MĚSTSKÝ ŠPITÁL
Úvod
Při kostele Všech svatých byl roku 1530 hormistrem a pozdějším mincmistrem Wolfem Sturzem založen hornický špitál. Současně zde vznikl i městský hřbitov. Vytvořilo se tak jedinečné centrum péče o člověka v celém jeho bytí – v životě i po smrti. Péče o tělo i o duši měla v prostředí rychle se rozvíjejícího horního města zásadní význam, neboť hornictví přinášelo nejen bohatství, ale i vysoká zdravotní rizika.
Historie
Špitál byl jednoduchou jednopatrovou renesanční budovou vystavěnou na půdorysu písmene L. S kostelem byl propojen krytou spojovací chodbou, která umožňovala přímé spojení mezi oběma objekty. Středem budovy vedla hlavní chodba, z níž se vstupovalo do jednotlivých pokojů po obou stranách. Půdní prostory kostela byly využívány jako skladiště potravin a materiálu pro potřeby špitálu. Tuto podobu areálu zachycuje i fragment hornické mapy z roku 1534.
Význam města se odrážel i ve složení osobností, které ve špitále působily. Mezi prvními jáchymovskými lékaři byl magistr Rümpfel. Zdejší zdravotní péči dále reprezentoval lékař a lékárník Georg Sturz, syn zakladatele špitálu, a také lékař Jan Niavius. Již roku 1523 vydal Václav Payer, známý též jako W. Beyer, knihu věnovanou hornické medicíně. Šlo o odborný návod zaměřený na specifické zdravotní obtíže horníků, určený nejen budoucím lékařům, ale i samotným horníkům. Materiály pro svá díla zde sbírali také Magnus Hund a Beyer de Cubito, kteří se věnovali popisu tzv. jáchymovské hornické nemoci. V letech 1558–1566 zde působil lékař Franz Rener, jehož připomínala pamětní tabulka umístěná vedle vstupního portálu s nápisem „FRANCZ RENER | SPITTEL | MEISTER“.
Popis
Poslední výraznější úpravy prodělal špitál během barokní přestavby. Budovu kryla vysoká sedlová střecha s prkenným štítem. Fasády byly hladké, bez výraznější plastické výzdoby. Portál z roku 1566 se nacházel v severozápadní zdi. Nad jeho římsou byla umístěna deska s rozsáhlým biblickým nápisem, který vyzýval k milosrdenství a pomoci chudým. Text citoval slova z knihy Tóbijáš a zdůrazňoval, že ten, kdo pomáhá potřebným, dojde Boží přízně a požehnání. Letopočet 1566 připomínal dobu vzniku tohoto portálu.
Obnova
Není zcela jasné, kdy a proč budova přestala sloužit svému původnímu účelu. Postupně chátrala a její stav se zhoršoval. Rozhodující ranou se stal požár roku 1955, který výrazně urychlil její zánik. V roce 1958 bylo torzo obvodových zdí využito jako základ pro vybudování terasy s rozptylovou loučkou, urnovým hájem a pietním místem.
Špitál se naposledy nepřímo připomněl roku 1992, kdy byla při rekonstrukci kostela na jeho půdě nalezena dřevěná lopata na obilí, která původně patřila do vybavení špitálu. Tento drobný předmět tak po staletích symbolicky připomněl existenci jedné z nejstarších městských institucí sociální a zdravotní péče.
