NEJDEK
Město považované za centrum Porolaví. Založeno bylo někdy kolem roku 1250 na nalezištích cínové rudy. Za zakladatele je pokládán loketský patricij Konrád Plik, jehož syn Petr je jako majitel doložen v listině z 1. července 1340. Přesný rok povýšení Nejdku na město není znám, ale v roce 1410 se již o Nejdku jako o městě píše. Za panování rodu Šliků (1446–1602) došlo k prudkému rozmachu města a hlavně jeho stříbrných dolů. Mezi léty 1602 a 1621 Nejdek vlastnili Collonové z Felsu a v roce 1633 jej získali Černínové. Ti zde začali těžit železnou rudu a založili železárny. Během osmnáctého století došlo k úpadku hornictví a oživení města nastalo na počátku devatenáctého století. Roku 1836 zde Jindřich Kleist zakládá válcovnu plechů a v roce 1843 Anton Schmieger přádelnu česané příze.
PAMÁTKY:
Černá věž-Jediný pozůstatek gotického hradu postaveného kolem roku 1300 Konrádem Plikem k ochraně dolů a zemské stezky. Věž sama je ale postavena ve slohu románském. Do roku 1790 byla věž obydlena. Postavena je na půdorysu lichoběžníku, takže při pohledu od jihu lze spatřit všechny čtyři hrany stavby. Na věži je instalován vzácný renesanční zvon z roku 1579 od pražského zvonaře Brikcího z Cymperka a věž tak slouží jako zvonice.
Kostel sv. Martina-stojí na náměstí Karla IV. pod Černou věží. Postaven byl v barokním slohu v roce 1756 a před ním stojí soch sv. Jana Nepomuckého z roku 1710 a sloup Nejsvětější Trojice z roku 1715. Uvnitř kostela se nachází náhrobní kámen hraběte Šlika z roku 1578 a rokokové varhany.
Křížová cesta-je postavena ze čtrnácti kapliček na Křížovém vrchu. Dlouhá je 1600 metrů a vybudována byla v letech 1851–1858. Na jejím konci se na vrcholu vypíná sedm metrů vysoký a 1,3 tuny vážící krucifix.
Nový zámek-původní šlikovská stavba. Písemná zmínka je z roku 1602, kdy jej zmiňuje kupní smlouva mezi Štěpánem Šlikem a Bedřichem Collonem z Felsu. Postaven byl ale již koncem šestnáctého století jako náhrada již nevyhovujícího hradu. Dnešní podobu zámek získal v roce 1889 při přestavbě za barona Königswartera. Jako Starý zámek byla označována budova purkrabského úřadu postavená Humprechtem Černínem v letech 1652–1682. Později tzv. Starý zámek sloužil jako obytný dům a zbořen byl v šedesátých letech dvacátého století z důvodu růstu vlnařského závodu.