu pohraničí pod československou správu sloužil nejprve jako retribuční a zajatecký tábor. Když začalo docházet k propouštění válečných zajatců, byla pracovní síla nahrazena vězni z řad odsouzených a později především politických vězňů. Od roku 1949 zde byli nasazováni na práci v uranových dolech a tábor fungoval až do roku 1954.

Právě v tomto období vznikl nový oplocený koridor se schodištěm vedoucím přímo k dolu Svornost. Do té doby chodili vězni do dolu po místních ulicích, dnes již zaniklých, kde tehdy stála obytná zástavba. Nové řešení umožňovalo lepší kontrolu vězňů i izolaci pohybu pracovních komand.

Popis
Schodiště bylo přibližně tři metry široké a překonávalo výškový rozdíl asi sedmdesáti metrů. Tvořilo ho zhruba 230 až 260 stupňů z kulatiny se zásypem. Povrch byl po většinu roku kluzký a pro vězně představoval náročnou překážku, kterou museli denně zdolávat po práci v podzemí.

Koridor byl po obou stranách oplocen ostnatým drátem a silně osvětlen. Vězni nejprve procházeli branou, kde byli v pěti řadách kontrolováni a museli sdělit své číslo. Následně pokračovali ke schodišti a k další bráně. Strážní věže stály na obou koncích a přibližně uprostřed se nacházela strážní budova, sloužící mimo jiné jako úkryt pro stráže v zimě. Schodiště tak bylo nejen dopravní cestou, ale především kontrolovaným bezpečnostním koridorem. Sloužilo i k dopravě pitné vody, protože tábor nebyl napojen na vodovod.

Zánik a obnova
Po zrušení tábora roku 1954 ztratilo schodiště svůj význam a postupně přestalo být využíváno. Po ukončení těžby uranu a rušení tzv. Tajného prostoru Jáchymov rozhodla Státní bezpečnost o odstranění koridoru, aby byly zahlazeny stopy po jeho existenci. Schodiště bylo rozebráno a místo ponecháno přírodě.

V roce 1993 lokalizovali a částečně obnovili trasu členové Hornického spolku Barbora při vyznačování naučné stezky Jáchymovské peklo. Postupně však místo opět zarůstalo a informační prvky chátraly. Další rekonstrukce proběhla roku 2015, kdy Sokolovské muzeum pod vedením pana Runda obnovilo schodiště v souvislosti se zpřístupněním Štoly č. 1 a budováním hornického skanzenu. Současně bylo částečně obnoveno i oplocení tábora a odkryty jeho pozůstatky, i když v jiné poloze než původně, protože část historického prostoru dnes zabírá vodárna a ochranné pásmo vedení vysokého napětí.

Na tuto práci navázal dobrovolnický spolek Političtí vězni.cz, který znovu vyznačil naučnou stezku, instaloval informační tabule a o lokalitu dlouhodobě pečuje.

Původ názvů
Označení Schody hrůzy začali vězni používat po události z 28. září 1950, kdy se při sčítání pokusili o útěk dva vězni. Oba byli zastřeleni a jejich těla byla ponechána u paty schodiště do druhého dne jako výstraha ostatním. Jednalo se o Rudolfa Kindla a Ilju Staleva Chubenova.

Název Mauthausenské schodiště vznikl podle podobnosti s počtem schodů v kamenolomu koncentračního tábora Mauthausen. Jeden z vězňů, který měl zkušenost s nacistickým i komunistickým represivním systémem, tuto paralelu vyslovil a označení se mezi vězni ujalo.