LOKET
Město pod hradem vzniklo v roce 1240 za panování Václava I. Hrad s městem nabyl významu po roce 1230, kdy sem bylo ze Sedlce přeneseno správní středisko oblasti. Město s hradem od počátku tvořilo jeden obranný komplex využívající výhodných krajinných podmínek. Loket byl několikrát sídlem Lucemburků. Opakovaně zde pobýval Jan Lucemburský a v roce 1319 se sem uchýlila Eliška Přemyslovna se synem Václavem - pozdějším císařem a králem Karlem IV. Ten zde byl na králův příkaz dva měsíce vězněn. Městská práva obdržel Loket v roce 1337. Hrad byl ve středověku nedobytný, což prokázal v letech 1406–07 v bojích Václava IV. s Ruprechtem Falckým i za husitských válek. Tehdy byl pevnou základnou krále Zikmunda i katolické víry. Obranu celého Loketska tehdy řídil Půta z Ilburka. Roku 1434 byl Loket panovníkem zastaven kancléři Kašparu Šlikovi společně s hodností královského purkrabího a téměř celým Loketskem. Bylo to na oplátku za finanční pomoc králi za husitských bouří. Šlikové kraj ovládali až do roku 1547. Během třicetileté války Loket dobyli Švédové, ale hrad jejich útokům odolal. Město vyhořelo v roce 1725 a hrad byl v roce 1795 přeměněn na státní věznici. V roce 1775 byl z hradní studny vytažen magnetický meteorit, který je dnes ukazován na hradě jako zkamenělé pozůstatky krutého hradního purkrabího Bernarda von Wustensfelse, který proslul tím, že těla popravených lidí nechával máčet ve vřídelní vodě a poté pro výstrahu věšet na hradby. Od roku 1815 se v Lokti vyrábí porcelán v závodě založeném bratry Haidingery. 8. května 1945 byl v hotelu Bílý kůň podepsán kapitulační akt německého Wehrmachtu. Kapitulace byla složena před vojáky 1. pěší divize (Big Red One) armády U.S.A. Členové téže jednotky v Lokti toho samého dne zadrželi Konráda Henleina. V Černé věži je expozice věnovaná knižní vazbě.
Památky:
Hrad - vznikl v době vlády Vladislava I. (druhá polovina 12. století) na příhodném místě nad řekou Ohří. Z této doby pochází rotunda, věž a část zdiva v blízkosti věže. K nejstarší části patřila i Skalní světnice – obytná budova, odkud se po dřevěné lávce vstupovalo do věže. Hrad byl často přestavován. Vzhledem k nedostatku místa byly staré budovy většinou odstraněny a nahrazeny. Poslední veliká přestavba proběhla za panování Marie Terezie, která hrad nechala přeměnit na státní vězení, které fungovalo až do roku 1948. Od roku 1972 do roku 1993 hrad procházel komplexní rekonstrukcí, při které byla např. objevena rotunda přestavěná na válcové schodiště (1966). Karel IV. Loket jmenoval mezi nezcizitelným koruním zbožím ve svém majestátu. Hrad byl také nazýván Klíčem Českého království.
Městské hradby – část zrekonstruovaných hradeb obtáčejících město podává ucelenou představu o městském obranném systému tvořeném několika prstenci s jedinou branou.
Černá věž – původně součást fortifikace jediné městské brány. Společně s příkopem a baštou měla za úkol ochraňovat vstup do města. Dnes je zde umístěna expozice knižní vazby.
Kostel svatého Václava – původně se zde nacházela část románského hradu. Po stavebních úpravách se hrad posunul výše a zde byl postaven gotický kostel. Ten v roce 1725 vyhořel a byl nahrazen současným barokním chrámem. Ten byl dostavěn v roce 1734 a vyzdoben byl bočními oltáři Jana Wildta z Lokte a hlavním oltářem Petra Brandla. Na neznámém místě je v kostele pohřben Jiří Popel z Lobkowitz, osobní vězeň císaře Rudolfa II. Ten byl vězněm na hradu od roku 1606. Ve vězení zemřel o rok později. Kostel je v majetku Křižovníků s červenou hvězdou.