CÍRKEVNÍ PAMÁTKY
Ve středověku a raném novověku byl život nerozlučně spjatý s vírou v Boha. Dokladem toho jsou i četné církevní stavby na území Jáchymova. Často se jedná o kaple stavěné soukromníky jako jakési podpoření žádosti směřované Bohu nebo svatým. Ne vždy je kaple viditelná, důkazem jsou kaple ochránkyně horníků – svaté Barbory. Ty buď byly situovány ke vchodu do důlního díla, nebo přímo do podzemí. Horníci ale měli i další ochránce, dokladem je například socha sv. Prokopa z cáchovny dolu Svornost (dnes umístěná v Muzeu).
Oproti tomu v případě počátků Jáchymova vidíme kostel postavený mimo vznikající osadu. Jakoby šlo o symbolické odmítnutí poměrů v osadě, které církev odmítala. Nově založená osada se velmi rychle rozrůstala a proudili do ní nejen horníci a řemeslníci, ale i spodina společnosti – zloději, falešní hráči, překupníci a příslušníci ostatních „živností“, které slibují bezpracný a snadný způsob, jak získat peníze. A kostel si od nich jakoby udržoval odstup, ale zároveň sliboval odpuštění a spásu pro každého, kdo takto symbolicky opustil hnízdo neřestí a nastoupil cestu k Bohu.
Kostel, o kterém hovořím, je nejstarší dochovanou památkou města a v prakticky nezměněné podobě se zachoval až do dnešní doby. Jedná se o kostel Všech svatých neboli Špitální či Hřbitovní kostel. Postaven byl v roce 1516 a jeho vzhled silně ovlivnily stavby na saské straně Krušných hor. Koneckonců, většina nových obyvatel i řemeslníků přišla právě ze Saska. V roce 1530 byl u tohoto kostela založen jednak městský špitál, jednak městský hřbitov. Proto má také kostel několik alternativních názvů. Špitál byl s kostelem spojen krytou chodbou a půdní prostory kostela sloužily špitálu jako skladiště. Pro špatný stav budovy byl špitál v roce 1958 demolován. Právě půdní prostory kostela jsou jeho nejzajímavější částí, protože krovy jsou původní z roku 1516, což dokládají tesařské značky. Dřevo těchto krovů bylo při stavbě impregnováno volskou krví, což se ukázalo jako nepřekonatelná ochrana proti dřevokazným houbám a škůdcům. Kompletní rekonstrukce stavby proběhla v letech 1992 – 93.
V nejstarší části města (tzv. Brottmarkt – Chlebný trh – dnes Na Slovanech a část Náměstí Republiky) stojí kaple sv. Anny z roku 1517. Ačkoliv Těžařstvo svaté Anny (spolek těžařů, kterému stál v čele např. nákladní Huber - zakladatel dolu Josef) patřilo mezi nejbohatší, stavbu kamenné kaple neustále odkládalo. Jako kamenná tak kaple byla vystavěna nákladem manželů Jacoba Floriána a Marie Catharine Haanl v roce 1783. Přitom dřevěná kaple shořela již v roce 1642. V roce 1873 při velkém požáru města shořela a téhož roku byla obnovena v dnešní podobě.
Původně soukromou kapli sv. Jana Nepomuckého najdeme na skalnatém ostrohu od roku 1734. Byla vystavěna Janem a Žofií Vogelhaubt na místě údajných čarodějných sabatů. V roce 1838 byl ke kapli přistaven dům, ve kterém byla např. rukavičkárna. Jeho součástí byla kaple do První světové války. Po tuto dobu ale nesloužila k církevním úkonům. Znovu vysvěcena byla 29. 4. 1873. Ve dvacátém století kaple málem zanikla (byl vydán demoliční výměr), ale úsilím arciděkana Františka Krásenského byla restaurována.
Kaple sv. Barbory byla postavena za peníze ze sbírky pořádané lezcem Florem v roce 1770. O dva roky později byly osazeny zvony zasvěcené sv. Janovi, sv. Floriánovi a sv. Pavlovi. V roce 1809 přibyla druhá věžička – jedna za havíře, druhá za hutníky. Původně se kaple nacházela na Unterthalu naproti dnešnímu LD Agricola. Na dnešní místo byla přenesena v roce 1917, protože překážela rozvoji lázní i vzrůstající dopravě.
Ve zdi hřbitova je vestavěna výklenková kaple Kalvárie. V této kapli bylo sousoší Kalvárie, které je dnes uloženo v kostele Všech svatých a výklenek Božího hrobu. Sochy pochází z drážďanské dílny Christopha Waltera z roku 1544.
Další stavbou měla být kaple sv. Prokopa, ale ta nebyla nikdy dostavěna. V minulosti byly na místě nazývaném lidově Na Klobouku patrné základy stavby, ale dnes už zde nenajdeme nic.
Další kaple - Panny Marie Altöttingské, Panny Marie Pomocné a Nejsvětější Trojice najdeme na Novém Městě a Mariánské při bývalé poutní cestě z Jáchymova ke klášteru na Mariánské.
Nejdůležitější církevní stavbou města je bezesporu děkanský chrám sv. Jáchyma a sv. Anny – první kostel ve střední Evropě stavěný jako luteránský. Tato gotická stavba o rozměrech 50,5 x 28,5 x 56 m byla schopna pojmout 3000 věřících a pochází z let 1534 – 40. V roce 1624 byl kostel rekatolizován. Dnešní podobu chrámu vtiskl Josef Mocker v roce 1874. Podle jeho plánů vyhořelý kostel přestavěl J. J. Richter z Johanngeorgenstadtu. Nástěnné malby vymaloval A. Cordel v letech 1567-73 a oltářní obraz namaloval J. Kramolín v roce 1785. Jsou zde nainstalované varhany Steinmayer z Oettingenu (největší varhany této firmy na území ČR). Kardinál František Tomášek udělil kostelu 8. 11. 1987 statut poutního místa při tradičních Mariánských poutích. Ty původně směřovaly do zaniklého kláštera kapucínů na Mariánské. Roku 1992 byl kostel po rekonstrukci znovu vysvěcen pražským světícím biskupem Lobkowiczem.
Nejmladší církevní památkou města je kostel Spasitele postavený v roce 1904 zdejším augsburským sborem podle návrhu architekta Paula Langera. Po roce 1945 kostel i se sborovým domem převzala Českobratrská církev evangelická. Sborový dům dnes slouží jako rekreační objekt církve a spřátelených sborů.
Mezi nenápadné, ale významné církevní památky patří i sochy a sloupy na území města.
Boží muka u budovy bývalé mincovny jsou pravděpodobně popravčím křížem. Původně totiž stála na Galgenbergu – Šibeničním kopci – dnes Panoramě. V osmnáctém století byla přenesena k Panskému mlýnu, kde stála u můstku přes Veseřici. Při stavbě silnice do Ostrova byla přesunuta na dnešní místo.
Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z dílny ostrovského sochaře Zeidlera pochází z roku 1730 a stojí v sousedství autobusové zastávky mezi radnicí a kostelem sv. Jáchyma. Původně zde stála na můstku přes Veseřici, jejíž tok je dnes sveden do podzemí.
Barokní sloup Nejsvětější Trojice, který je doplněn sochami Panny Marie Immaculaty, sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma, pochází z roku 1703. Vytesán byl sochařem Zeidlerem z Ostrova. Sloup stojí v parčíku před jižním průčelím chrámu sv. Jáchyma.