DŮL JOSEF II.
Úvod
Jeden z nejstarších a nejbohatších jáchymovských dolů nechal na Schottenbergu roku 1520 hloubit podnikatel a nákladník Huber. Nový důl pojmenoval po své manželce Helena Huber. Lokalita patřila mezi významná těžební místa města a důl patřil k těm, které přežily i období útlumu po třicetileté válce, kdy jáchymovské hornictví téměř stagnovalo.
Historie
V roce 1764 poslední soukromý majitel důl prodal městu Jáchymov. Město již vlastnilo sousední důl Svornost, a tak došlo k propojení obou těžebních oblastí. Ve druhé polovině 18. století přinesly nové objevy stříbrných rud další rozmach těžby a s ním i modernizaci některých dolů. Dne 30. září 1779 navštívil důl císař Josef II. Při této příležitosti byl přejmenován na Jáma Císař Josef II. Impulsem k návštěvě byla mimo jiné technologická zajímavost dolu, kde byl stále v provozu historický trejv neboli göpl, tedy koňský žentour z 16. století, krátce před císařskou návštěvou obnovený. Roku 1802 přešly všechny doly jáchymovského revíru do státní správy, především kvůli rostoucím nákladům a ekonomickým potížím těžby.
V polovině 19. století se na dole začal těžit smolinec pro výrobu uranových barev. Na počátku 20. století dosáhla jáma hloubky přibližně 300 metrů. Důl plnil kromě těžní funkce i důležitou roli při větrání důlního pole včetně Svornosti, což umožňovalo napojení na přibližně 700 metrů dlouhý úsek dědičné štoly Svatý Daniel. V této štole byla zřízena koňská dráha pro odvoz hlušiny na odval.
Roku 1901 byl na dole Svornost zastižen silný pramen důlní vody, který zatopil i jámu Císař Josef II. Důl byl následně uzavřen a zasypán do výše asi 36 metrů pod okraj jámy. Povrchový důlní žentour byl díky své historické hodnotě zachován.
Po druhé světové válce nastala nová éra spojená s těžbou uranu. V rámci provozu na Svornosti byla obnovena i jáma Josef (již bez označení II.). V roce 1948 byl původní žentour ze 16. století demontován a převezen do Kutné Hory, kde vznikalo muzeum těžby stříbra. Roku 1949 byl v rámci venkovní expozice znovu sestaven poté, co byl prohlášen národní kulturní památkou, a slavnostně odhalen při oslavách hornictví. Na jeho místo byla nad jámou Josef instalována ocelová těžní věž přenesená ze Svornosti. Postupně byla jáma prohloubena až na přibližně 470 metrů.
Popis
Důl Josef se nachází v prostoru historického jáchymovského důlního pole a byl dlouhodobě technicky propojen se Svorností i dalšími díly. Významnou roli zde sehrával systém větrání a odvodňování, napojený na dědičné štoly a další podzemní prostory. Povrchový areál se v průběhu staletí proměňoval od jednoduchého renesančního provozu s koňským žentourem až po modernější průmyslové zázemí 20. století.
Obnova
Při uranové těžbě byl roku 1962 navrtán pramen radonové vody, který dnes zásobuje jáchymovské sanatorium Běhounek. Od roku 1964, kdy zde byla těžba ukončena, slouží důl jako větrací šachta Svornosti a současně jako zdroj radonové vody. Poslední významná rekonstrukce proběhla v letech 1982–1987, kdy byly odstraněny staré povrchové objekty a postavena nová těžní věž vysoká přibližně 15,2 metru. Důl tak dodnes zůstává důležitou součástí jáchymovského důlního systému i lázeňského provozu.
Fotogalerii dolu navštivte zde: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Jachymov,_Dul_Josef_Helena_Huber
