GEOGRAFIE OBLASTI
Krušné hory jsou hlavním pásmem Krušnohorské soustavy a tvoří významnou část severozápadního okraje Českého masivu. Táhnou se v délce přibližně 130 km zhruba přímým směrem a zaujímají plochu asi 1 600 km². Nad českým vnitrozemím se zvedají ke svému hřebeni prudkým svahem, zatímco na německé straně vystupují jen pozvolna. Proto bývají často přirovnávány k mohutné kamenné hradbě chránící severozápad naší země. Z geologického hlediska jsou Krušné hory typickým příkladem kerného pohoří vzniklého vyzdvižením a porušením zemské kůry, s rozsáhlou zarovnanou náhorní plošinou. V průměru zde spadne kolem 1 000 mm srážek ročně, což přispívá k chladnějšímu a vlhčímu horskému klimatu.
Nejvýraznější částí Krušných hor je Klínovecká hornatina s průměrnou nadmořskou výškou okolo 750 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m n. m.), který je zároveň nejvyšší horou celého pohoří. Na jeho vrcholu dosahuje roční průměrná teplota přibližně 2,7 °C a sněhová pokrývka se zde udrží asi 150 dní v roce. Oblast je proto významná i pro zimní sporty a turistiku.
Geologická stavba Krušných hor je velmi pestrá. Vyskytují se zde zejména ruly, svory, žuly a fylity, často prostoupené kovonosnými žilami a bohatým minerálním zastoupením. Oblast Jáchymovska se díky svému mimořádně rozmanitému geologickému podloží řadí mezi významná historická naleziště rud a minerálů světového významu. Těžba stříbra, cínu a později uranu zde výrazně ovlivnila vývoj krajiny i osídlení.
Na náhorní planině asi sedm kilometrů od Jáchymova se u městečka Boží Dar rozkládá přírodní rezervace Božídarské rašeliniště o rozloze přibližně 1 000 ha. Rozprostírá se v okolí vrchu Špičák (1 115 m n. m.), který je považován za nejvyšší čedičovou kupu ve střední Evropě. Území rezervace je tvořeno rozsáhlými rašeliništi, podmáčenými loukami, rašelinnými jezírky a zbytky původních horských porostů.
Nacházejí se zde vzácné ekosystémy a útočiště celé řady živočišných druhů, které zde mají svá hnízdiště a stanoviště, například vysoká a další spárkatá zvěř, tetřev hlušec nebo tetřívek obecný. Z rostlin zde roste například zakrslá bříza, která se jinak běžně vyskytuje až za polárním kruhem, borovice kleč typická pro vysokohorské oblasti i masožravá rosnatka. Mnohé z těchto druhů jsou relikty z doby ledové, kdy se v chladném klimatu vytvořilo i samotné rašeliniště, které se dochovalo dodnes jako cenný přírodní celek.
