Patricijský dům č.p. 134
Dům v horní části Náměstí Republiky pochází z počátků města. Jak dokládá veduta města, reprodukovaná v díle Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Jáchymovském z roku 1913 od Schmidta, jednalo se původně o trojpodlažní budovu. O nejvyšší patro tak dům přišel pravděpodobně až při velkém požáru města v březnu 1873. Částečně je dochován i tzv. zadní dům se spojovacím krčkem. Tento krček ale spojovací funkci plnil až díky pozdějším přestavbám. Původně šlo pravděpodobně o dvorní křídlo hlavního domu, protože přední a zadní dům spojovala pavlač v úrovni prvního patra.
Dům byl z hlediska práv poměrně významným. Jednak byl právovárečným domem, jednak na něj byl navázán důlní podíl 10 kuxů (předchůdce akcií, důl měl maximálně 128 kuxů). Tento podíl v tomto případě dosahoval hodnoty 810 zlatých a 24 krejcarů. Tato práva byla vázána na budovu, nikoliv jejího majitele. Při prodeji tedy práva automaticky přecházela na nového majitele.
HISTORIE
Stavitel domu je neznámý a také až do roku 1621 o majitelích není nic známo. Dům pravděpodobně při svém příchodu do města zakoupil Gregor Steinmüller, který v Jáchymově působil jako mincmistr po roce 1621. Nejstarší skutečně doloženou majitelkou je ale až jeho dcera Rosina. Ta je k domu zapsána nejpozději v březnu 1647. Dne 6. ledna 1696 dům od Christopha Öesera koupil za 225 zlatých špendlíkář Christian Grimm. Rodina Grimm jej poté vlastnila až do roku 1810. Za městského radního Felixe Ignaze Grimma je dům v Tereziánském katastru označen poznámkou „ve špatném stavu“. Poslední majitelkou z rodiny Grimm byla Barbara, provdaná za Josefa Peschka. Ta dům prodala 13. 5. 1810 Bernardu a Johanně Schmidtovým za 3600 zlatých. Bernard Schmidt byl lesmistrem a v letech 1843 – 1844 starostou. Poté byl tento post neobsazen a v letech 1845-1846 byl starostou znovu.
V roce 1842 je sice jako majitel uveden Alois Müller, který vlastnil i sousední, dnes zbořený, dům č. p. 135, ale 31. 8. 1850 žádá Theresie Schmidtová o povolení zřídit v přízemí domu prodejnu zboží oddělenou od zbytku domu. Tuto žádost podala na základě dohody právě s Aloisem Müllerem. Dne 31. 3. 1873 město Jáchymov kompletně vyhořelo a Alois Müller žádá 8. 6. 1873 městskou radu o povolení znovu vystavění domu.
Na jaře roku 1878 je majitelem zednický mistr a stavitel Franz Siegel (otec Karla Siegla, který na půdě radnice objevil Latinskou knihovnu těsně před požárem města). Ten chtěl přestavět zadní dům. Při kontrole bylo zjištěno, že předchozí majitel Müller dům po požáru obnovil pouze částečně. Kupní smlouva z 29. 1. 1884 uvádí, že novými majiteli byli Ignac a Barbara Bayerovi. Každý z nich vlastnil polovinu domu. Poměrně složité vlastnické vztahy přinesl rok 1909. Dne 13. 5. 1909 získala čtvrtinu domu Anna Thum a další čtvrtinu Johann Baier. V říjnu 1931 přechází vlastnické právo k polovině domu z Jana Baiera na Emila Thuma. O tři roky později přechází druhá polovina domu z Anny Thumové na Herthu Thumovou. Dr. Alfred Thum z Karlových Varů žádá 26. 5. 1937 Radu města o povolení vybudovat v zadním domě prádelnu a jeden z pokojů v patře předního domu rozdělit příčkou. Poslední přestavba proběhla na základě žádosti ze dne 25. 11. 1937, kdy proběhla stavba obchodu podle plánů zednického mistra Karla Haanla.
K 1. 10. 1949 byl dům zkonfiskován na základě tzv. Benešových dekretů a 28. 12. 1949 se dům stal majetkem státu, pod správou Národního výboru v Jáchymově.
ZADNÍ DŮM
V Jáchymově byl dům viditelný z ulice pouze částí zástavby. Ta byla tvořena tzv. předním a zadním domem. Přední dům byl obývaný majitelem a byly zde reprezentativní prostory. V zadním domě potom bylo hospodářské zázemí, stáje, sklady atp. Ze zadních domů se dodnes vesměs zachovaly pouze fragmenty.
V tomto konkrétním případě je zbytek zadního domu do výše prvního patra vystavěný z lomového kamene. Vstupem se segmentovým záklenkem je z něho přístup na dvorek a s předním domem je spojen krčkem – pozůstatkem dvorního křídla. Při přestavbě na počátku 20. století byl zbytek tohoto renesančně – barokního křídla zazděn. Zadní dům potom sloužil samostatně jako prádelna.
Zadní dům v Jáchymově plnil ještě jednu důležitou funkci. A to opěrnou. V případě tohoto domu to ale neplatí tak úplně. Zde je totiž mezi vrchní ulicí několik terasních zdí a je tedy možné, že zde došlo k vybudování jakési zahrádky.
PORTÁL
Pokud na domě portál byl, došlo k jeho odstranění při pozdějších přestavbách. Původně byl totiž vstup v centrální ose (uprostřed) a až na konci devatenáctého století byl hlavní vstup posunut doleva, protože v pravé části byla vybudována prodejna se samostatným vstupem.
POPIS
Dům je vlastně, pro Jáchymov typicky, tvořen dvěma budovami – předním a zadním domem, které jsou propojeny spojovacím krčkem (pozůstatek dvorního křídla předního domu), ze kterého je přístup na vnitřní dvorek. Hlavní, uliční, průčelí je do ulice otočeno okapovou stranou a je tvořeno třemi okenními osami. V levé ose je v přízemí vsazen hlavní vstup do domu s barokním ostěním s uchy. V klenáku je nápis IHS. Překlad ostění je vysekán do segmentového záklenku, ale to se již jedná o druhotnou úpravu. V pravé ose je výkladec krytý roletou a samostatný vstup do bývalé provozovny. Fasáda je zdobena šambránami se segmentovými záklenky, nárožní bosáží a štukovými pásy. Díky chátrání domu v minulosti došlo k samovolnému odkrytí nápisu, který je proveden frakturou se zdobenými verzálkami a vztahuje se k Ignáci Bayerovi – jednomu z majitelů domu.
PODĚKOVÁNÍ
Při psaní tohoto článku jsem v sekci Historie použil práci spolumajitelky domu publikovanou na Facebooku - Měšťanský dům, Náměstí republiky 134 v Jáchymově - Stavebně historický průzkum: Jakub Chaloupka, Archivní rešerše: Daniela Prekop Staňková, obrazová dokumentace: Filip Prekop (stránky domu: https://www.facebook.com/Jachymov134).