KAPLE SVATÉHO PROKOPA
Kaple zasvěcená svatému Prokopovi byla stavěna na vedlejším vrcholu kopce Stráž (840 m. n m.), místně zvaném Klobouk. Stavitelem byl horní úředník Püchner, a proto je kaple v některých pramenech nazývána Püchnerkapelle. Stavebník byl pravděpodobně i zakladatelem Püchnerovy továrny na smalty a kobaltové barvy, založené v roce 1780 v sousedství Lintackerovy stříbrné huti (pozdější továrna na uranové barvy a radium).
Se stavbou bylo započato někdy v době panování císaře Josefa II., ale nikdy nedošlo k jejímu dokončení. Proč se tak stalo, má několik vysvětlení. Podle jedné verze dostavbu zakázal právě císař Josef II. při své návštěvě města v rámci svých reforem. Další variantou je to, že do vrcholku kopce často udeří blesk, což je pro jakoukoliv stavbu na jeho vrcholku významný problém. Dalším důvodem mělo být to, že Püchner žádal církevní autority o to, aby se v kapli mohly konat pobožnosti, s čímž církev souhlasila pod podmínkou složení vyšší částky peněžních prostředků na budoucí údržbu kaple. Což stavitele tak rozhořčilo, že stavbu zastavil. Zároveň měl odvolat i již schválené procesí od kostela sv. Jáchyma ke kapli svatého Prokopa, plánované na svátek tohoto patrona horníků a celých Čech.
V době přerušení nebo spíše zastavení stavby zdivo dosahovalo do výšky dospělého muže. Na mapě Stabilního katastru z roku 1842 kapli ještě vidíme. V roce 1873 zdivo tvořené žulovými kvádry dosahovalo jednoho metru. V roce 1913 byl patrný sokl zdiva a dnes na místě nenajdeme prakticky nic.
Kaple byla orientována k východu a loď měla lehce obdélníkový tvar o stranách 4,7 x 4,4 metru. Kněžiště (presbytář) bylo hluboké 1,3 metru a trojboce uzavřené (tři strany osmiúhelníku).
Jediné vyobrazení, které znám, je na ocelorytu, který podle předlohy W. Kandlera vyryl v roce 1860 Fesca. Kaple je na vrcholku zcela vpravo.