JÁCHYMOV – brána Krušných hor

Na počátku 20. století vznikla v Jáchymově stavba, která představovala nový pohled na lázeňskou péči. Nebyla pouze hotelem, koupelnou ani místem u léčivého pramene. Byla od začátku navržena jako komplexní léčebné zařízení, kde měl pacient najít vše potřebné pod jednou střechou – ubytování, lékařskou péči i léčebné procedury.

Důl Svornost vznikl v době stříbrné slávy Jáchymova. O několik století později však získal zcela nový význam. Z místa, odkud horníci původně získávali stříbro, začala pocházet surovina pro výrobu jedné z nejvzácnějších látek počátku 20. století – radia. Jáchymov se stal prvním a po určitou dobu jediným místem světa, odkud bylo radium průmyslově získáváno.

V době, kdy se jáchymovské doly začaly nořit stále hlouběji do nitra Krušných hor, se horníci setkali s problémem, který nebyl vidět, ale rozhodoval o možnosti další těžby – nedostatkem vzduchu. Roku 1522 bylo na Bockově, označované také jako Pockově štole, použito měchové dmychadlo pro nucený přívod vzduchu. Jedná se o jeden z nejstarších známých příkladů mechanického větrání důlního díla na světě.

V době, kdy byla nemoc často vnímána především jako osud jednotlivce, přišel lékař Václav Payer z Lokte s neobvykle moderním pohledem. Na základě zkušeností z prostředí jáchymovských dolů upozornil na souvislost mezi prací horníků a jejich zdravotními problémy. Roku 1523 vydal spis věnovaný nemocem horníků, který patří k počátkům pracovního lékařství.

Po staletí lidé hledali v jáchymovském podzemí především stříbro, později kobalt a uran. Skutečné bohatství zdejších hor je však mnohem pestřejší. Jáchymov patří mezi nejvýznamnější mineralogické lokality světa a díky mimořádnému množství objevených minerálních druhů představuje jedinečnou přírodní laboratoř. Místo, které dalo světu slavné tolary, pomohlo odhalit také desítky minerálů, které člověk do té doby neznal.

Každý, kdo přijíždí od Ostrova do Jáchymova, míjí v zatáčce pod bývalým železničním tunelem výraznou ruinu staré budovy. Většina lidí ji vnímá pouze jako pozůstatek zaniklého provozu. Jen málokdo ale tuší, že se dívá na mimořádně cennou technickou památku. Petrův mlýn, původně Petermühle, vznikl v letech 1525–1530 a je považován za nejstarší dochovaný vodní mlýn na území České republiky.

Nebyla dlouhá ani hlavní. Přesto se jáchymovská železnice dokázala zapsat mezi nejzajímavější tratě v českých zemích. Na pouhých několika kilometrech ukrývala mimořádná technická řešení – jednu z nejstrmějších neozubnicových tratí u nás i nejkratší železniční tunel v České republice, dlouhý pouhých 18,3 metru. Trať, která kdysi spojovala Jáchymov se světem, dnes žije dál jako cyklostezka vedoucí po její původní trase.

Jáchymovský uran dnes většina lidí spojuje především s radioaktivitou a jaderným věkem. Ještě dávno před objevem štěpení atomového jádra však měl úplně jiné využití. Z rud získávaných v Krušných horách se vyráběly uranové barvy, které dávaly sklu a keramice charakteristické žluté, zelené a oranžové odstíny. Jáchymov tak stál i u počátků prvního průmyslového využití prvku, který později změnil svět.

V době, kdy svět teprve objevoval tajemství radioaktivity, proměnil Jáchymov vědecký objev v nový způsob léčby. Roku 1906 zde vznikly první radonové lázně na světě, které začaly systematicky využívat přírodní radioaktivní vodu k léčebným účelům. Hornické město, známé po staletí především díky stříbru, tolaru a uranu, tak otevřelo novou kapitolu světového lázeňství.

V první polovině 16. století nebyl Jáchymov pouze místem, odkud do světa proudilo stříbro a slavné tolary. Stal se také jednou z nejvýznamnějších hornických laboratoří své doby. Právě zde působil lékař a učenec Georgius Agricola, který při pozorování zdejších dolů, horníků a hutnických postupů položil základy moderní montánní vědy. Díky Jáchymovu se zkušenosti předávané po generace začaly měnit v systematicky popsaný vědní obor.