DŮL ROVNOST
Původně Jáma Rudolf II. Byla nazvána podle císaře a krále Rudolfa II. Hloubení této jámy bylo započato 20.11.1736. Důl patřil k cechu Eliáš a měl odtěžit bohaté žíly stříbra. Do roku 1825 bylo dosaženo hloubky 200 metrů, ale další práce na dole byly zastaveny. S vynálezem výroby uranových barev došlo k oživení dolu v roce 1850. Jáma byla prohloubena do 256 metrů a po návštěvě geologa Abrahama Gottlieba Wernera – profesora na báňské akademii ve Freibergu ve stejném roce byla jáma přejmenována na Wernerschacht – Důl Werner.
Další krize postihla důl na přelomu 19. a 20. století. Tu se ale povedlo zažehnat díky objevu polonia a radia. Důl byl díky novému rozvoji těžby v oblasti modernizován – ocelová těžní věž, modernizace povrchových zařízení, instalace elektrických čerpadel důlní vody a těžního zařízení (vše 1913).
V letech 1925 – 26 byl důl prohlouben na čtvrté patro v hloubce 482 metrů. Další práce pokračovaly i v letech II. sv. války.
Po válce byl u dolu na místě bývalého pracovního tábora zřízen tábor pro německé zajatce. Po jejich odsunu zde byl po roce 1948 zřízen tábor pro politické a retribuční vězně. O rok později byl ale starý tábor zrušen a přestěhován o kus dál. Původní tábor stál totiž na původním odvalu, který ale obsahoval značné množství radioaktivních rud a proto byl odval odtěžen a odvezen do SSSR. Během těžby uranu byla jáma prohloubena na konečných 661 metrů. Pokud ale započteme i slepou jámu hloubenou z podzemí, dosáhne celková hloubka tohoto dolu 707,7 metru. Tím se jáma Rovnost stala bezkonkurenčně nejhlubším dolem jáchymovské oblasti. Vzhledem k vyrabování dolu a amnestii politických vězňů došlo 1.6.1961 k uzavření dolu. Zbylí vězni byli odtransportováni do Příbrami a důl byl do roku 1964 likvidován. Likvidace tábora byla ukončena 15.6.1961.
Jáma Rovnost I. je v hloubce 262 metrů spojena překopem s dolem Svornost a po zrušení slouží jako větrací komín právě Svornosti (Jámu Rovnost II. musíme hledat nad Mariánskou poblíž dolu Adam.). Jáma je dnes překryta masivní mříží a obestavěna kovovou ohradou. Z důlních budov se dochovala jen jáma, budova řetízkárny, strážnice hlavní brány, táborová nemocnice (dnes Hotel Berghof) a muklovský vchod do dolu. Od tábora na jehož místě dnes najdeme zahrádkářskou kolonii a rekreační chalupy vedl koridor z ostnatého drátu k řetízkárně a dále ke vchodu do podzemí. Vládcem nad životy vězňů byl neblaze proslulý Albín Dvořák, původním povoláním učitel, který byl pro svou postavu nazýván Paleček. Právě pro jeho pobavení a radost vězni nedaleko těžní jámy postavili (lépe řečeno museli ve volnu postavit) malý hrad, který se zachoval dodnes. Bohužel se na něm podepsal zub času a nezájem. Přitom jde o div architektury – jen brána má kromě průjezdu osm oken. Hrad byl původně postaven do detailu.
S Rovností je spojena i novodobější tragédie. Poblíž místa Jámy 12 (součást Rovnosti) najdeme dnes malý pomníček z prosince 1983. Jáma sama byla hloubena v letech 1949 -1950, dosáhla hloubky 528,8 metru a dnes je překryta masívní betonovou deskou. Kolem této desky se občas sesunula půda dovnitř důlního díla a toho využil amatérský hledač minerálů Luděk Rauch z Ostrova. Vlezl do dolu, ale došlo k závalu a i přes velkou pátrací akci Záchranné báňské služby nebylo jeho tělo nikdy nalezeno. Jáma byla proto stavební úpravou lépe zabezpečena tak, aby byl Rauch posledním mrtvým dolu Rovnost.
S dolem Rovnost je spojen i začátek lázeňství ve městě Jáchymov. 7. ledna 1904 přijeli do Jáchymova z Vídně fyzikové Stefan Meyer a Heinrich Mache. Ti měli porovnat radioaktivitu vod ve městě s dalšími prameny v českých lázních. Na čelbě žíly Schweizer (druhé patro Wernera) objevili do té doby nejradioaktivnější vodu na světě - 2500 bq/l. Nicméně horní správce ing. Josef Štěp v rámci svého soukromého bádání objevil na patře Daniel téhož dolu další prameny, které měly dokonce 7000 bq/l. Tyto prameny byly později pojmenovány po svém objeviteli a je to vůbec nejradioaktivnější voda na světě, která kdy byla objevena. Tuto vodu donášel do domu pekaře Kuhna ve štoudvi na zádech vysloužilý horník Josef Prenning. Později (1908) bylo zřízeno potrubí do radiových kabin v továrně na uranové barvy a nakonec do Lázeňské budovy (1911) – dnešního Lázeňského centra Agricola.