Jdi na obsah Jdi na menu
 


MĚSTSKÝ ŠPITÁL

11. 10. 2016

Při kostelu Všech svatých byl v roce 1530 hormistrem a pozdějším mincmistrem Wolfem Sturzem založen hornický špitál. Zároveň zde byl založen i městský hřbitov. Tím vlastně vzniklo centrum pečující o duši i tělo (což v té době bylo stejně důležité), v životě i po něm. Jednalo se o jednoduchou jednopatrovou renesanční budovu postavenou na půdorysu L. Objekt byl s kostelem spojen rampouchem s chodbou. Středem špitálu procházela chodba, po jejíchž stranách byly jednotlivé pokoje. Půdní prostory kostela byly špitálem využívány jako skladiště potravin a materiálu. V této podobě jsou budovy zachyceny na fragmentu hornické mapy z roku 1534.

Vzhledem k významu města je zřejmé, že i ve zdejším špitále působily význačné osobnosti své doby. Mezi jinými jmenujme prvního jáchymovského lékaře magistra Rümpfela, lékaře a lékárníka Georga Sturze (syn zakladatel špitálu), lékař Jan Niavius. Pro potřeby špitálu vydal W. Beyer (Václav Payer) již v roce 1523 knihu o hornické medicíně. Jednalo se o jakýsi návod o specializovaném lékařství pro potřeby budoucích lékařů, ale i samotných horníků. Magnus Hund a Beyer de Cubito zde sbírali materiály pro své dílo popisující jáchymovskou hornickou nemoc. V letech 1558 – 66 zde jako lékař působil Franz Rener, kterého připomínala tabulka umístěná vedle vstupního portálu (FRANCZ RENER | SPITTEL | MEISTER).

Poslední zaznamenané úpravy špitál prodělal barokní přestavbou. Budovu pokrývala vysoká sedlová střecha, přičemž štíty byly prkenné. Omítky byly hladké, bez plastické výzdoby. Portál z roku 1566 stával v severozápadní zdi. Nad jeho římsou byla deska s nápisem VON ∙ DEINEN ∙ GVTER ∙ HILF ∙ DEM ∙ ARMEN ∙ VND ∙ WENDE ∙ DICH ∙ NICHT ∙ VON ∙ ARMEN ∙ | SO ∙ WIRT ∙ DICH ∙ GOT ∙ WIDER ∙ GNEDIG ∙ ANSEHEN ∙ TOBIAS ∙ - AM ∙ 4. REICHE ∙ DEM ∙ | ARMEN ∙ DEINE ∙ HAND ∙ AVF ∙ DAS ∙ DV ∙ REICHLICH ∙ GESEGNET ∙ WERDEST ∙ 1566 ∙

Není úplně jasné kdy, a proč přestala budova sloužit svému účelu. Špitál tak samovolně chátral, čímž docházelo k samovolné destrukci. Navíc v roce 1955 vyhořel, což urychlilo jeho zánik. V roce 1958 bylo torzo obvodových zdí využito jako základ pro terasu s rozptylovou loučkou, urnový háj a pietní místo.

Naposledy se špitál nepřímo připomenul v roce 1992, kdy byla na půdě kostela při jeho rekonstrukci nalezena dřevěná lopata na obilí patřící původně do vybavení špitálu.