Patricijský dům č.p. 134
Úvod
Dům v horní části Náměstí Republiky pochází z počátků města. Jak dokládá veduta města reprodukovaná v díle Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Jáchymovském z roku 1913 od Schmidta, jednalo se původně o trojpodlažní budovu. O nejvyšší patro dům pravděpodobně přišel při velkém požáru města v březnu 1873.
Částečně je dochován i tzv. zadní dům se spojovacím krčkem. Tento krček však plnil spojovací funkci až díky pozdějším přestavbám. Původně šlo pravděpodobně o dvorní křídlo hlavního domu, protože přední a zadní část spojovala pavlač v úrovni prvního patra.
Dům byl významný i z hlediska práv. Patřil mezi právovárečné domy a zároveň k němu náležel důlní podíl o velikosti deseti kuxů, přičemž jeden důl mohl mít maximálně 128 kuxů. V tomto případě dosahoval podíl hodnoty 810 zlatých a 24 krejcarů. Tato práva byla vázána na budovu samotnou, nikoli na jejího majitele, a při prodeji automaticky přecházela na nového vlastníka.
Historie
Stavitel domu není znám a až do roku 1621 nejsou doloženi ani jeho majitelé. Dům pravděpodobně při svém příchodu do města zakoupil Gregor Steinmüller, který po roce 1621 působil v Jáchymově jako mincmistr. Nejstarší skutečně doloženou majitelkou je však až jeho dcera Rosina, zapsaná u domu nejpozději v březnu 1647.
Dne 6. ledna 1696 koupil dům od Christopha Öesera za 225 zlatých špendlíkář Christian Grimm. Rodina Grimm vlastnila objekt až do roku 1810. Za městského radního Felixe Ignaze Grimma je dům v Tereziánském katastru označen poznámkou „ve špatném stavu“. Poslední majitelkou z rodu Grimm byla Barbara, provdaná za Josefa Peschka, která dne 13. května 1810 prodala dům Bernardu a Johanně Schmidtovým za 3600 zlatých. Bernard Schmidt byl lesmistrem a v letech 1843–1844 a znovu 1845–1846 starostou města.
Roku 1842 je jako majitel uveden Alois Müller, který vlastnil i sousední, dnes zbořený dům č. p. 135. Dne 31. srpna 1850 žádá Theresie Schmidtová o povolení zřídit v přízemí domu prodejnu oddělenou od zbytku objektu, a to na základě dohody s Aloisem Müllerem. Po požáru města 31. března 1873 žádá Alois Müller 8. června 1873 městskou radu o povolení k opětovnému vystavění domu.
Na jaře roku 1878 je majitelem zednický mistr a stavitel Franz Siegel, otec Karla Siegla, který na půdě radnice objevil latinskou knihovnu těsně před požárem města. Siegel zamýšlel přestavět zadní dům. Při kontrole bylo zjištěno, že Müller po požáru obnovil objekt pouze částečně. Kupní smlouva z 29. ledna 1884 uvádí jako nové majitele Ignáce a Barbaru Bayerovy, z nichž každý vlastnil polovinu domu.
Složitější vlastnické vztahy nastaly roku 1909. Dne 13. května 1909 získala čtvrtinu domu Anna Thum a další čtvrtinu Johann Baier. V říjnu 1931 přešlo vlastnické právo k polovině domu z Jana Baiera na Emila Thuma. O tři roky později přešla druhá polovina z Anny Thumové na Herthu Thumovou.
Dr. Alfred Thum z Karlových Varů žádá 26. května 1937 radu města o povolení vybudovat v zadním domě prádelnu a rozdělit jeden z pokojů v patře předního domu příčkou. Poslední přestavba proběhla na základě žádosti ze dne 25. listopadu 1937, kdy byl podle plánů zednického mistra Karla Haanla vybudován obchod.
K 1. říjnu 1949 byl dům zkonfiskován na základě Benešových dekretů a dne 28. prosince 1949 se stal majetkem státu pod správou Národního výboru v Jáchymově.
Zadní dům
Pro Jáchymov je typické členění na přední a zadní dům. Přední dům sloužil k bydlení a reprezentaci, zatímco zadní část poskytovala hospodářské zázemí, stáje či sklady. Ze zadních domů se dnes většinou dochovaly jen fragmenty.
V tomto případě je zbytek zadního domu do výše prvního patra vystavěn z lomového kamene. Segmentově zaklenutým vstupem je z něj přístup na dvorek a s předním domem jej spojuje krček – pozůstatek dvorního křídla. Při přestavbě na počátku 20. století byl zbytek tohoto renesančně-barokního křídla zazděn a zadní dům poté sloužil samostatně jako prádelna.
Zadní dům v Jáchymově často plnil i opěrnou funkci vůči svahu. V tomto případě je však mezi objektem a horní ulicí několik terasních zdí, což naznačuje možnost existence menší zahrady.
Portál
Pokud měl dům původně portál, došlo k jeho odstranění při pozdějších přestavbách. Vstup se původně nacházel ve střední ose průčelí, avšak na konci 19. století byl hlavní vstup posunut doleva, protože v pravé části vznikla prodejna se samostatným vstupem.
Popis
Dům je tvořen dvěma budovami – předním a zadním domem – propojenými spojovacím krčkem, z něhož je přístup na vnitřní dvorek. Hlavní uliční průčelí je orientováno do ulice okapovou stranou a má tři okenní osy.
V levé ose přízemí je hlavní vstup s barokním ostěním s uchy. V klenáku je nápis IHS. Překlad je vysekán do segmentového záklenku, což představuje druhotnou úpravu. V pravé ose se nachází výklad krytý roletou a samostatný vstup do bývalé provozovny.
Fasádu zdobí šambrány se segmentovými záklenky, nárožní bosáž a štukové pásy. Díky chátrání domu v minulosti došlo k samovolnému odkrytí nápisu provedeného frakturou se zdobenými verzálkami, který se vztahuje k Ignáci Bayerovi, jednomu z majitelů domu.
Poděkování
Při psaní tohoto článku jsem v části Historie využil práci spolumajitelky domu publikovanou na Facebooku pod názvem „Měšťanský dům, Náměstí republiky 134 v Jáchymově“. Stavebně-historický průzkum zpracoval Jakub Chaloupka, archivní rešerši Daniela Prekop Staňková a obrazovou dokumentaci Filip Prekop. Stránky domu: https://www.facebook.com/Jachymov134.
