Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠTOLY

31. 5. 2012

V oblasti Jáchymova bylo vyraženo několik set různě dlouhých a vydatných štol. Tato důlní díla na rozdíl od jam (dolů) mají víceméně vodorovný profil se vstupním portálem. Pozorné oko objeví zbytky štol v okolí Jáchymova i přímo v něm. Řada historických budov mělo štolu přímo na dvoře nebo ze svých sklepů. Štoly jsou v kryptě kostela, na dvoře bývalé tabákové továrny a jejich ústí jsou rozeseta po hlavním i vedlejších údolí.

Raženy byly po celou dobu historie Jáchymova a raženy jsou i dnes. Například při ražbě štoly od dolu Josef k dolu Zlatá růže z Jericha došlo v roce 1981 k propadu části benzínové čerpací stanice v prostřední části města.

O několika štolách jsem zjistil bližší informace a tady Vám je nabízím.

ŠTOLA VŠECH SVATÝCH - nazývaná Nálezná. Nejstarší známá štola v Jáchymově ražená roku 1510 horníky Bachem z Geyeru a Oeserem řečeným Starý za přítomnosti horního písaře. Zaslepené ústí štoly je nad kaplí sv. Anny nad prostranstvím, kde původně stával pivovar. Pod dojmem zisků z této štoly zakládají Šlikové novou osadu Thal (Údolí) – pozdější Jáchymov.

BOCKOVA ŠTOLA (Kozí štola) - ústí této štoly je za dnešní poštou. U této štoly těžař Jan Bock v polovině šestnáctého století zavedl poprvé na světě separátní ventilaci. Vzduch byl do štoly vháněn pomocí měchů a rozveden dřevěným potrubím. Dnes odvodňuje důl Bratrství. Renesanční portál byl zničen při stavbě obytného komplexu s poštou.

LEITHUND - ústí nad městem při silnici na Boží Dar po levé straně. Název získala podle důlních vozíků, které vydávaly kvílivý zvuk a kterým se přezdívalo psi. Původně stříbrná štola napojená na důl Svornost sloužila v době těžby uranu jako větrací štola tohoto dolu. Dnes je její ústí zabetonované a navíc ze dvou třetin pod úrovní terénu.

CHRISTOPH – štola vedoucí od domu v horní části města je z období těžby stříbra a je spojena se štolou Leithund a tím i s těžebním polem dolů Svornost a Vysoká jedle.

HOHE TANNE (Vysoká jedle) – portál štoly je v sousedství stejnojmenného dolu (zaslepená jáma dolu Vysoká jedle najdeme u vstupu do lágru Svornost). Štola sledovala stříbrnou žílu Jan Evangelista a propadem je spojena s novodobou štolou číslo 1 (přístupná veřejnosti).

ŠTOLA ZA DOMEM MINCOVNÍ 33 - ze sklepa s původní kamennou vanou na led vybíhá nálezná štola z let 1517 - 1520, původně chráněná pevnostní stavbou s dochovanou okénkovou střílnou.

UNRUHE (Neklid) – podle Mathesia byla vyražena jako odvodňovací štola v roce 1543 na stejnojmenné žíle. Původně se tato jáchymovská část oblasti nazývala Widergebirg. V18. a 19. století tato štola propojila jáchymovskou a božídarskou část Neklidu. Její délka je jeden kilometr, společně s rozrážkami a překopy je její celková délka kolem dvou kilometrů. Po roce 1760 byla spojena s božídarskou štolou Jordán pomocí 70 metrů hlubokým komínem. Ačkoliv štola těžila žíly Unruh (Christoph) a Bärn o tloušťce 30 centimetrů a následně i žíly Nestler, Kiesgagng, Kinder Israel, Fürstenvertrag, Hoffmann a Barbora, byly z ní v letech 1750 – 1850 získány pouze dvě tuny stříbra. Státní správa z ní v letech 1841 – 1852 získala jen 280 kilogramů stříbra se ztrátou 82 600 zlatých.

SCHÖNERZ – nejvýznamnější štola oblasti Neklid (Unruhe). Byla ražena po půlnoční (severní) žíle Silberwäscher o tloušťce 60 cm. V roce 1775 ji od drobných soukromých těžařstev převzal stát. Hlavní štola je dlouhá 1200 metrů s několikasetmetrovými slepými slednými chodbami. Opuštěna byla v roce 1812. V roce 1855 štolu odkoupil saský podnikatel a báňský úředník William Tröger. Žádné velké zisky ze štoly ale nezískal. Jáchymovské doly na konci čtyřicátých let 20. století provedly průzkum na výskyt uranu s negativním výsledkem. V roce 2004 byl vstup do štoly odkryt při stavbě zařízení pro zasněžování sjezdovky. Počáteční vyzděná část je ve skvělém stavu, ale dále je zával, zpod kterého vytéká důlní voda.

WENZEL (Václav) – je nejhlubší štola oblasti Neklid. Je dlouhá 400 metrů a patří mezi méně významné štoly Jáchymovska.  Sledovala žílu Holzörter. Dnes odvádí důlní vodu ze štoly Schönerz se kterou je propojena.

ŠTOLA ČÍSLO 1 – štola z období těžby uranu. Jediné veřejnosti přístupné podzemní dílo. Samostatný odkaz.

NOVÁ SVORNOST – ražena v letech 1979 – 28. dubna 1983. Odvodňovací štola určená k odtoku důlních vod směřuje na patro Daniel dolu Svornost.

ŠTOLA CURIE - ražena od 1. 6. 1961 ze Svornosti přes jámu Josef a dále do lázní. Nahradila již nevyhovující štolu Svatý Daniel. Je v ní uloženo potrubí, kterým je dováděna voda pro potřeby Léčebných lázní.

Vodní štoly

ŠTOLA GEGENBAU (Vstřícná štola) – Byla ražena v polovině devatenáctého století skrz vrch Šance. Byla ražena nad původním vodním příkopem tak, aby se napojila na štolu Dürrenschönberger z roku 1524. Jejím úkolem bylo přivádět vodu od Neklidu a ze Stísněného potoka do dolu Svornost, kde voda sloužila k pohonu vodosloupcových těžních a vodotěžných strojů. Štola dodnes slouží k vodohospodářským účelům.

DÜRRENSCHÖNBERGER – čtyřkilometrová štola, která přiváděla vodu z Neklidu až do podzemí Svornosti. Její součástí je Wasserlaufstollen – podzemní zásobárna vody pro pohon důlních zařízení.

WASSERLAUFSTOLLEN – štola byla ražena jako rezervoár vody pro vodní příkop na konci 18. století. Jedná se o součást štoly Dürrenschönberger. Na portálu u Stísněného potoka je vytesán letopočet 1818, který odkazuje k době obnovy portálu.

WASSEREINLASS STOLLEN – vedla od Centrální kompresorovny nad dolem Eliáš a přiváděla vodu z Heinzova rybníku do jámy Rovnost, kde voda poháněla důlní zařízení.

Dědičné štoly

Dědičná štola je taková štola, která musí být průchozí i poté, kdy se v dole přestane těžit a slouží k odvodu důlní vody

DĚDIČNÁ ŠTOLA DANIEL - spojuje doly Rovnost a Svornost. Poté pokračuje až do lázní. Tam je dnes její ústí schováno pod povrchem před Kulturním domem. Původně se jí přiváděla voda z dolu Svornost pro potřeby lázní. A to až do roku 1961, kdy byla vybudována ŠTOLA NOVÁ SVORNOST. Ražena v jámě Svornost 148 metrů hluboko. Její portál je dnes šest metrů hluboko pod povrchem v prostoru kruhové křižovatky v lázních. Její délka je 2850 metrů (s překopy 10650).          

DĚDIČNÁ ŠTOLA SVATÁ BARBORA – ražena z jámy Svornost v hloubce 106 metrů od roku 1518. Měřila 3020 metrů (s překopy 8550) Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století šlo s konečnou délkou 7668 metrů (s překopy 11,5 km) o největší důlní dílo Evropy.

 

Fotogalerie jsou zde:

Štola v Mincovní 33 - https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Stola_v_dome_Pincovych/

Štola Curie - https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Stola_Curie/

Štola č. 1 - https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Stola_c._1_v_Jachymove/

Ostatní štoly - https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Jachymovske_stoly/