DŮL ROVNOST
Úvod
Důl Rovnost, známý dříve jako Wernerschacht a původně Jáma Rudolf II., patří k technicky i historicky nejdůležitějším dolům Jáchymovska. Nachází se v oblasti severně od Jáchymova směrem k Mariánské a během své existence prošel několika obdobími rozvoje i úpadku.
Historie dolu
Hloubení jámy Rudolf II., pojmenované po císaři Rudolfu II., bylo zahájeno 20. listopadu 1736. Důl patřil k cechu Eliáš a měl dobývat bohaté stříbrné žíly. Do roku 1825 dosáhla jáma hloubky 200 metrů, poté byly práce zastaveny.
Nové oživení přišlo roku 1850 s rozvojem výroby uranových barev. Jáma byla prohloubena na 256 metrů a po návštěvě významného geologa Abrahama Gottlieba Wernera, profesora báňské akademie ve Freibergu, byl důl téhož roku přejmenován na Wernerschacht – důl Werner.
Další krize přišla na přelomu 19. a 20. století, ale byla překonána díky objevu polonia a radia a novému rozvoji těžby. Roku 1913 byl důl modernizován – byla postavena ocelová těžní věž, modernizována povrchová zařízení a instalována elektrická čerpadla i nové těžní zařízení.
V letech 1925–1926 byl důl prohlouben na čtvrté patro v hloubce 482 metrů a práce pokračovaly i během druhé světové války.
Období po roce 1945
Po válce vznikl u dolu na místě bývalého pracovního tábora tábor pro německé zajatce. Po jejich odsunu byl po roce 1948 zřízen tábor pro politické a retribuční vězně. Starý tábor však byl již roku 1949 zrušen a přesunut, protože stál na původním odvalu obsahujícím radioaktivní rudy. Tento odval byl následně odtěžen a odvezen do Sovětského svazu.
V době uranové těžby byla jáma prohloubena na konečných 661 metrů. Po započtení slepé jámy hloubené z podzemí dosáhla celková hloubka 707,7 metru, čímž se Rovnost stala nejhlubším dolem jáchymovské oblasti.
Kvůli vyčerpání ložiska a také v souvislosti s amnestií politických vězňů byl důl 1. června 1961 uzavřen. Zbylí vězni byli přepraveni do Příbrami a do roku 1964 probíhala likvidace dolu. Likvidace tábora byla ukončena 15. června 1961.
Popis lokality a dochované objekty
Jáma Rovnost I. je v hloubce 262 metrů spojena překopem s dolem Svornost a po uzavření slouží jako větrací komín Svornosti. Jáma Rovnost II. leží nad Mariánskou poblíž dolu Adam. Hlavní jáma je dnes překryta masivní mříží a obehnána kovovým oplocením.
Z původních staveb se dochovala budova řetízkárny, strážnice hlavní brány, táborová nemocnice (dnes hotel Berghof), samotná jáma a tzv. muklovský vstup do dolu. V místě bývalého tábora dnes stojí zahrádkářská kolonie a rekreační objekty. Od tábora vedl oplocený koridor z ostnatého drátu k řetízkárně a dále ke vstupu do podzemí.
S táborem je spojen i nechvalně známý velitel Albín Dvořák, původně učitel, přezdívaný Paleček. Pro jeho pobavení museli vězni nedaleko jámy ve volném čase postavit malý hrad, který se dochoval dodnes, i když značně chátrá. Stavba byla původně provedena do detailu a například samotná brána má kromě průjezdu ještě osm oken.
Novodobá tragédie
S lokalitou Rovnosti souvisí i tragická událost z prosince 1983. U Jámy 12, která byla hloubena v letech 1949–1950 a dosáhla hloubky 528,8 metru, dnes stojí malý pomníček. Jáma je překryta betonovou deskou, kolem níž se místy sesouvala půda do podzemí. Toho využil amatérský sběratel minerálů Luděk Rauch z Ostrova, který do dolu vstoupil. Došlo však k závalu a přes rozsáhlé pátrání Záchranné báňské služby nebylo jeho tělo nikdy nalezeno. Jáma byla následně lépe zabezpečena.
Počátky lázeňství
Důl Rovnost sehrál významnou roli i v počátcích jáchymovského lázeňství. Dne 7. ledna 1904 přijeli do Jáchymova z Vídně fyzikové Stefan Meyer a Heinrich Mache, aby porovnali radioaktivitu místních vod. Na žíle Schweizer ve druhém patře dolu Werner objevili tehdy nejradioaktivnější vodu na světě o aktivitě 2500 Bq/l.
Horní správce ing. Josef Štěp však při vlastním výzkumu objevil na patře Daniel další prameny s aktivitou až 7000 Bq/l. Tyto prameny byly později pojmenovány po něm a šlo o nejradioaktivnější známou vodu té doby. Zpočátku ji do města nosil vysloužilý horník Josef Prenning v nádobách na zádech do domu pekaře Kuhna. Roku 1908 bylo zřízeno potrubí do radiových kabin v továrně na uranové barvy a roku 1911 i do lázeňské budovy, dnešního Lázeňského centra Agricola.
