PATRICIJSKÝ DŮM Č.P. 131
Úvod
Renesanční dům č. p. 131 vznikl kolem roku 1520, tedy v samotných počátcích města. Svou velikostí i umístěním přímo naproti původnímu paláci Šliků, dnešní radnici, patřil od počátku k nejvýznamnějším měšťanským domům. Je spojován se jménem jáchymovského mincmistra Sturtze a již od 16. století sehrál mimořádnou roli v dějinách místního zdravotnictví.
Historie
Dům byl pravděpodobně vystavěn mincmistrem Sturtzem kolem roku 1520. Roku 1526 zde Georg Sturtz, syn mincmistra, otevřel lékárnu, která je považována za nejstarší lékárnu na území dnešní České republiky v moderním slova smyslu. Byla přístupná veřejnosti a léčiva se zde vyráběla i vydávala nejen na základě lékařských předpisů, ale i přímých požadavků zákazníků. Sturtz město opustil roku 1527 a jeho místo s velkou pravděpodobností zaujal nový městský lékař a lékárník Johann Bauer. Ten zde působil do roku 1530, kdy odešel do saské Kamenice, kde se proslavil pod latinským jménem Georgius Agricola.
V roce 1784 obec budovu prodala řezníkovi Janu Scharfovi s podmínkou, že v domě nebude zřízena hospoda a bude zachován provoz lékárny. V roce 1852 koupil dům včetně lékárny Johann Woraczek z Prahy a provozoval ji pod názvem Lékárna U černého orla – Apotheke zum schwarzen Adler. Pozdějším majitelem byl Mgr. Ph. Hugo Zulauf ze Žatce, který název změnil na Radium Apotheke. Název reagoval jednak na těžbu smolince a výrobu radia ve městě, jednak odlišoval lékárnu od restaurace U černého orla, která působila ve spodní části náměstí.
Hugo Zulauf vtiskl budově její dnešní podobu. Po roce 1918 nechal do původní barokně rokokové fasády vestavět nový monumentální portál, jehož realizaci provedl místní stavitel Franz Rehn podle návrhu výtvarníka Gellerta. Motiv Permona, použitý na portálu, sloužil zároveň jako obchodní značka Zulaufových výrobků.
Zatímco lékárna zabírala větší část přízemí, zbytek domu měl různá využití – nacházel se zde měšťanský byt, sídlo Horního soudu i kanceláře Okresního soudu. Po roce 1945 připadl dům státu, lékárna však pokračovala v provozu a v prvním patře sídlili lékaři i část OÚNZ pro dospělé. Na konci osmdesátých let 20. století byla lékárna přestěhována do nového zdravotního střediska a budova začala chátrat. Po roce 1989 zde krátce fungovala restaurace Lékárna, která alespoň názvem připomínala původní účel domu. Později objekt znovu osiřel. Obrat nastal po zakoupení novým majitelem, který zahájil postupné opravy. Dne 10. října 2016 v symbolickém čase 10:10 zahájila v bývalé lékárně činnost Krušnohorská bylinkárna, čímž se dům symbolicky vrátil ke svému původnímu poslání péče o zdraví.
Popis
Budova o osmi okenních osách v patře patří k nejvýraznějším měšťanským domům historického jádra. V exteriéru lze nalézt řadu prvků dokládajících postupné stavební proměny – gotický portál, renesanční portál i barokní úpravy. Monumentální portál s polosloupy s iónskými hlavicemi soustřeďuje nejen samotný vstup, ale i sousední velké okno. Je korunován kruhovým reliéfem s postavou Permona a představuje výrazný novodobý zásah do historické fasády.
V interiéru se dochovala část pozdně gotického sklepení s mohutným nosným sloupem a kratší slepou chodbou. Betonáž jedné ze stěn a vzlínající vlhkost naznačují, že se zde mohou skrývat další části původních sklepních prostor. Pozornost zasluhují i barokní rákosové stropy se zrcadly, které pravděpodobně ukrývají starší renesanční trámové konstrukce. Dochována je černá kuchyně s původními kamny a fragmenty renesanční výmalby, které jsou sice nenápadné, ale o to cennější.
Obnova
Budova prošla v minulosti řadou úprav, které odrážejí měnící se potřeby i estetické názory jednotlivých epoch. Nejvýraznější novodobý zásah představovalo osazení portálu po roce 1918. Po období chátrání na konci 20. století došlo díky novému majiteli k postupné obnově objektu. Návrat provozu spojeného s péčí o zdraví lze chápat jako symbolické uzavření kruhu dlouhé historie domu.
Zajímavosti
Kromě skutečnosti, že se zde nacházela nejstarší lékárna v Čechách, je dům spojen i s osobností RNDr. Jana Hlouška, geologa, mineraloga a historika, který zde v mládí bydlel. Při požáru domu v roce 1977 přišel o základ své mineralogické sbírky a stopy této události jsou v podkroví patrné dodnes.
Sklepní prostory jsou opředeny i osobními svědectvími o nepříjemných pocitech při jejich návštěvě. Někteří návštěvníci uvádějí silný dojem tísně, který je od další návštěvy odradil. Tato subjektivní zkušenost patří k méně uchopitelným, přesto často zmiňovaným zvláštnostem domu.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Jachymov_-_Dum_c._p._131_-_nejstarsi_lekarna_CR/
