JÁCHYMOV – brána Krušných hor

9.1 Stanovení ceny

Dohoda stanovila, že cena bude určena na základě „vlastních nákladů plus normální procento zisku“. Tento princip je teoreticky běžný v mezistátních dohodách.

V praxi však:

• nákladová základna byla pod kontrolou komise
• procento zisku nebylo veřejně definováno
• světová cena uranu nebyla plně reflektována

Podle pozdějších analýz byla cena o 15–20 % nižší než cena na světových trzích.

9.2 Ekonomické ztráty

Odhady hovoří o celkové ztrátě v řádu stovek miliard tehdejších korun. Tyto výpočty jsou však zatíženy metodickými obtížemi:

• přepočet historických měn
• odlišná kupní síla
• otázka zahrnutí investic do infrastruktury

Ekonomická bilance je tedy komplexní. Uranový průmysl přinesl:

• rozsáhlé investice
• bytovou výstavbu (cca 2 940 bytů)
• zaměstnanost desítek tisíc osob

Současně však znamenal:

• export strategické suroviny za cenu určovanou asymetricky
• podřízení produkce cizím strategickým zájmům

9.3 Strategická hodnota versus účetní hodnota

Je třeba rozlišit mezi:

• účetní hodnotou vytěženého uranu
• strategickou hodnotou pro sovětský atomový program

Uran byl klíčovou surovinou pro konstrukci sovětské atomové bomby, testované roku 1949. Bez stabilních dodávek by tempo vývoje bylo pomalejší.

Z tohoto hlediska nelze hodnotu uranu posuzovat pouze tržní cenou.