BRATRSTVÍ (KRYCÍ OZNAČENÍ M)
Historie
Těžba uranu v oblasti dolu Bratrství, původně známého jako Štola saských šlechticů, byla obnovena 12. června 1945. Zpočátku zde pracovali civilní zaměstnanci, postupně však byli nasazováni také váleční zajatci. Zajatecký tábor byl oficiálně zřízen k 31. červenci 1947 a během následující zimy do něj bylo umístěno prvních sto zajatců. Na počátku padesátých let zde pracovalo 395 vězňů odsouzených podle retribučních předpisů, kteří byli soustředěni v oddělené části areálu.
Ústřední tábor Bratrství (krycí označení D) byl založen 4. února 1950. Měl půdorys nepravidelného obdélníku a byl situován mezi dvěma svahy nad Jáchymovem, s nímž byl spojen polní cestou. Zdrojem vody byly dvě studny, odpadní vody byly odváděny do potoka protékajícího areálem. Vězni pracovali především na dole Bratrství. Tábor sloužil jako hlavní nástupní a evidenční místo pro všechny nově příchozí vězně, kteří byli následně přerozdělováni do dalších táborů podle typu rozsudku, délky trestu, věku i aktuálních potřeb pracovních sil jednotlivých dolů. Maximální obsazenost byla zaznamenána v roce 1951, kdy zde bylo evidováno 505 stálých vězňů. Tábor byl zrušen 12. prosince 1954 a jeho funkci převzal tábor Vykmanov.
Tábor Bratrství (krycí označení M) byl zřízen 21. února 1950 na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku. Prvním velitelem byl strážmistr Sboru vězeňské stráže Andríc, po něm strážmistr Sboru národní bezpečnosti Pták. V táboře panoval přísný režim. Součástí areálu byla i tzv. korekce, tvořená dřevěnou boudou s podsklepeným betonovým prostorem o rozměrech přibližně 2 × 1,5 metru a výšce dva metry, do něhož byli vězni umisťováni jako kázeňský trest. Podle svědectví pamětníků zde bývalo současně drženo až dvacet osob. Vězni pracovali na dole Bratrství a v přilehlé gravitační úpravně rudy. K 1. dubnu 1950 bylo v táboře evidováno 441 odsouzených. Tábor byl rozdělen potokem na dvě části. Na levém břehu se nacházel velitelský barák s kanceláří tzv. táboráků, tedy vězňů pověřených plněním rozkazů vedení tábora a zajišťováním jeho provozu. Za ním stály vězeňské baráky a skladiště. Pravý břeh sloužil jako nástupiště, tzv. apelplac. Tábor byl zrušen 13. června 1954.
Popis areálu a technologického zázemí
Součástí důlního provozu byla gravitační úpravna uranové rudy, určená k obohacování rudy odstraněním hlušiny. Úpravna v Bratrství byla prvním zařízením tohoto druhu na území tehdejšího Československa. Byla postavena v roce 1946 a zpočátku pracovala primitivním způsobem – vězni rudu ručně roztloukali kladivy a oddělovali hlušinu. Vzniklá hutní ruda byla dále zpracovávána v mlýnech a drtičkách. Podle tohoto zařízení byla v roce 1948 vybudována obdobná úpravna v Eliášském údolí jako součást dolu a tábora Eliáš. Zhutněná ruda byla převážena do Oddělení technické kontroly v táboře Vykmanov a dále ke zpracování v drtičce v areálu Rudé věže smrti nebo do chemické úpravny v Nejdku, uvedené do provozu v roce 1952. Provoz gravitační úpravny v Bratrství byl ukončen v roce 1955.
