PATRICIJSKÝ DŮM - MINCOVNÍ 33
Úvod
Patricijský dům č. p. 33 v Mincovní ulici je dochován v podobě z konce 19. století, avšak skrývá výrazné renesanční jádro zahrnující pevnostní stavbu z počátku 16. století a náleznou štolu z roku 1517. Objekt patřil mezi právovárečné domy, tedy domy s právem vařit a prodávat pivo, což dokládá jeho významné postavení v rámci města.
Při zpracování historických údajů byly využity také informace laskavě poskytnuté současným majitelem domu, panem Pincem.
Popis
Jedná se o širokou jednopatrovou stavbu v barokní až klasicistní podobě. Průčelí je členěno sedmi okenními osami v patře a doplněno jednoduchým pozdně barokním vstupním portálem. Střecha je osazena sedmi vikýři.
Stavební prvky
V interiéru se dochovala celá řada renesančních stavebních prvků. Nejvýraznější jsou oblouky zaklenuté v mase zdiva, renesanční schodiště vedené ve hmotě zdiva a oblouk původního kočárového vjezdu, který byl zazděn roku 1947.
Nejvýznamnějším prvkem je původní opevnění nálezné štoly, dochované v hmotě domu převážně v plném rozsahu, a to včetně střílny, která dnes slouží jako vnitřní okénko.
Historie a majitelé
Nejstarší zmínka o domu pochází z roku 1539, kdy jej po požáru města roku 1538 vlastnil Georg Pibenn (Pieben). Dalším majitelem byl Leonard Kempen, který dům roku 1565 prodal Casparu Frankovi. Další záznam pochází až z roku 1637, kdy jsou jako majitelé uváděni Wolf Topfer a Abraham Friedrich, královský mincíř. Abrahamův syn Solomon prodal dům společně se svým strýcem Hansem Veitem Danielu Crouczschemu.
Roku 1660 zakoupil dům Christoph Becken a jeho rodina jej vlastnila až do roku 1745, kdy zemřel Andreas Becken. Právě v období držby rodinou Becken došlo k barokní přestavbě objektu. V roce 1782 postoupila Anna Dorotea Müller dům Johannu Christophu Müllerovi, který působil jako syndik, tedy přísežný městský písař ve městě s hrdelní pravomocí.
V roce 1798 byl dům v dražbě prodán za 1000 zlatých Rosálii Braunové, rozené Nedwidkové. K domu tehdy náleželo i poloviční kutací právo. Není vyloučeno, že zde byl provozován hostinec, což by odpovídalo právovárečnému právu.
Při velkém požáru města dne 31. března 1873 dům vyhořel. Plány k jeho obnově vypracoval Ferdinand Fischer z Nové Role a stavebníkem byl Joseph Seidl.
V roce 1945 je jako majitel uváděn Dr. Baumgartl, jemuž byl dům na základě Dekretů prezidenta republiky znárodněn. Roku 1947 byl objekt předán do užívání Jáchymovským uranovým dolům. V témže roce proběhla rekonstrukce, při níž byla v přízemí odstraněna černá kuchyně, zazděn kočárový vjezd a průčelí upraveno do osové souměrnosti.
Po roce 1989 začala rychlá degradace budovy, způsobená nejen chováním nájemníků, ale i působením vandalů a sběračů kovů. Ačkoliv ještě roku 1992 proběhla kontroverzní úprava spočívající v instalaci protiradonových opatření, stav domu se nadále zhoršoval.
Roku 1995 dům zakoupila rodina Pincových, která provedla a nadále provádí jeho postupnou obnovu. V rámci oprav byly vyměněny veškeré dřevěné konstrukce, zpřístupněny sklepy, vyčištěna a zpřístupněna nálezná štola včetně jejího otevření veřejnosti. Objekt byl rovněž prohlášen kulturní památkou. Zatím posledním počinem je otevření kavárny Café 1516 v přízemí domu.
Štola
Nálezná štola z let 1517–1520 sleduje odžilek žíly Geschieber, nazývané též Stella. Původní zabezpečovací opevnění štoly je dnes součástí jádra domu a dochovalo se i střílnové okénko. Štola samotná tvoří počátek sklepních prostor objektu.
Zcela unikátní součástí tohoto důlního díla je pozůstatek gravitačního vodovodu ze 16. století, který představuje v rámci České republiky mimořádnou technickou památku.
V roce 1992 byly vstupy do sklepů a tím i do štoly zazděny v rámci opatření proti radonu. Tyto zásahy však situaci zhoršily. Zazdívky změnily hydrologické poměry, voda se hromadila za betonovými konstrukcemi a vzlínala do zdiva. Současně bylo omezeno přirozené odvětrávání, což vedlo k paradoxnímu zvýšení koncentrace radonu v budově.
Gravitační vodovod
Při ražbě štoly horníci narazili na puklinový pramen. Voda původně odtékala počvou mimo důlní dílo, avšak po vzniku domu u ústí štoly bylo nutné vytékající vodu technicky řešit. Pramen byl ve štole jímán pomocí dřevěných koryt a potrubí a veden do sklepních prostor domu, kde napouštěl přibližně dvě tuny vážící žulovou vanu vysekanou z jednoho kusu kamene.
Přepad z této vany byl dřevěným potrubím vyveden skrze dům do odpadního systému.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Stola_v_dome_Pincovych/
