JÁCHYMOV – brána Krušných hor

13.1 Geologické vyčerpání ložiska

Intenzivní těžba v letech 1946–1955 vedla k postupnému vyčerpání ekonomicky dostupných zásob jáchymovského ložiska. Uranová mineralizace byla sice místy stále přítomna, avšak:

• klesala koncentrace kovu v rudě,
• rostly náklady na hlubší dobývání,
• zvyšovala se technická náročnost těžby.

Geologický průzkum již od konce 40. let probíhal také na Příbramsku. Zdejší staré stříbrné doly vykazovaly významné zrudnění uranem.

13.2 Vznik příbramského těžebního centra

Roku 1949 byl při Jáchymovských dolech zřízen Báňský inspektorát č. 7 – Příbram. Zpočátku byla veškerá vytěžená ruda přepravována do Jáchymova ke zpracování.

V průběhu 50. let se však Příbram stala hlavním těžebním regionem. Roku 1960 byl inspektorát reorganizován a roku 1961 vznikl podnik Uranové doly Příbram. Tím fakticky skončila samostatná existence Jáchymovských dolů jako klíčového centra těžby.

Dne 15. června 1961 byl uzavřen poslední jáchymovský tábor Rovnost. Tím se uzavřela nejen těžební, ale i represivní etapa regionu.

13.3 Urbanistické a sociální dědictví

Uranový průmysl zásadně proměnil strukturu regionu:

• vznik panelového sídliště v Ostrově,
• vybudování téměř 3 000 bytových jednotek,
• vznik průmyslových areálů,
• přeměna krajiny hlubinnou těžbou.

Po ukončení těžby zůstala infrastruktura, ale zmizela její původní funkce. Region se musel adaptovat na novou ekonomickou realitu.