PATRICIJSKÝ DŮM č. p. 145
Úvod
Dům čp. 145 patří k architektonicky nejvýraznějším objektům Náměstí Republiky. Na první pohled upoutá dvojicí vstupních portálů – barokním a renesančním – doplněných novodobým obchodním vstupem s výkladcem. Tato kombinace však není původní, nýbrž výsledkem složitého stavebního vývoje. Objekt představuje mimořádně hodnotnou historickou stavbu, která v sobě spojuje několik stavebních stylů i příběhy několika staletí.
Historie
Renesanční jádro domu pochází ze 40. let 16. století. V letech 1571–1572 jej získal obchodník Hans Zeileisen, původem z Norimberku. Dům se tak stal majetkem nobilitované rodiny Zeileisenů, která patřila k významným měšťanským rodům města. Rodový znak Zeileisenů je dodnes patrný na portálu.
Barokní přestavba proběhla kolem roku 1770. Průčelí, datované rokem 1760, nese znaky pozdního baroka s prvky doznívajícího klasicismu. Současná podoba fasády vychází z restaurátorského průzkumu a obnovy.
Architektonické řešení
Fasáda je členěna mělkým středovým rizalitem o třech okenních osách, zdobených zdvojenými pilastry. Krajní osy jsou akcentovány nárožní rustikou, která dodává průčelí pevnost a výraznou symetrii.
V levé části se nachází pozdně barokní portál, zdobený vázami a motivem píšťal. Nad středovým klenákem je umístěn erb rodu Zeileisenů. Centrální obchodní vstup s výkladcem pochází z roku 1914 a představuje novodobou úpravu parteru.
Interiér
Uvnitř domu se dochovaly historické klenby v bočních traktech a místnost s křížovou klenbou. Tyto konstrukce dokládají vysokou úroveň stavební kultury a přispívají k monumentálnímu charakteru interiéru.
Renesanční portál z domu čp. 139
Na fasádě je osazen také druhý, renesanční portál, který sem byl přenesen z domu čp. 139 po jeho demolici v roce 1984. Jedná se o portál edikulového typu rámovaný balustrovými sloupy s listovými hlavicemi. Profilovaná římsa nese nástavec se světlíkem, děleným širokým sloupkem. V poli nad světlíkem je monogram s letopočtem 15–HB–41, označující stavebníka Hanse Bauera a rok 1541.
Orámování vstupu je bohatě členěno; v levém medailonu je reliéf mladíka s vavřínovým věncem, v pravém vousatý muž s calottou. Po demolici byl portál uložen v areálu technických služeb, kde postupně chátral. O jeho záchranu a nové osazení se zasloužil Jiří Kaucký starší.
Rod Zeileisen
Rodina Zeileisenů pocházela z Norimberku a byla nobilitována císařem Karlem V. dne 12. května 1544. Hans Zeileisen přesídlil do města v letech 1571–1572. Rodina se podílela na městském životě i mecenášství; Erhart Zeileisen například založil stipendium Hundbek-Zeileis na podporu studia mladých lidí.
Rod v mužské linii postupně vymřel. V roce 1786 získal Johann Nepomuk Mießl, který se oženil s potomkyní rodu, titul „Edler von Zeileisen“.
Další osudy domu
Dům je spojen i s příběhem Norberta Hermanna, židovského obchodníka s konfekcí. Po záboru pohraničí se domníval, že díky manželství s křesťankou zůstane v bezpečí. Byl však z domu vyhnán nacisty, manželka požádala o rozvod a jeho majetkové záznamy zabavila německá správa. Vybrané dluhy obohatily pokladnu NSDAP.
Současný stav
Současný štít pochází z roku 2003, kdy nahradil původní střechu s pěti vikýři. Úprava respektuje historický charakter objektu a zajišťuje jeho další existenci.
Dům čp. 145 zůstává výrazným svědkem stavebního vývoje i lidských osudů spojených s městem.
