2. CHEMICKÁ ETAPA A VÝROBA URANOVÝCH BAREV (1843–1896)
Průmyslový zlom nastal roku 1843, kdy chemik Adolf Patera zahájil systematické zpracování smolince pro výrobu uranových barev. Tato etapa je často podceňována, přestože vytvořila technologický i logistický základ pozdější radiové výroby.
Roční těžba se v druhé polovině 19. století pohybovala přibližně mezi 40 až 50 tunami uranové rudy. Ruda byla chemicky zpracovávána na uranové soli, především uranany sodné a draselné, které sloužily jako pigmenty pro barvení skla a porcelánu. Uranové sklo se vyznačovalo charakteristickou zelenožlutou fluorescencí pod ultrafialovým zářením.
Zásadní technologický moment spočíval v tom, že po extrakci uranových solí zůstával odpad obsahující další radioaktivní prvky. Tento materiál byl dlouho považován za bezcenný. Právě z něj však později Marie Curie-Skłodowská izolovala radium.
Chemická etapa tedy vytvořila:
– těžební infrastrukturu
– základní chemické provozy
– logistický systém exportu uranových produktů
– zásoby sekundárního materiálu využitelného pro radiochemii
Bez této etapy by jáchymovský smolinec zůstal pouze mineralogickou kuriozitou.
