JÁCHYMOVSKÝ PRŮMYSL
Jáchymovskými dějinami se jako tenká, ale nepřerušená linie táhne rozvoj těžebního a hutního průmyslu. Ne každý obyvatel města byl však havířem nebo hutníkem. A právě potřeba zajistit obživu i mimo doly vedla ke vzniku dalších výrobních činností. Nejprve šlo o cechy a drobná řemesla, později o manufaktury a průmyslové podniky. Nepracovali pouze muži – i ženy, které se primárně staraly o domácnost, si nacházely zaměstnání, jež se postupně profesionalizovalo a získávalo průmyslový charakter.
První doložená zmínka o cíleném zaměstnávání žen pochází z roku 1562, kdy Barbora Utmanová zavedla pro manželky havířů paličkování krajek. Nešlo jen o výrobu pro vlastní potřebu, ale především o zboží určené na trhy v okolí. Hlavním důvodem byla chudoba a také sezónní nezaměstnanost horníků v zimních měsících. Na skutečné průmyslové podniky si však město muselo ještě dlouho počkat.
Za první průmyslový podnik lze považovat až Püchnerovu továrnu na smalty a kobaltové barvy, založenou roku 1780. Skutečný průmyslový rozmach však přineslo až 19. století.
Roku 1831 zahájila provoz rukavičkárna Sauerstein & Söhne. Stála před dnešními panelovými domy v centru města. Dodnes se z ní dochovala boční přízemní budova č. p. 314.
Zcela specifickým jáchymovským odvětvím byla výroba uranových barev. Ty vynalezl chemik Adolf Patera a jejich výrobu zahájil roku 1840. Používaly se k malbě na porcelán i ke zbarvování skla. Sklo získávalo zvláštní optickou vlastnost – změnu barvy podle osvitu a obsahu. Například prázdná sklenice byla žlutá, po naplnění zezelenala. Továrna stála v prostoru dnešního parku mezi Lázeňským centrem Agricola a Vyšetřovacím ústavem. Provoz byl zastaven roku 1939 a budova byla roku 1941 zbořena.
Roku 1843 založili Julius a Anna Kuhlmannovi manufakturu na ruční pletení slaměných rohožek. Pracovaly zde především manželky horníků, ale i muži. Výrobky byly oblíbené v celém centrálním Krušnohoří bez ohledu na státní hranici. Jejich synové roku 1851 založili v domě u kaple sv. Jana Nepomuckého další rukavičkárnu.
Ačkoli se uranová ruda těžila pro potřeby Paterovy továrny již deset let, skutečnou průmyslovou těžbu lze datovat od roku 1853. Jen v tomto roce bylo vyrobeno 1500 kg uranové žluti.
Dalším významným podnikem se stala Státní továrna na tabák, založená roku 1855. Výroba zde byla zahájena 3. listopadu 1860. Po továrně v Sedlci u Kutné Hory šlo teprve o druhý podnik tohoto druhu v českých zemích. V pozdější době zde sídlila společnost TESLA Holešovice.
Dostatek pracovní síly přiměl Martina Benkera, aby roku 1860 přesunul svou rukavičkárnu z Prahy do Jáchymova. Roku 1866 založil Anton Schreibr vedle kostela sv. Jáchyma továrnu na výrobu korkových zátek – první svého druhu v Rakousko-Uhersku. Zpracovával se zde korek dovážený z Afriky, Portugalska a Španělska. Později zde J. Klinger zřídil továrnu na kufry, galanterní zboží a obalový materiál.
V letech 1867–1868 však nastal útlum. Byly zrušeny všechny hutní provozy ve městě – stříbrná huť byla přesunuta do Příbrami, ostatní do Freibergu v Sasku. Ukončila činnost i továrna na kobaltové barvy a smalty.
Pozdější podniky měly spíše rodinný charakter. Roku 1887 vznikla v dnešní ulici Boženy Němcové Klingerova mýdlárna. V době tzv. radiového nadšení se zde vyrábělo i „Radiové mýdlo“. Současně se ve městě objevilo radiové pivo (1 litr za 3 koruny), radiový chléb a další výrobky.
Roku 1891 byla založena továrna na dřevěné hračky a loutky. Budova byla později upravena pro potřeby lázní a dnes slouží jako Lázeňský dům Praha.
Na počátku 20. století vznikla roku 1902 městská elektrárna. Roku 1927 otevřel C. Zulauf parfumerii, kde vyráběl radiové krémy, voňavky i likéry.
Ve městě samozřejmě fungovaly i další podniky – jatka, vinopalna, pivovar, mlýny, pily, drátovny i papírna.
Po druhé světové válce se dominantním – a prakticky jediným – průmyslovým oborem stala těžba uranu. Roku 1951 dosahoval úderník Jan Filický průměrného výdělku 12 000–14 000 Kč a obdržel příplatek 57 000 Kč. Pro srovnání – průměrný plat dělníka v těžkém průmyslu ve vnitrozemí činil 4 000–5 000 Kč.
Roku 1956 vznikl Národní podnik Jáchymovské doly s řadou závodů v Jáchymově, Mariánských Lázních, Horním Slavkově, Příbrami, Trutnově i jinde. Součástí byly i chemická úpravna v Nejdku, strojovna ve Dvorech u Karlových Varů a stavební závody.
Vedle řádných zaměstnanců zde pracovaly i tisíce politických vězňů. Například trojtábor Adam–Eva–Eliáš představoval jeden z největších průmyslových komplexů tehdejšího Československa.
Dnes na území města působí již jen drobné provozy a malé výrobny.
Fotogalerie: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Prumyslove_podniky/#
