Jdi na obsah Jdi na menu
 


BEČOV NAD TEPLOU

3. 5. 2013

Hrad a zámek. Nejstarší známé známky osídlení pochází z roku 1314, tedy z období před německou kolonizací oblasti. V první polovině třináctého století zde byla celnice a na počátku čtrnáctého století na skalnatém ostrohu vyrostl hrad. Často se zde střídali majitelé, z nichž nejvýznamnější byli Pluhové z Rabštejna a Šlikové. Po bitvě na Bílé hoře panství získali Questenbarkové a v polovině osmnáctého století panství připadlo Kounicům. Posledním majitelem byl belgický rod de Beaufort-Spontini. Na náměstí vzniklo na konci devadesátých let Muzeum motocyklů a hraček.

PAMÁTKY:

Hrad a zámek-založen byl patrně Borešem z Oseka (Rýzmburka). Nejstarší stavební etapu tvoří dvě věže, značně snížený bergfrit ovinutý hradbou v čele dolního hradu. Druhá věž má obdélníkový půdorys a stojí při vstupu do hradního jádra. Nachází se zde kaple Navštívení Panny Marie s malbami z doby před rokem 1400. Ke konci čtrnáctého století majitelé hrad přestavěli. Na severozápadní straně ostrohu vztyčili čtyřpatrovou obytnou věž a mezi ní a původní věží s kaplí nechali postavit spojovací palác. V roce 1495 získali Bečov Pluhové z Rabštejna, kteří jej vlastnili do roku 1547. Ti v roce 1524 zahájili pozdně gotickou přestavbu, při níž vzniklo nové palácové křídlo a později kolem roku 1530 jihovýchodní křídlo. Během třicetileté války byl Bečov mohutnou pevností a posilován byl ještě v roce 1656, kdy byla postavena mohutná polygonální dělová věž chránící přístup k hradu. Po roce 1753 dolní část hradu s dělovou věží prošla barokní přestavbou na zámek. Tuto přestavbu zahájili Kounicové vlastnící Bečov v letech 1752–1813. Poslední stavební úpravy provedli v devatenáctém století podle projektu Josefa Zítka a Josefa Mockera vévodové Beaufort-Spontini. Tehdy také byla do nejvyššího patra bývalé věže vložena kaple.

Relikviář sv. Maura-byl vyroben pro benediktinský klášter ve Florennes v Belgii v první čtvrtině 13. století. Byly v něm uchovávány ostatky sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Křtitele. Za francouzské revoluce byl klášter vypleněn, ale relikviář se podařilo zachránit. V roce 1838 jej zakoupil Alfréd z Beaufort-Spontini a převezl jej na Bečov. Nalezen byl po detektivním pátrání pod podlahou hradní kaple.