JÁCHYMOV – brána Krušných hor

Uranové pracovní tábory na Hornoslavkovsku tvořily západní větev soustavy táborů při těžbě uranu, která vznikla po roce 1948 a byla centrálně řízena podle jáchymovského modelu. Oblast Horního Slavkova a jeho okolí se během několika let proměnila v rozsáhlý těžební revír, kde pracovaly tisíce vězňů nasazovaných do hlubinných dolů i navazujících provozů. Stejně jako na Příbramsku šlo o plně integrovánou část systému, nikoli o izolované zařízení.

Uranové tábory na Příbramsku nebyly okrajovým doplňkem Jáchymova, ale plnohodnotnou součástí celé soustavy pracovních lágrů při těžbě uranu. Organizačně podléhaly stejnému řízení, využívaly totožný bezpečnostní režim a přijímaly vězně z jáchymovských registračních center. V padesátých letech se Příbram stala jedním z hlavních pilířů uranového hospodářství a tisíce vězňů zde pracovaly v hlubinných dolech pod dohledem ozbrojených složek státu.

Systém uranových pracovních táborů nebyl omezen pouze na Jáchymov. Již od konce čtyřicátých let se rozšířil také do oblasti Horního Slavkova a na Příbramsko. Tyto regiony byly organizačně i personálně podřízeny správě jáchymovských uranových dolů a tvořily s nimi jeden propojený represivní celek. Přesuny vězňů, jednotný režim i společné logistické zabezpečení dokazují, že šlo o centralizovanou soustavu řízenou státní mocí.

 Tábor Vršek u dolu Barbora patřil k nejtvrdším pracovním táborům jáchymovské oblasti. Kombinace drsného horského klimatu, nebezpečných pracovních podmínek a brutality dozorců z něj učinila jedno z nejobávanějších míst nucené práce politických vězňů.

Tábor Bratrství (krycí označení M) patřil k nejvýznamnějším zařízením jáchymovského uranového revíru. V symbolickém značení Křížové cesty je připomínán symbolem okovů. V průběhu své existence plnil více funkcí, které se v některých obdobích překrývaly – fungoval jako zajatecký tábor, nápravně pracovní tábor, tábor nucených prací i jako Ústřední tábor (krycí označení D), tedy hlavní registrační a přerozdělovací místo pro nově příchozí vězně. Součástí areálu byla rovněž první velitelská stanice Sboru vězeňské stráže Ostrov a gravitační úpravna uranové rudy. Po ukončení těžby zde vzniklo úložiště jaderných materiálů.

Pracovní tábor Mariánská (krycí označení B) byl druhým táborem zřízeným v rámci jáchymovského uranového revíru. Vznikl 4. června 1949 v těsné blízkosti kapucínského kláštera na Mariánské a po více než deset let patřil k významným článkům systému nucené práce. Jeho součástí byly nejen vězeňské baráky, ale i rozsáhlé zázemí využívající objekty bývalého kláštera, které sloužily bezpečnostním složkám k vyšetřování a internaci vězňů.

Tábor Rovnost, zahrnující původní Rovnost I a pozdější Rovnost II (krycí označení P), patřil k největším a nejtvrdším táborům jáchymovského uranového revíru. Na Křížové cestě je připomínán symbolem vánočního zvonku a tvoří třinácté zastavení naučné stezky Jáchymovské peklo. V letech 1949–1961 zde byli soustřeďováni zejména političtí vězni s dlouhodobými tresty, určení k práci na těžbě uranové rudy.

Tábor Eliáš, rozlišovaný na Eliáš I (Starý, Horní) a Eliáš II (Nový, Dolní), patřil k pracovním táborům jáchymovského uranového revíru a v krycím systému nesl označení N. Na Křížové cestě u kostela sv. Jáchyma v Jáchymově je připomínán symbolem mříže. Obě etapy tábora úzce souvisely s poválečným rozvojem těžby uranu v rámci československo-sovětské spolupráce po roce 1945.

Tábor Svornost (krycí označení K) byl zřízen 4. prosince 1949 a zrušen 29. října 1954. Nacházel se v bezprostřední blízkosti historického dolu Svornost, jednoho z nejstarších dolů v Jáchymově, a patřil k táborům s mimořádně náročnými podmínkami. Na Naučné stezce Jáchymovské peklo je čtvrtou zastávkou a místem dochovaných fragmentů tzv. Mauthausenských schodů.

Tábory Vykmanov I a Vykmanov II patřily k zásadním článkům systému jáchymovských pracovních táborů. Vykmanov I (C) plnil funkci Ústředního tábora a dodnes funguje jako Věznice Ostrov. Vykmanov II (L), označovaný symbolem Jidášova měšce na Křížové cestě, byl pro svůj mimořádně tvrdý režim považován za likvidační tábor a byl úzce spojen s provozem tzv. Rudé věže smrti.