Jdi na obsah Jdi na menu
 


TREJV

28. 8. 2015

josef.jpgJe ironií osudu a doby, že jedna z nejcennějších a nejzajímavějších památek Jáchymova neuvidí návštěvníci tohoto města, ale poměrně vzdálené Kutné Hory. Jde o trejv, neboli koňský žentour. Toto těžní vratidlo se dochovalo v původní podobě z šestnáctého století, ale od roku 1949 zdobí nádvoří Hrádku, kde sídlí České muzeum stříbra v Kutné Hoře.

Trejv byl postaven krátce po roce 1520 na jámě dolu Helena Huber – jednoho z nejbohatších dolů Jáchymovska. Ačkoliv byl důl od roku 1901 do konce II. sv. války zasypán, trejv byl ponechán na místě. Při rozmachu těžby uranu byl důl obnoven a osazen kovovou těžní věží (ta původně stála na Svornosti). Trejv byl v roce 1948 prohlášen národní kulturní památkou a rozmontován. Znovu sestaven byl o rok později ve venkovní expozici Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Tento těžní stroj byl vybudován bez použití byť jediného hřebíku a jeho pohon zajišťovaly čtyři páry koní. Sloužil k vytahování vytěženého materiálu o váze až jedné tuny na povrch z hloubky kolem dvou set až dvou set padesáti metrů.

Objekt tvořil jednu z dominant města, jeho výška je třináct metrů strmé střechy na metr vysokém zděném soklu a kruhový půdorys má šestnáct metrů. Do objektu vedou dva vchody.

Samotné vratidlo na koňský pohon je rovněž původní. Jde vlastně o svislou osu, která je na koncích osazena čepy. Ta jsou vsazena do ložisek – dole pod úrovní terénu a nahoře v příčném trámu. Na horní části svislé osy je připevněn dřevěný buben o průměru šest metrů. Na něj jsou protisměrně navinuta dvě silná lana. Ta byla po kladkách otvorem ve střeše, krytém malou stříškou, vedena nad samotnou těžní jámu. Vždy se jedno lano navíjelo a druhé odvíjelo. Koně se podle potřeby přepřahali do opačného směru, takže vždy bylo možné tahat rudu ven a prázdný měch či sud zároveň spouštět dolů. Stroj je dodnes schopen provozu.

Fotogalerie je zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Trejv_dolu_Josef/  Trejv se dnes nachází na nádvoří Hrádku v Kutné Hoře v Českém muzeu stříbra. Fotografie jsou publikovány s laskavým svolením ředitelky ČMS PhDr. Světlany Hrabánkové.