Jdi na obsah Jdi na menu
 


OSTROV

3. 5. 2013

 

Město nesprávně nazývané Ostrov nad Ohří. Tento název totiž používají České dráhy jako rozlišovací od jiných Ostrovů. Původně osada Zlaukowerde, později Schlackenwerth s tvrzí založená na počátku třináctého století Slávkem z Oseka (rozrod Hrabišiců). Na město povýšen roku 1331 králem Janem Lucemburským. Od patnáctého století až do roku 1620 Ostrov drží rod Šliků. V roce 1625 získává panství Julius Heinrich, vévoda Sasko-Lauenburský - vojevůdce císařských vojsk. Ten z Ostrova dělá rodovou rezidenci. Od devatenáctého století až do roku 1918 Ostrov vlastní rod velkovévodů z Toskány - pobočná větev rodu vládnoucích Habsburků. Po druhé světové válce zde vznikají rozlehlá panelová sídliště pro zaměstnance Uranových dolů Jáchymov. Centrální Mírové náměstí s přilehlými budovami postavené ve stylu socialistického realismu bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu.

PAMÁTKY:

Zámek - na místě původní vodní tvrze pánů z Oseka Šlikové postavili jednopatrový zámek, který vyhořel za třicetileté války. Dnešní zámecké budovy vznikly za panování vévodů Sasko-Lauenburských podle projektu Abrahama Leuthnera. Na podobě zámku se podíleli i další stavitelé-Broggi a Dietzenhofer. Vstupní portál byl vytvořen roku 1690 ostrovským sochařem Martinem Möckelem. Během II. sv. války byl v budovách zámku zřízen koncentrační tábor. V sousední restauraci Myslivny byla původně kasárna SS. Součástí areálu zámku je Palác princů. Ten byl postaven v letech 1693 – 1696 na místě původního hospodářského dvorce Bílý dvůr.  V přízemí se nalézají klenby ze sedmnáctého století.

Zámecký park - byl nazýván osmým divem světa - dodnes se z četných staveb zachoval pouze letohrádek. Tato raně barokní stavba z let 1674–1683 nahradila původní dřevěný pavilon a dnes slouží jako galerie. Stavba byla projektována Abrahamem Leuthnerem a je bohatě zdobena italskými malíři štukatéry.

Bohatá sochařská výzdoba parku během času zmizela - poslední socha Flory byla vandaly zničena v roce 1914. Již předtím ale probíhala postupná přeměna z francouzské zahrady na anglický park.

Při rekonstrukci parku byla mimo jiné objevena nejstarší známá ostrovská studna, která byla zasypána již v patnáctém století.

Radnice - postavená původně v pozdně gotickém slohu, což kromě mohutného obvodového zdiva dokládají i sklepy ze čtrnáctého století. Po požáru byla budova renesančně přestavěna a vyzdobena třemi reliéfy zpodobňujícími Šalamounův soud, Zuzanu v lázni a Spravedlnost. V devatenáctém století byla stavba po dalším požáru přestavěna do dnešní novogotické podoby.

Farní Kostel sv. Archanděla Michaela - vybudovaný jako gotický v poslední čtvrtině třináctého století. Původně byl zasvěcen sv. Mikuláši. Díky přestavbám exteriéry nabízí pohled na klenby z různých stavebních etap. Uvnitř kostela se také nalézají renesanční náhrobky, z nichž je nejcennější Šlikovský epitaf. Dnešní barokní podoba a vnitřní vybavení pochází z osmnáctého století a je příkladem saské bohoslužebné architektury.

Kostel sv. Jakuba - nejstarší stavba města. Postaven byl v románském slohu v letech 1224–26. Nad kostelem měl patronát klášter v Oseku. V exteriérech se dochovaly gotické, renesanční a barokní fresky.

Piaristický klášter - založen Annou Magdalenou vévodkyní Sasko-Lauenburskou v roce 1666. Stavbou konventu a kostela byl pověřen pražský stavitel Martin Rener. Kolej s latinskou školou vznikla v sousedství sasko-lauenburské pohřební kaple sv. Anny. Stavba byla vysvěcena v roce 1674 a byla centrem rekatolizace oblasti. V klášterním kostele Zvěstování Panny Marie je vystavena milostná Madona-vyrobená kolem roku 1492 a do Ostrova přivezená v roce 1654.

Piaristé kolej využívali do roku 1876 a roku 1897 budovy zakoupila kongregace Sestry křesťanské lásky. Ta zde do roku 1942 provozovala internátní dívčí školu. Po druhé světové válce objekty využívala armáda ČR a to až do roku 2001. Dnes je areál po pětileté rekonstrukci přístupný veřejnosti.

Kaple Panny Marie Einsiedelnské - kopie poutní kaple ve švýcarském Einsiedeln. Nechala ji zde postavit v letech 1709–10 Franziska Sibyla Augusta markraběnka Bádenská. Plány ke stavbě poskytl Maurus-opat benediktýnského kláštera v Einsiedeln a provedl ji dvorní stavitel Johann Sockh. Díky obtížnému terénu, na kterém je stavba postavena a tmavé barvě Madony vznikla pověst, podle které při stavitelům pomáhal ďábel.

Předlohou staveb v Ostrově a Einsiedeln byla kaple postavená na místě poustevny mnicha Meinrada v desátém století. Ta byla pobořena v roce 1798 francouzským revolučním vojskem a obnovena až na počátku devatenáctého století.