ŽIDOVSKÁ KOMUNITA
Historické souvislosti
Židé měli až do roku 1848 zakázán pobyt v horních městech, což zásadně omezovalo jejich přítomnost i v Jáchymově. Již roku 1499 jim byl zakázán pobyt v královských městech, přičemž proti těmto omezením vystupovala pouze část šlechty. Například Jáchym Schlik Židy na svých panstvích toleroval a od tohoto roku je doložen jejich pobyt v Hroznětíně. Roku 1507 byl vydán příkaz k úplnému vyhnání Židů ze země, proti němuž se šlechta postavila otevřeně.
Po zrušení omezujících opatření v roce 1848 se místní židovská obec jen obtížně formovala. Nejvýznamnější obec v regionu se udržela díky svazku s patnácti okolními městy a osadami až do Mnichovské dohody a následného záboru pohraničí Německem. Modlitebna a hřbitov v Hroznětíně sloužily i malé komunitě z Jáchymova, zatímco synagoga byla v Karlových Varech.
Prameny a svědectví
Informace o židovských obyvatelích Jáchymova jsou sporé. Dochovaly se především díky práci Mgr. Oldřicha Ježka a ochotě pracovníků Židovského muzea v Praze a Karlovarského muzea. Cenným zdrojem jsou také vzpomínky paní Věry Pollitzer.
Rodina Samuel
Prameny zmiňují Maxe Samuela, zvaného Starý Samuel, který měl zubní ordinaci na dnešním náměstí Republiky č. 12. Za pacienty dojížděl jednospřežím za každého počasí. Jeho syn byl rovněž lékařem a jeho manželka, tedy Samuelova snacha, byla zubní lékařkou s ordinací ve Vile Ritter na dnešní třídě Dukelských hrdinů. Je možné, že se zde nacházela i modlitebna, avšak tato skutečnost není doložena. Rodina město opustila krátce před záborom pohraničí po Mnichovské dohodě v roce 1938 a jejich další osud není znám.
Rodina Pollitzer
Dr. Emil Pollitzer provozoval advokátní kancelář na náměstí Republiky č. 8. Jeho dcera Věra byla moderní mladou ženou a podle vzpomínek navštěvovala i hodiny katechismu. Rodina opustila město krátce po příchodu německé armády. Věra byla zachráněna jako jedno z tzv. Wintonových dětí a dodnes žije v kibucu Maayan Zvi v Izraeli. Její rodiče jí naposledy psali z Nizozemí v roce 1940. Dne 2. října 1941 byli Dr. Emil Pollitzer a jeho manželka Helena deportováni do ghetta v Lodži, kde byli zavražděni.
Další členové komunity
Zástupcem ortodoxního směru byl pan Dominic, obchodník, který měl pronajatý Seidlův dům (Haus Mignon), část dnešní Astorie. Jeho dcery byly oproti jeho ortodoxnímu postoji poměrně volnomyšlenkářské; jedna z nich údajně budila pozornost rudě nalakovanými nehty. Další osudy rodiny nejsou známy.
Norbert Hermann byl majitelem obchodu s konfekcí na náměstí Republiky č. 145 (Zeileisenský dům, Regent). Byl ženat s křesťankou a domníval se, že jej toto manželství ochrání. Vedl si podrobné záznamy o pohledávkách vůči svým zákazníkům. Po záboru pohraničí jej však nacisté z domu vyhnali, jeho manželka požádala o rozvod a záznamy o dluzích zabavila německá správa. Vybrané peníze skončily ve stranické pokladně NSDAP. O jeho dalším osudu nejsou zprávy.
S městem je spojeno i jméno Chaima Faklera, hoteliéra z Karlových Varů, pro něhož Franz Rehn postavil první český penzion v Jáchymově – Vilu Dagmar. Fakler zde však trvale nepobýval.
Početní stav a závěr
Podle práce Dr. Gustava Treixlera nikdy v Jáchymově nežilo více než šest židovských rodin. Do lázní přijíždělo jen málo židovských hostů. V roce 1921 žilo v celém jáchymovském okrese 27 osob židovského vyznání, z toho 21 přímo v Jáchymově, 4 v Elbeckenu, 1 v Merklíně a 1 ve Vojkovicích.
Pamětníci uvádějí věty, které i dnes působí mrazivě: „o dalším osudu pana Hermanna a jeho bratra Josefa není nic známo“, „Samuelovi opustili město a už o nich nikdy nikdo neslyšel“, „zda někdo z našich židovských spoluobčanů přežil holokaust, není známo“.
Jaké byly jejich osudy po roce 1938, se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Historické souvislosti však naznačují, že jejich příběhy byly s největší pravděpodobností tragické.
