KAPLE SVATÉHO PROKOPA
Kaple zasvěcená svatému Prokopovi byla stavěna na vedlejším vrcholu kopce Stráž (840 m n. m.), místně zvaném Klobouk. Jejím stavebníkem byl horní úředník Püchner, a proto je kaple v některých pramenech označována jako Püchnerova kaple (Püchnerkapelle). Stavebník byl pravděpodobně také zakladatelem Püchnerovy továrny na smalty a kobaltové barvy, založené roku 1780 v sousedství Lintackerovy stříbrné huti (později továrna na uranové barvy a radium).
Se stavbou bylo započato někdy za vlády císaře Josefa II., nikdy však nedošlo k jejímu dokončení. Důvodů, proč byla stavba zastavena, se uvádí několik. Podle jedné verze dostavbu zakázal císař Josef II. při své návštěvě města v rámci svých církevních reforem. Jiná tradice uvádí, že vrchol kopce je často zasažen blesky, což činilo výstavbu i budoucí provoz kaple problematickým. Další vysvětlení říká, že Püchner žádal církevní autority o povolení konání bohoslužeb v kapli. Církev sice souhlasila, ale podmínila to složením vyšší finanční částky na budoucí údržbu. To mělo stavebníka natolik rozhořčit, že práce zastavil. Zároveň měl odvolat i již schválené procesí od kostela sv. Jáchyma ke kapli sv. Prokopa, plánované na svátek tohoto patrona horníků a celých Čech.
V době přerušení, respektive zastavení stavby, dosahovalo zdivo přibližně výšky dospělého muže. Na mapě stabilního katastru z roku 1842 je kaple ještě zakreslena. V roce 1873 dosahovalo dochované zdivo z žulových kvádrů výšky asi jednoho metru. Roku 1913 byl patrný již jen sokl a dnes na místě nenajdeme prakticky žádné pozůstatky.
Kaple byla orientována k východu a její loď měla mírně obdélný půdorys o rozměrech přibližně 4,7 × 4,4 metru. Kněžiště (presbytář) bylo hluboké asi 1,3 metru a bylo trojboce uzavřené (tři strany osmiúhelníku).
Jediné známé vyobrazení kaple pochází z ocelorytu, který podle předlohy W. Kandlera vyryl roku 1860 Fesca. Kaple je na něm zachycena na vrcholu zcela vpravo.
