Jdi na obsah Jdi na menu
 


SOUŽITÍ ČECHŮ A NĚMCŮ

24. 9. 2017

Zprávy o soužití Čechů a Němců jsou známé již od prvopočátku osídlení. I když klášter v Teplé, který toto území ve 13. století kolonizoval (osada Konradsgrün) vysílal hlavně Bavory a Sasy, jsou zprávy i o pobytu Čechů. Hlavně o kázání v češtině. Poté však národnostní rozlišení prakticky chybí, až do 19. století.  S příchodem nacionalismu se objevuje i rozdělení podle původu. Ke konci tohoto století tak existují zprávy o příchodu Čechů do města, ale nedá se určit, kolik jich konkrétně bylo. Mělo to několik příčin, k té hlavní patří to, že šlo o chudší sociální vrstvu. Tudíž málokdy uměli číst a psát a dotazník za ně mnohdy vyplňoval nadřízený. Který samozřejmě šmahem všechny označil za Němce. Dalším aspektem potom byla obava ze ztráty zaměstnání, pokud by se hlásili ke svému češství. Nařízení o zrovnoprávnění němčiny a češtiny z roku 1880 zde prakticky nebylo akceptováno a už vůbec dodržováno.

Ke striktnímu rozdělení tak dochází až se vznikem Československé republiky. V této době v okrese Jáchymov žilo 18408 Němců a 9 Čechů. Místní Němci propagovali odtržení od Čech a připojení k Německu, konkrétně Sasku. Dne 30. prosince 1918 tak město i doly obsadila Československá armáda. Jednalo se o stočlenný oddíl pod velením kapitána Müllera. Ten požadoval ukončení činnosti domobrany a naprostou poslušnost ČSR. Ke zklidnění situace to ale vedlo pouze zdánlivě, Němci těžce nesli hlavně snižování počtu německých úředníků z důvodu neznalosti češtiny a nedostatečné podpoře německého školství ve srovnání se školstvím českým.

V roce 1919 se ve městě usazuje několik rodin legionářů jako posílení českého živlu. Toto posílení však bylo pozvolné. V roce 1920 zde najdeme 279 Čechů a 16 749 Němců. I proto bylo řízení města i průmyslových podniků německé až na jednotlivé výjimky. A tito jedinci to neměli jednoduché. Zachoval se např. výrok z roku 1919 z jednoho nejmenovaného hostince na adresu českého ředitele továrny na tabák G. Cinnera – Für einen Tschechen kochen wir nicht. Tedy – pro jednoho Čecha nebudeme vařit. O problematickém soužití svědčí i pokusy o založení české veřejné knihovny. Navzdory zákonu o veřejných knihovnách vedení města kladlo různé překážky, a to až do roku 1927, kdy zakročil stát a pro potřeby české knihovny zabral německou veřejnou čítárnu.

Jakékoliv sbližování však bylo značně ztíženo s nástupem krize ve dvacátých letech a následným vzestupem nacismu v letech třicátých. V roce 1934 okresní hejtmanství Jáchymov zakázalo činnost Německé národní sociální strany a Německé strany nacionální. Jejich členové byli vyloučeni z městského i okresního zastupitelstva a namísto nich byli jmenováni zástupci aktivistických německých stran (tedy stran spolupracujících s ČSR).

V roce 1934 však třetina obyvatel města otevřeně podporuje SpD a další třetina tuto stranu podporuje skrytě. Roku 1938 ve městě žije 9000 Němců a 300 Čechů. Po Hitlerově projevu v Norimberku 12. 9. 1938 dochází v Jáchymově i okolí k nepokojům završených přepadáním, pošt a četnických stanic.

Kupodivu z této doby skoro chybí zmínky o přítomnosti Židů. Zmiňuje se o nich až poválečný kronikář s tím, že chybí zprávy o jejich osudu. Další zmínky jsou potom v dobovém tisku, např. o likvidaci modlitebny ve vile Richter nebo zprávy německých úřadů o arizaci židovského majetku.

Paradoxně během druhé světové války vzrostl ve městě počet Čechů. Německé obyvatelstvo se totiž stalo Říšskými občany a na muže se tedy vztahovala branná povinnost. Do města tak německá správa přesídlila české rodiny jako náhradu chybějících pracovních sil.

Po skončení II. sv. války do města nevstoupilo žádné z vítězných vojsk, ačkoliv Jáchymov ležel v západní části demarkační linie. Z Čechů usedlých ve městě vznikl během května a června Revoluční výbor s předsedou Františkem Kroupou – úředníkem režie tabákové továrny. Okresní revoluční výbor byl veden Stanislavem Pýchou. Tyto výbory byly řádně proškoleny v Karlových Varech a dokázaly udržet klid. Pouze 4. června byl na rozkaz partyzánů před kostelem sv. Jáchyma oběšen bez soudu majitel vinopalny a pily Steinsfelsner. Za vinu mu bylo kladeno založení místní jednotky SA a poválečné přechovávání zbraní. Na prsou měl ceduli s nápisem: So wird die Nichtbefolgung der Verordnungen bestraft (Tak bude trestáno neuposlechnutí nařízení).

Dne 26. – 28. srpna město navštěvují sovětský generál Michajlov s plukovníkem Alexandrovem a doprovodem. O měsíc později, 11. září, město obsazuje šedesát mužů Rudé armády vedených vyšším důstojníkem. V hotelu Elektra byla následně ubytována česká vojenská posádka.

Vzhledem k poválečnému vývoji i v Jáchymově došlo k odsunu německého obyvatelstva. Město spadalo do západočeské části V02 (Vejprty, Kadaň, Žlutice, Podbořany, Karlovy Vary) a odsun byl plánován na červen 1945. Již 5. června bylo německému obyvatelstvu nařízeno odevzdání radiových přijímačů a městem začaly kolovat zprávy o odsunu. Nastala vlna sebevražd a malomyslnosti. V červenci vešlo platnost nařízení o označení domů a osob. Němci museli nosit bílou pásku a na svých domech museli vyvěsit bílé prapory. Češi potom nosili odznaky v národních barvách a vyvěšovali státní vlajku. Od osmi hodin večer platil pro Němce zákaz vycházení, všeobecně potom zákaz rybolovu a vstupu do lesů. Funkcionáři německých organizací museli odevzdat veškerý spravovaný majetek.

Sběrné středisko osob určených odsunu k odsunu bylo zřízeno v tabákové továrně, jejíž činnost nebyla po válce obnovena. Transporty byly vedeny od června do listopadu přes Boží Dar. Do konce roku bylo odsunuto necelých 5000 osob z celého okresu Jáchymov. V roce 1946 bylo v dubnu odsunuto 1203 osob. Poslední odsun proběhl v září 1946. Z odsunu byly vyjmuty rodiny osob potřebných pro hospodářství a hlavně pro provoz uranových dolů. V březnu roku 1947 tak ve městě žilo 7393 obyvatel, z toho 5778 Čechů a Slováků, 1172 Němců (773 horníků a 393 jiných specialistů). Mezi Němci byly i osoby přemístěné z jiných oblastí Čech za souhlasu československé vlády, popřípadě bývalí zajatci definitivně propuštění po roce 1950.

Asimilací těchto potomků původních obyvatel tak bylo ukončeno soužití a mnohdy soupeření dvou národů na území města.