JÁCHYMOV – brána Krušných hor

Jáchymovské hornictví procházelo díky mimořádnému geologickému bohatství řadou období. V každé této éře docházelo k masivní těžbě odlišných nerostných surovin. Každé období bylo dříve či později ukončeno útlumem, ze kterého se však Jáchymov – na rozdíl od mnoha jiných horních měst – dokázal přeorientovat a znovu pozvednout. Někdy docházelo k souběžné těžbě různých surovin, přesto lze jednotlivé etapy poměrně přesně vymezit. Každá z nich navíc zanechala specifické stopy v krajině i ve vzhledu města.

1. Období stříbra (1516–cca 1600)

V letech 1516 až přibližně do konce 16. století byly hlavním cílem horníků stříbrné rudy. Nástup těžby byl živelný a mimořádně intenzivní. Jáchymov se během několika desetiletí stal jedním z nejvýznamnějších měst nejen Českého království, ale celé Evropy. Razily se zde tolary, které daly jméno pozdějším dolarům. Ve druhé polovině 16. století však dochází k výraznému poklesu výnosnosti dolů a postupnému úpadku. Přesto se město v tomto období povzneslo na vrchol nejen hospodářsky, ale i kulturně a vědecky.

Pozůstatkem této éry jsou pinky, drobné haldičky hlušiny v okolí stříbrných dolů, ústí štol, terénní nerovnosti po rýžování i rozsáhlá vodní díla. Většina těchto stop je dnes překryta vegetací a rozezná je jen pozorný návštěvník.

2. Období kobaltu a barevných kovů (cca 1600–1850)

Na úpadek těžby stříbra navázala poměrně plynule těžba kobaltu a dalších barevných kovů. Toto období lze vymezit zhruba mezi lety 1600 a 1850. Kobalt sloužil zejména k výrobě modrých pigmentů a smaltů. Jáchymov se stal významným zdrojem této suroviny, i když nedokázal vážně narušit monopol saských hutí. Přesto šlo o důležité období, které městu umožnilo překlenout krizi po stříbrném boomu.

3. Období uranových barev (cca 1850–1908)

Po polovině 19. století nastává období těžby uranové rudy pro potřeby výroby uranových barev. Ty se používaly především k barvení skla a porcelánu. Jáchymovské uranové barvy byly vysoce ceněné a město mělo v jejich výrobě faktický monopol. Toto období trvalo přibližně do roku 1908.

4. Období radia (1908–1945)

Od roku 1908 do roku 1913 držel Jáchymov světový monopol ve výrobě radia. Těžba suroviny pro jeho výrobu však pokračovala až do roku 1945. Radium, izolované z jáchymovské smolince, bylo využíváno ve vědě i medicíně a výrazně přispělo k věhlasu města ve světě. Období radia zároveň stálo u zrodu lázeňského využívání radioaktivních pramenů.

5. Poválečná těžba uranu (1945–1962)

V letech 1945 až 1962 probíhala v Jáchymově intenzivní těžba uranových rud pro potřeby Sovětského svazu. Jáchymov tak sehrál významnou roli při budování sovětského jaderného programu, včetně prvního reaktoru spuštěného v roce 1946 i vývoje jaderné zbraně. To byl hlavní důvod masivní těžby a zároveň zřízení pracovních a nápravně pracovních táborů v oblasti Jáchymovska i jinde.

Toto období zanechalo v krajině nejviditelnější stopy. Rozsáhlé odvaly zasypaly celá údolí a některé z nich jsou dodnes využívány například jako zdroj stavebního materiálu. Zároveň však obsahují značné množství zbytkové uranové rudy – odhady hovoří až o tisících tun. Pozůstatkem této éry jsou také technické objekty bývalých dolů i hluboké jizvy v podobě zničené krajiny a lidských osudů. Utrpení politických vězňů nucených k otrocké práci zůstává trvalou součástí paměti místa.

6. Období radonové vody (od roku 1906 dosud)

Poslední těžební etapou je získávání radioaktivní vody pro lázeňské účely. Tento proces probíhá již od roku 1906, avšak skutečný rozvoj nastal až po ukončení hlubinné těžby nerostných surovin. Lázně Jáchymov dnes využívají radonovou vodu jako základ své léčebné metody a navazují tak na více než sto let starou tradici.

Každé z těchto období přineslo Jáchymovu něco jiného – bohatství, věhlas, technický pokrok, ale i úpadek, devastaci krajiny a lidské tragédie. Všechna však společně formovala podobu města, jeho obyvatele i okolní krajinu a šířila jméno Jáchymov do celého světa.