POŽÁR 31.3.1873
Úvod
Až do roku 1873 si Jáchymov navzdory válkám, úpadku dolování i menším požárům uchovával ráz živelně vzniklého renesančního města z počátku 16. století, z doby, kdy patřil k nejlidnatějším městům Českého království. Vysoké štítové domy, hrázděná patra a šindelové střechy vytvářely jedinečný urbanistický celek mimořádné historické hodnoty. Tato podoba však zmizela během pouhých několika hodin.
Počátek roku 1873 byl nezvykle suchý. Zima přinesla minimum sněhu a v březnu téměř nepršelo. Teploty byly nadprůměrně vysoké a dlouhodobé sucho vytvořilo podmínky pro rychlé šíření ohně. Město navíc postrádalo účinná protipožární opatření. Krátce před katastrofou předložil zednický mistr Siegl návrh na lepší zabezpečení kostela sv. Jáchyma proti požáru, avšak z finančních důvodů byl odmítnut.
Průběh požáru
Hořet začalo 31. března 1873 v 11.15 hodin v opuštěné zámečnické dílně přibližně v místech dnešního hotelu Praha. Přestože hasiči dorazili rychle a vodu z potoka podávali i dobrovolníci, silný jihovýchodní vítr roznesl plameny po šindelových střechách okolních domů. Oheň postupoval údolím a brzy zachvátil celé bloky zástavby.
Protizdi ani ohnivzdorné tašky nezajistily záchranu. Dům notáře Heidlera, považovaný za bezpečný, nakonec rovněž podlehl. V poledne již hořela městská jatka a kaple sv. Anny, krátce poté měšťanský pivovar, hotel U hvězdy i další renesanční domy. Telegrafní úřad v Dlouhé ulici stačil odeslat zprávu o katastrofě do širokého okolí, avšak ani přijíždějící hasičské sbory nedokázaly živel zastavit.
Ve 13.15 již plameny zachvátily radnici i Horní úřad, bývalou mincovnu. Zdálo se, že lékárna odolá díky úsilí obyvatel i hasičů, nakonec však i ona podlehla. Kostel sv. Jáchyma zpočátku působil jako ostrov uprostřed moře plamenů. V 15.00 se však na sanktusové věžičce objevily první záblesky. Krátce nato vzplanula celá střecha. Zřícení krovu doprovázel mohutný rachot a hořící věž připomínala obrovskou pochodeň. Z chrámu vytékal proud roztaveného stříbra směrem k radnici. V 16.00 bylo město prakticky zničeno.
Oběti na životech byly překvapivě nízké, uvádějí se čtyři mrtví, což je vzhledem k rozsahu katastrofy až zarážející. Většina obyvatel se ukryla v kamenných sklepech nebo na okolních stráních. Teprve kolem půlnoci bylo možné bezpečně opustit úkryty.
Rozsah škod
Zůstalo stát jen několik budov, například stará radnice na Anenském náměstí, kostel Všech svatých se špitálem a několik domů mimo hlavní zástavbu. Jinak město lehlo popelem. Shořely nejdůležitější městské dokumenty, včetně důlních map. Z kostela sv. Jáchyma zůstaly pouze obvodové zdi a věž.
Nenahraditelné byly ztráty umělecké. Zanikl deskový malovaný strop, původní luteránský oltář s výjevem Poslední večeře Páně od Lucase Cranacha z roku 1545, mramorový oltář sv. Jáchyma, oltář Svatého kříže se stříbrnou postavou Krista v životní velikosti, tepaná stříbrná kazatelna i četné dary hornických bratrstev. Z osmi nástěnných epitafů, z nichž tři byly připisovány Albrechtu Dürerovi, zůstaly jen žárem pokroucené kovové části.
Obnova města
Díky telegrafu se zpráva o neštěstí rychle rozšířila po celé monarchii. První pomoc dorazila již po půlnoci ze saského Oberwiesenthalu. Následovaly sbírky po celé zemi, které vynesly 154 000 zlatých. Přijat byl zvláštní zákon o státní půjčce ve výši 500 000 zlatých s desetiletou splatností a čtyřletým odkladem. Pomoc přicházela od členů panovnického rodu, šlechty i duchovenstva.
Dočasná obydlí vznikala na Tesařské mýtině nad Svorností. Obnova začala prakticky okamžitě. Stavba nové školy byla zadána staviteli Dörflerovi z Lokte, základní kámen byl položen v červenci 1873. Obnova kostela byla svěřena tesařskému mistru J. J. Richterovi z Johanngeorgenstadtu podle plánů architekta Josefa Mockera, stavitele svatovítské katedrály v Praze. Přestavba však výrazně změnila původní vzhled chrámu.
Důsledky
Požár zásadně proměnil tvář Jáchymova. Renesanční štíty a hrázděná patra zmizely a město získalo novou, pozdně historizující podobu. Obnova trvala desítky let a hospodářské i kulturní ztráty nebyly nikdy plně nahrazeny.
Katastrofa však přinesla i poučení. Nové domy byly stavěny s důrazem na požární bezpečnost, vznikly protipožární zdi a byl založen profesionální hasičský sbor.
Požár ukázal solidaritu obyvatel i rychlou pomoc z okolí, ale odhalil i temnější stránky lidského jednání. Již krátce před vypuknutím požáru došlo k vykradení krypty kostela, kde byly poškozeny rakve a odcizeny cennosti.
Jak napsal bezprostřední svědek Dr. Gustav Laube ve své brožuře vydané na podporu postižených, nad městem se zvedl temný mrak jako nad Vesuvem a „k lidem dostává se zpráva, kterou zlověstný mrak naznačoval: Jáchymova již není“.
Fotogalerie: https://mipalfi.rajce.idnes.cz/Pozar_31.3.1873/
