Jdi na obsah Jdi na menu
 


DŮL JOSEF II.

2. 5. 2012

 

dscn7898.jpg

Jeden z nejstarších a nejbohatších dolů ve městě nechal na Schoterbergu hloubit v roce 1520 nákladní Huber. Nový důl pojmenoval po své manželce Helena Huber. Důl fungoval jako jeden z mála i v období po Třicetileté válce, tedy v době úplné stagnace dolování v Jáchymově.

Poslední soukromý majitel důl odprodal městu v roce 1764. Městu v té době již patřil sousední důl Svornost a tak došlo k propojení těžebních oblastí.

Ve II. polovině osmnáctého století došlo v oblasti k novým objevům významných ložisek stříbrných rud a tím i k novému rozmachu těžby. S tím byla spojena i modernizace či alespoň rekonstrukce některých důlních děl. Dne 30. září 1779 důl navštívil císař Josef II. a při této příležitosti získal důl nový název - Jáma Císař Josef II. Důvodem k návštěvě byla technologická jedinečnost tohoto dolu. Jáchymovské doly totiž již od svého počátku sloužily jako svého druhu pokusné místo při zavádění nových důlních technologií a postupů a navíc byl na tomto dole v provozu trejv neboli göpl (žentour na koňský pohon) z 16. století, který byl v rámci obnovy těsně před význačnou návštěvou městem zrekonstruován. V roce 1802 veškeré doly v Jáchymovském revíru přebral stát. Stalo se tak hlavně díky stále vyšším nákladům na těžbu a tím zapříčiněnými špatnými hospodářskými výsledky.

V polovině devatenáctého století se na skomírajícím dole začíná těžit smolinec pro výrobu uranových barev. Na počátku dvacátého století důl dosáhl hloubky tři sta metrů. Kromě těžní funkce plnil důl i další významnou roli, a to odvětrávání celého důlního pole včetně Svornosti. To bylo umožněno 700 metrů dlouhým úsekem dědičné štoly Svatý Daniel. V této štole byla zřízena koňská dráha, kterou byla odvážena hlušina na odval.

V roce 1901 narazili horníci na dole Svornost pramen důlní vody, který byl natolik silný, že zatopil i jámu Císař Josef II. Důl byl proto uzavřen a zasypán až do výše 36 metrů od okraje jámy. Důlní žentour na povrchu zůstal naštěstí pro svůj historický význam zachován.

Po druhé světové válce nastala éra masivní těžby uranu na Jáchymovsku. V rámci těžby na Svornosti byla znovuobnovena i jáma Josef (už ne druhý). V roce 1948 byl demontován původní těžní žentour ze šestnáctého století a převezen do Kutné Hory, kde vznikalo Muzeum těžby stříbra. Tam byl v rámci venkovní expozice v roce 1949 znovu sestaven poté, co byl prohlášený za Národní kulturní památku. Odhalen byl při příležitosti oslav 700 let Československého hornictví. Na jeho místo nad jámou Josef byla nainstalována ocelová těžní věž, která do té doby byla na Svornosti. Během let byla těžbou jáma prohloubena na 470 metrů.

Při těžbě uranu byl v roce 1962 navrtán pramen radonové vody, který dnes zásobuje sanatorium Běhounek. Od roku 1964 kdy zde byla ukončena těžba je důl využíván jako větrací šachta Svornosti a pro jímání radonové vody.

Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1982-87. Při ní byly odstraněny všechny staré povrchové stavby a byla postavena nová, 15,2 metru vysoká těžní věž.

Fotogalerii dolu navštivte zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Dul_Josef_Helena_Huber/