NÁRODNÍ PODNIK JÁCHYMOVSKÉ DOLY
Po ukončení II. světové války byl Sovětský svaz rozhodnutý ovládnout naleziště uranových rud v Jáchymově. Jednak šlo o otevřené ložisko, kde těžba již probíhala, jednak leželo v sovětské sféře vlivu a hlavně byl zdejší uran vysoce kvalitní. Stalin se totiž usilovně zaobíral myšlenkou na získání vlastní jaderné zbraně. Koneckonců, za války se i Němci snažili získat „ uranový stroj“. Pohánět jej měl uran z Jáchymova zpracovaný firmou Degusa. Tím se z uranu stala světově strategická surovina první velikosti. USA tehdy nabízely za jáchymovský uran obrovské obnosy financí. Jednalo se například o pokrytí státního rozpočtu na dobu deseti let, obnovu průmyslu a napojení na světové obchodní trhy, výstavbu silniční, železniční a dálniční sítě, znovuvyzbrojení armády a to vše do výše určené Československem. Československo se ale cítilo zavázáno SSSR za osvobození převážné části svého území a i proto byla 23. listopadu 1945 v Praze uzavřena přísně tajná smlouva: Dohoda o rozšíření těžby rud a koncentrátů v ČSR obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky a o jejich dodávkách do SSSR. Tato přísně tajná smlouva, jejíž jediný kompletní exemplář byl nalezen až po smrti Gottwalda v jeho osobním archivu v roce 1963, stanovila, že Československo Sovětskému svazu prakticky odevzdá svůj uran. Podle této smlouvy měl SSSR právo stanovení ceny a toho také výrazně využíval. Platby byly oproti světovým trhům nižší o 15 - 20%. Celkové ztráty Uranových dolů Jáchymov a tím i ČSR byly vyčísleny na těžko uvěřitelných 400 miliard tehdejších korun.
V roce 1945 fungovaly v Jáchymově pouze tři doly (z toho dva těžní) se 122 zaměstnanci. Jejich technické vybavení bylo naprosto nedostatečné. Po skončené válce byly navíc nastavené na válečnou výrobu a byly bez strojového vybavení. Proto už v roce 1946 přichází do oblasti brigádníci z těžkého průmyslu, od 1. srpna 1946 příslušníci vojenských technických praporů a k práci jsou využíváni i němečtí váleční zajatci. Brigádníci byli lákáni velmi vysokými výdělky (na úrovni člena vlády), přidělením bytu, volné soboty (tehdy běžný pracovní den) a vyjmutím z lístkového systému s přednostním právem nákupu. Ale ani tak se vysoké kvóty (30–60 tisíc) zaměstnanců nepodařilo naplnit. Pro zajatce vznikají nebo jsou znovuotevřené tábory u jednotlivých dolů. V roce 1947 přichází pod vedením Ing. Krivonosova sovětští poradci a sovětští horníci (Stachanovci).
Národní podnik Jáchymovské doly byl založen 7. března 1946 a byl podřízen Ústřednímu ředitelství československých dolů - fakticky jej řídila Stálá smíšená československo-sovětská komise v Praze. V roce 1952 byly Jáchymovské doly vyjmuty z pravomoci Ministerstva průmyslu a vznikem Hlavní správy výzkumu byly podřízeny přímo předsedovi vlády ČSR. Během dalších let vznikla Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin. Tato instituce byla postavena na úroveň samostatného ministerstva a byla podřízena místopředsedovi vlády a předsedovi Státní plánovací komise. 1. dubna 1956 byl centrální inspektorát rozdělen na sedm národních podniků - Jáchymov, Mariánské Lázně, Horní Slavkov, Příbram, Trutnov, Chemická úpravna Nejdek, Stavební závody Jáchymov a od 1. července přibyl národní podnik Jaderné doly Strojovna Dvory. Ředitelství dolů sídlilo v bývalé mincovně, dnes Muzea Jáchymova.
Po znárodnění v roce 1948 nastal na Jáchymovsku masivní rozvoj uranového průmyslu. V oblasti byla otevřena řada nových dolů nebo byly znovu zprovozněny staré stříbrné jámy - Eliáš, Důl Abertamy, Leopold, Důl Potůčky, Klement, Nikolaj, Barbora, Eduard, Eva, Nová Eva, Adam, Albrecht, Tomáš, Zlatý kopec, Důl Rýžovny, Panoráma. v oblasti Horního Slavkova bylo otevřeno během šesti let 21 jam. Tato těžba byla pouze krátkodobá, protože zdejší ložisko bylo rychle vyčerpáno. Nejvyššího objemu samotné těžby bylo dosaženo v roce 1955, ale nejvyšší objem hornických prací byl až v roce 1957. Na rozkaz ministra Alexeje Čepičky do Jáchymova po roce 1948 začínají proudit „nepřátelé“ komunistického režimu. Samozřejmě nedobrovolně. Do roku 1953 pracuje v dolech již 25.000 vězňů. Jsou pro ně upravovány bývalé zajatecké tábory a stavěny nové. Tyto tábory jsou de facto koncentrační. Však se také táboru Svornost přezdívá Český Mauthausen. Kromě tohoto tábora jsou zde i další: Rovnost, Eliáš I. a II., Vykmanov I. a II., Barbora (Vršek), Nikolaj, Ústřední tábor u dolu Bratrství, Eva, Adam. Kromě toho byly další v Horním Slavkově (Svatopluk, Prokop, Tábor XII) a na Příbramsku (Vojna a Bytíz). Po vyčerpání jednotlivých dolů byly tyto postupně zavírány a spolu s nimi byly likvidovány i koncentrační tábory pro politické a kriminální vězně. Poslední byl zrušen 1. června 1961 (Rovnost). K tomuto datu se také těžba uranu definitivně stěhuje na Příbramsko.
Kromě samotné těžby uranových rud a koncentrátů měly Jáchymovské doly ve své gesci řadu přidružených závodů a provozů. Dokonce ve své správě měly i řadu osad a městeček - Vejprty, Loučnou, Boží Dar, Potůčky, Horní Blatnou, Pernink a Abertamy. Mezi nejvýznamnější provozy patřil Šachtstroj, který zajišťoval montáž zařízení dolů, technické zásobování, výrobu a vývoj důlních zařízení. Zřízen byl v roce 1946, v roce 1948 znárodněn a přejmenován na Výstavbu Jáchymovských dolů. V roce 1958 byl přesunut do Příbrami. Dalším byl Závod mechanizace a automatizace Ostrov. Sem spadal vývoj a výroba nových automatizovaných aparatur, přístrojů pro měření radonu a radioaktivního záření a dalších elektrotechnických výrobků. Dne 1. února 1958 došlo k založení Jáchymovské doly geologický průzkum se sídlem v Hluboši. Ten přesídlil do Příbrami v roce 1960. V roce 1958 byla v Ostrově postavena výšková budova Projekce, kde byly soustředěny veškeré projekční a vývojová pracoviště Jáchymovských dolů. Významnou činností byla výstavba bytů pro zaměstnance dolů a přidružených provozů. Například panelové sídliště v Ostrově bylo takto postaveno včetně infrastruktury a občanské vybavenosti. Celkem Jáchymovské doly postavily 2940 bytových jednotek a objektů občanské vybavenosti v celkové hodnotě přes 400.000.000 Kčs.
V roce 1947 byla z Jáchymova vyslána průzkumná skupina pod vedením Ing. geologie Zubova. Za úkol měla zhodnocení zahájení možné těžby uranu na Příbramsku. Vzhledem k nálezům značného zrudnění starých stříbrných dolů byl v roce 1949 zřízen při Jáchymovských dolech Báňský inspektorát č. 7 - Příbram. Veškerá získaná ruda ale byla odvážena do Jáchymova ke zpracování. V roce 1960 byl Inspektorát zrušen a přetransformován na Ústřední správu výzkumu a těžby radioaktivních surovin. Ten byl v roce 1961 přeměněn po uzavírce dolů na Jáchymovsku na podnik Uranové doly Příbram. Tím také došlo k zániku organizace Jáchymovské doly n.p..