Jdi na obsah Jdi na menu
 


POČÁTKY TĚŽBY V KRUŠNÝCH HORÁCH

V Krušných horách i v Podkrušnohoří se těžilo již v pravěku. Dokládá to archeologický nález nejstaršího českého díla – křemencového dolu. Tento důl byl objeven náhodně v roce 1962 při hloubení kanalizace v Tepelné elektrárně Tušimice u Kadaně. Na ploše půl hektaru bylo objeveno 19 šachtic hlubokých až pět metrů a tři štoly. V neolitu (mladší doba kamenná) se rudy dobývaly pouze svislými šachticemi, kdežto v eneolitu (doba měděná – mezi dobou kamennou a železnou) byly šachtice navíc spojované štolami. Toto rané důlní dílo tedy dokládá značné hornické zkušenosti.

Další pozůstatky starého dolování nalezneme u Horní Halže. Těžil se zde magnetit a hematit, což jsou železné rudy. Mimo řady větších jam a štol zde nalézáme stovky drobných šachtic a dokonce rýhy, kterými se kovová ruda získávala povrchově. Na tomto nalezišti se pracovalo pouze v létě a ještě na konci osmnáctého století se takto získávalo až 50 tun rudy.

I když je důlní tradice těchto hor staršího data, rozmach dolování přišel až se založením Jáchymova. Stříbrná horečka pojmenovala celé pohoří a dala vzniknout celé řadě osídlených míst. Původní Černé hory byly přejmenovány nejprve na německé straně na Erzgebirge a poté pouhým překladem na české Rudohoří. Dnešní název Krušné hory pochází až z konce devatenáctého století – krušit znamená dolovat nebo drtit rudu. Je zajímavé, že sovětští „poradci“, kteří zde působili při těžbě uranu, zásadně používali název Rudnyje gory.

Tradice souvislé těžby rud v Krušných horách sahá do dvanáctého století. Platí, že česká strana hor má oproti té německé zhruba sto let zpoždění. V Sasku tak vzniká Freiberg (1168), ve 13. stol. Scharfenberg, Dippoldiswald, Wolkenstein. Významné obce jsou i Altenberg (1451), Schneeberg (1470) a Annaberg (1496). V Čechách vznikají doly po celé délce hor. V podhůří jsou to železné doly v okolí Kadaně (1228), ve východní části Krušných hor vznikají u cínových dolů Krupka (1297) a Cínovec (1337), u stříbrných ložisek vzniká Hrob (13. století). V západním Krušnohoří vznikají Kraslice (1225) při měděných dolech a v „železných horách“ Nejdek (před 1340) se železnými a cínovými ložisky. V centrální části hor vyniká hlavně Přísečnice (1352). Kromě ložisek železné rudy a barevných kovů včetně stříbra využívaných již ve 12. století byly známy i zdejší železárny. Za Jana Lucemburského zde pravděpodobně působila i mincovna. Tu zmiňuje Kašpar Šternberk ve svém díle Umrisse einer Geschichte der Böhmischen Bergwerke. V podhůří potom vzniká Hroznětín (konec 12. století) se železnými hamry a rýžovišti cínu. V údolí Černého potoka vznikla díky těžbě a zpracování železa Kovářská (14. století). Ta se postupně stala centrem železářské výroby v Krušných horách. V roce 1595 zde byla postavena Kovářská pec-jedna z prvních vysokých pecí v Čechách. Na nedalekém vrchu Mědník byly otevřeny železné doly (1446) a při nich vznikla i osada. Zde byl také v provozu poslední železnorudný důl na území České republiky a to do roku 1992. O dva roky později zde byl ještě otevřen soukromý důl Germica, ale po dvou letech zanikl.

Tato centra ale byla poměrně izolována od okolí a tak hovoříme o osídlení Krušných hor až na počátku šestnáctého století se založením Jáchymova. Tehdy oblast zasáhla stříbrná horečka srovnatelná s pozdějšími zlatými horečkami v USA. Hory byly doslova zavaleny proudem přistěhovalců z Čech i německých zemí. Osady a doly se zakládaly dokonce i na rašeliništích v nadmořské výšce kolem tisíce metrů. Tak byly založeny například Boží Dar a Horní Blatná. Ty byly založeny na území Saska a k Čechám připadly až později.

V letech 1516 – 1550 bylo otevřeno deset důlních revírů. Na nich vzniklo s již uvedenými výše dvacet horních měst a městeček. To je poměrně dost, když si uvědomíme, že mezi lety 1424 – 1620 vzniklo v celém Českém království 120 měst.

Vznikají tak Jáchymov (1516), Měděnec (1520), Oloví (1523), Loučná (1527), Hora sv. Kateřiny (1528), Abertamy (1529), Vejprty (1532), Pernink (1532), Horní Blatná (1532) a Boží Dar (1533). Ve druhé polovině století přistěhovalectví trvá a tak vznikají Přebuz (1553), Mikulov (1554), Hora sv. Šebestiána (1558), Výsluní (1556) a Místo (1570). Krušné hory se tak staly nejobydlenějším pohořím Evropy a asi i celého světa.