POČÁTKY TĚŽBY V KRUŠNÝCH HORÁCH
V Krušných horách i v Podkrušnohoří se těžilo již v pravěku. Dokládá to archeologický nález nejstaršího dosud známého důlního díla na území Čech – křemencového dolu objeveného roku 1962 při hloubení kanalizace v areálu Tepelné elektrárny Tušimice u Kadaně. Na ploše přibližně půl hektaru zde bylo odkryto devatenáct šachtic hlubokých až pět metrů a tři štoly.
V neolitu (mladší doba kamenná) se rudy dobývaly především pomocí svislých šachtic. V eneolitu (doba měděná) byly tyto šachtice již vzájemně propojeny štolami. Toto rané důlní dílo tak svědčí o překvapivě vyspělých hornických zkušenostech pravěkých obyvatel.
Další pozůstatky starého dolování se nacházejí například u Horní Halže. Těžil se zde magnetit a hematit – tedy železné rudy. Vedle větších jam a štol zde najdeme stovky drobných šachtic i povrchové rýhy, jimiž byla ruda získávána. Těžba zde probíhala sezónně, převážně v letních měsících, a ještě na konci 18. století se tímto způsobem získávalo až 50 tun rudy ročně.
Přestože je důlní tradice Krušných hor velmi stará, skutečný rozmach dolování nastal až se založením Jáchymova. Stříbrná horečka dala celému pohoří nové jméno i novou tvář. Původní označení Černé hory bylo nejprve na německé straně nahrazeno názvem Erzgebirge (Rudné hory), později přeloženým do češtiny jako Rudohoří. Současný název Krušné hory se ustálil až koncem 19. století; sloveso „krušit“ znamená dolovat či drtit rudu. Sovětští poradci působící zde při těžbě uranu ve 20. století používali označení Rudnyje gory.
Souvislá tradice těžby rud v Krušných horách sahá do 12. století. Obecně platí, že česká strana pohoří zaostávala za saskou přibližně o jedno století. V Sasku vzniká Freiberg již roku 1168, ve 13. století pak Scharfenberg, Dippoldiswalde a Wolkenstein. Další významná města jsou Altenberg (1451), Schneeberg (1470) a Annaberg (1496).
Na české straně vznikají doly podél celého hřebene. V podhůří to byly železné doly u Kadaně (1228). Ve východní části hor vznikají při cínových ložiscích Krupka (1297) a Cínovec (1337), u stříbra Hrob (13. století). V západním Krušnohoří vznikají Kraslice (1225) při měděných dolech a Nejdek (před 1340) s ložisky železa a cínu. V centrální části hor vyniká zejména Přísečnice (1352).
Kromě těžby byly známy i místní železárny. Za vlády Jana Lucemburského zde pravděpodobně působila i mincovna, jak uvádí Kašpar Šternberk ve svém díle Umrisse einer Geschichte der Böhmischen Bergwerke.
V podhůří vzniká Hroznětín (konec 12. století) s železnými hamry a rýžovišti cínu. V údolí Černého potoka se díky těžbě a zpracování železa rozvíjí Kovářská (14. století), která se stala významným centrem železářství. Roku 1595 zde byla postavena jedna z prvních vysokých pecí v Čechách.
Na vrchu Mědník byly roku 1446 otevřeny železné doly a vznikla zde i hornická osada. Právě zde byl v provozu poslední železnorudný důl na území České republiky, a to až do roku 1992. Roku 1994 byl otevřen soukromý důl Germica, který však po dvou letech zanikl.
Přesto byla tato starší hornická centra poměrně izolovaná. O skutečném osídlení a intenzivním využití Krušných hor lze hovořit až na počátku 16. století se založením Jáchymova. Tehdejší stříbrná horečka byla svou intenzitou srovnatelná s pozdějšími zlatými horečkami v USA. Do hor proudily tisíce přistěhovalců z Čech i z německých zemí. Osady i doly vznikaly dokonce na rašeliništích v nadmořských výškách kolem 1000 metrů. Takto byly založeny například Boží Dar a Horní Blatná. Původně vznikly na území Saska, k Čechám připadly až později.
V letech 1516–1550 bylo otevřeno deset důlních revírů. Na nich vzniklo přibližně dvacet horních měst a městeček. Pro srovnání: mezi lety 1424–1620 vzniklo v celém Českém království asi 120 měst.
V této době vznikají Jáchymov (1516), Měděnec (1520), Oloví (1523), Loučná (1527), Hora sv. Kateřiny (1528), Abertamy (1529), Vejprty (1532), Pernink (1532), Horní Blatná (1532) a Boží Dar (1533).
Ve druhé polovině 16. století přistěhovalectví pokračuje a vznikají další sídla – Přebuz (1553), Mikulov (1554), Hora sv. Šebestiána (1558), Výsluní (1556) a Místo (1570).
Krušné hory se tak staly jedním z nejhustěji osídlených horských pásem Evropy – a v tehdejším měřítku pravděpodobně i světa.
