ABERTAMY a HŘEBEČNÁ
První zmínka o obci pochází z roku 1529. Tehdy zde šlikovští prospektoři nalezli stříbro a cín. Stříbro se zde těžilo do Třicetileté války (konkrétně do roku 1622), po ní pouze cín. Z toho se zde vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Na městečko byla obec povýšena v roce 1579 císařem Rudolfem II. Povýšení na město se zdejší občané dočkali v roce 1876. Po druhé světové válce se i zde těžil uran v rámci Uranových dolů Jáchymov.
Přímo v obci byly dva doly – Jeroným a Albrecht. Z výnosů těchto dolů byl v roce 1534 postaven kostel zasvěcený Čtrnácti svatým pomocníkům. Ten byl v letech 1735 – 38 nahrazen dnešním barokním kostelem s totožným zasvěcením.
Po vytěžení dolů městečko skomírá až do roku 1850, kdy zde Adalbert Eberhard zakládá rukavičkárnu. V roce 1937 bylo v této továrně vyrobeno 5 655 000 párů rukavic, které byly určeny převážně pro trhy v Kanadě, USA, Anglii, Skandinávii a v Jižní Africe. Průmyslová výroba rukavic zde prakticky zanikla v roce 1999.
Součástí Abertam je dnes i Hřebečná – původně samostatná obec.
HŘEBEČNÁ
Původně typická krušnohorská osada, dnes součást Abertam, založená roku 1545. V minulosti zde bylo významné těžiště cínu, hlavně za těžaře Pavla Beera (epitaf v jáchymovském kostele Všech svatých). Podle pověsti zde první valoun cínu vyhrábl kopytem kůň rytíře ze Schwarzenbergu. Působila zde známá těžařská rodina Hengstů z Krupky u Teplic, podle které pravděpodobně osada získala název – Hengstererben. Druhá část názvu obce – Erben – znamená dědit a nejspíše tak odkazuje na dědičné kutací právo rodiny Hengstů.
Ve směru na Boží Dar najdeme Mrtvý (správně Beerův) rybník. Někdy se tento rybník také nazývá Medvědí. Název Mrtvý nesymbolizuje nepřítomnost života, ale hornický zvyk. Pokud se v dole přestalo těžit, označil se jako mrtvý. A stejně se nakládalo i s důlními zařízeními, mezi které patřily i rybníky - zásobárny vody pro obsluhu důlních zařízení. U rybníka se nachází pozůstatky sušírny rašeliny, která se zde těžila v období mezi světovými válkami. Ve středověku se zde díky poloze na jižním svahu Krušných Hor pěstovala pšenice. Jednalo se o nejvýše položené místo v Evropě, kde se pšenice pěstovala.