ZALOŽENÍ OSADY
Úvod
Území dnešního Jáchymova nebylo před rokem 1516 neobydlené. Již ve 13. a 14. století zde vznikaly menší osady, jejichž založení souviselo především s kolonizační činností kláštera v Teplé. Kroniky kolem roku 1300 zmiňují v prostoru dnešní lázeňské části města, přibližně u soutoku dvou potoků v místech dnešní kruhové křižovatky, louku s mlýnem, čtyřmi domy a železným hamrem. Tato osada nesla název Konradsgrünn, pojmenovaná na počest Konráda Wohlsburgského, správce tehdejší Východofranské marky. Dalšími známými sídly byly Hanau (Hagenau) na místě dnešní Suché, Pfaffengrün a strážní hrádek Braunstein na skalním ostrohu dnešního Dívčího skoku.
Na počátku 16. století však šlo převážně o opuštěná sídla, pouze Pfaffengrün zůstával obydlen. Území patřilo drobné venkovské šlechtě rytířů ze Kfel, pánům z Hazlova, královské komoře a ostrovské větvi rodu Schlik. Právě Schlikové zaznamenali zprávy o náhodných nálezech stříbra „pod drnem“, tedy při samotném povrchu. Inspirací jim byla i rozsáhlá těžba kovonosných rud na saské straně Krušných hor. Začali proto systematicky skupovat pozemky a scelovat majetek v oblasti. Představovali nový typ podnikavé šlechty usilující o hospodářský rozvoj svých držav a vyšší daňové výnosy.
První štoly a počátek těžby
Roku 1510 razili havíři Kašpar Bach z Geyeru a Oesser z Ostrova řečený Starý, za přítomnosti horního písaře, nejstarší známou štolu na území dnešního Jáchymova. Štola Všech svatých, později nazývaná Nálezná, narazila již po dvou jáchymovských látrech (1 látro = 1,917 metru) na bohatou stříbrnou žílu Fundgrübner. Tento objev potvrdil potenciál oblasti.
Štěpán Schlik proto spolu s Janem Pluhem z Rabštejna, Wolfem ze Schönbergu, Hansem Thumshirnem z Annabergu, hrabětem Alexandrem Leissnikem a Heinrichem von Könneritz vytvořil konsorcium s cílem založit novou hornickou osadu a otevřít doly. Roku 1516 tak vznikla osada nazvaná prostě Thal – Údolí. Šlo o mimořádně nákladný podnik. Kapitál poskytli nejen členové konsorcia, ale i významné obchodní domy Fuggerů z Norimberku a Welserů z Augsburgu, které financovaly například i plavby Kryštofa Kolumba. Za to získaly podíl na výnosech a smlouvy na prodej stříbra na saských trzích.
Rychlý rozmach osady
Již na podzim roku 1516 stálo v osadě 40 domů, huť se čtyřmi pecemi a pět dolů. Osada měla 105 obyvatel, z toho 22 havířů. Potvrzení bohatých nálezů vyvolalo stříbrnou horečku srovnatelnou s pozdějšími zlatými horečkami v Americe. Do Thalu přicházeli zkušení horníci ze Saska, z Kutné Hory i dalších oblastí Čech a Německa. Stříbro zde místy vystupovalo až k povrchu a nacházelo se jak v rudě s ryzostí až 60 %, tak v podobě drátků.
Roku 1517 zde pracovalo již 211 havířů ve 47 dolech. O rok později stálo v údolí 400 domů a bylo otevřeno 104 dolů se 468 havíři. Schlikové založili školu a pivovar a v Norimberku nechali vytisknout Horní řád o 106 článcích. Šlo o mimořádný dokument své doby, který mimo jiné poprvé zohledňoval pracovní úraz.
Roku 1519 zde bylo již 228 dolů s 1026 havíři. Téhož roku vznikla slavná Knihovna latinské školy. Do dnešních dnů se zachovalo 232 knih, z nichž 52 bylo vytištěno do roku 1500 a patří tedy mezi evropské prvotisky. Knihovna nesloužila jen žákům, ale i lékařům, horním úředníkům a těžařům.
Cesta k městu a mincovní právo
Ještě roku 1518 uzavřeli Schlikové v Norimberku smlouvu s finančníky Jakubem Welserem a Janem Nützelem o prodeji stříbra za cenu 8 zlatých a 15 krejcarů za unci. To dokládá původní úmysl vyvážet surové stříbro.
Rok 1520 byl přelomový. Dne 6. ledna povýšil král Ludvík Jagellonský osadu Thal na město a udělil mu nový název Údolí svatého Jáchyma. Volba patrona nebyla náhodná – šlo o jediného člena Svaté rodiny, kterému dosud nebylo v Krušných horách zasvěceno město. Město získalo právo řemesel, obchodu, várky a sladu, dva výroční trhy, sobotní trh, právo červené pečeti a erb.
Dne 9. ledna 1520 panovník potvrdil Horní řád a udělil Schlikům právo na výkup a mincování stříbra. Král se tak vzdal významného regálního práva, což bylo dosaženo tlakem stavů a značnými úplatky.
Vrchol rozmachu a stinné stránky
Podle lékaře Georgia Agricoly šlo o nádherné město rozkládající se na ploše čtyřiceti hektarů s 1800 kamennými domy. Většinu však tvořila skromná obydlí horníků a hutníků, často jen provizorní stavby.
Příliv obyvatel byl enormní. Spolu s odborníky a kapitálem však přicházeli i lapkové, prostitutky, podvodníci a žebráci. Poměry byly složité a po setmění nebezpečné. Schlikové reagovali zřízením stráže, vypovězením prostitutek a zavedením tzv. suché hodiny, avšak s omezeným účinkem.
Migrace horníků začala ohrožovat okolní revíry. Proto roku 1520 uzavřeli Schlikové s ostatními majiteli dolů v Krušných horách a Slavkovském lese dohodu o hornické mzdě. Právě tato dohoda se stala jedním z podnětů hornických nepokojů v letech 1521–1525.
