KAPLE SVATÉ BARBORY
Kaple byla vystavěna v roce 1770 z finančních prostředků, které byly shromážděny mezi jáchymovskými horníky a hutníky. Organizátorem sbírky byl lezec Josef Flor, který sehrál klíčovou roli při realizaci celé stavby. Slavnostní vysvěcení kaple proběhlo 4. prosince 1770, tedy symbolicky v den svátku svaté Barbory. Tento den byl v hornických městech tradičně spojován s bohoslužbami, průvody i slavnostmi, a kaple se tak stala nejen místem modlitby, ale i významným duchovním symbolem hornické komunity.
Dalším důležitým mezníkem v historii kaple byl 29. březen 1772, kdy byly v Praze vysvěceny tři zvony určené pro její věžičky. Zvony byly zasvěceny svatému Janu, svatému Floriánovi a svatému Pavlovi, tedy světcům, jejichž ochrana měla přesahovat běžný duchovní rozměr a symbolicky chránit město před požáry, pohromami i dalšími nebezpečími. Po vysvěcení byly zvony dopraveny do Jáchymova a osazeny na kapli.
Původně měla kaple pouze jednu střešní věžičku, situovanou nad vstupní částí stavby. V roce 1809 byla střecha doplněna o druhou věžičku, čímž kaple získala svou charakteristickou podobu. Dvojice věžiček měla nejen praktickou, ale i symbolickou funkci – jedna byla spojována s jáchymovskými havíři, druhá s hutníky, tedy se dvěma profesními skupinami, které tvořily základ hospodářského i společenského života města.
Kaple původně stála v dolní části Jáchymova, v prostoru naproti lázeňským budovám. Postupem času však došlo k výrazným změnám v urbanistickém vývoji této části města. V bezprostřední blízkosti kaple byl vybudován dům Astoria a zároveň zde vzniklo těleso nové silnice. Kaple se tak ocitla ve stísněném prostoru, ztratila svou původní dominantu v terénu a navíc začala překážet stále intenzivnější dopravě v oblasti někdejšího Unterthalu.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o jejím přemístění. V roce 1917 byla kaple pečlivě rozebrána a jednotlivé části byly přeneseny na nové místo ve svahu nad dnešním Kulturním domem, kde byla znovu sestavena. Přesun stavby znamenal výrazný zásah do její historie, zároveň jí však umožnil další existenci v klidnějším a důstojnějším prostředí. V průběhu 20. století kaple postupně chátrala a její interiér byl částečně poškozen, přesto si stavba dodnes uchovala svůj historický a symbolický význam.
Popis stavby
Kaple sv. Barbory je jednolodní stavba obdélného půdorysu se segmentově zakončeným presbytářem. Je kryta sedlovou střechou, která byla původně pokryta šindelem. Střecha je zakončena dvěma otevřenými šestibokými věžičkami, jež patří k nejvýraznějším architektonickým prvkům celé stavby a dotvářejí její siluetu v krajině.
Vstupní průčelí je řešeno v duchu pozdního baroka s důrazem na jednoduchost a symetrii. Obdélný vstupní portál má hladké rámování s výraznými uchy. Nad vstupem se nachází kasulovité okno, které osvětluje prostor nad vchodem. Průčelí je po stranách členěno mělkými lizénovými rámci a v horní části je zakončeno římsou, nad níž se zvedá trojúhelníkový štít. Ve štítu je umístěna polokruhově zakončená nika se středním klenákem a výraznou přesahující lavicí. Boční stěny kaple jsou prolomeny vždy jedním polokruhově zakončeným oknem, která zajišťují přirozené osvětlení interiéru. Vnitřní prostor je poměrně skromný, odpovídající charakteru drobné hornické kaple. Původní barokní zařízení se dochovalo pouze částečně, přesto interiér dodnes působí klidným a pietním dojmem.
Kaple sv. Barbory tak zůstává nejen architektonickou památkou, ale především hmotným svědectvím víry, soudržnosti a identity jáchymovských horníků a hutníků, kteří ji před více než dvěma stoletími vybudovali jako projev úcty ke své patronce i jako prosbu o ochranu v nelehké každodenní práci.
Fotogalerie zde: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Kaple_sv._Barbory/