BRAUTBETT - NEVĚSTINA SKÁLA NAD MARIÁNSKOU
V dávných dobách stával nad dnešní Mariánskou překrásný zámek. Jeho pán zmizel někde ve víru času, a tak zde žila pouze paní se svou dcerou. Její krása a bohatství její matky byly známy do širokých dálav a o nápadníky proto neměla nouzi. Ona však tajně milovala rytíře ze sousedství a ostatní vytrvale odmítala. Její matka však o nějakém chudákovi, byť rodem urozenému, nechtěla ani slyšet. Dcera si však postavila hlavu, a když jednou matka odjela, tajně se za svého vyvoleného zasnoubila. Její matka se po svém návratu vše dozvěděla a hrozně se rozzuřila. Nakonec ve vzteku nad dcerou vyslovila strašlivou kletbu: Ať sám Bůh její svatební lože změní ve skálu, jestliže se provdá proti vůli matky.
Dcera se však kletbě vysmála a dále připravovala svůj svatební den. Svatba byla okázalá a hosté se sjeli ze všech koutů celé země. Slavili bujaře, jen matka nevěsty seděla sama. Před půlnocí se novomanželé odebrali na lože a i ostatní pomalu zamířili do svých pokojů. S příchodem půlnoci se strhla bouře, kdy blesk stíhal blesk a zvuk hromu ani neustával. Vichřice lámala staleté stromy jako třísky a jejich kmeny pohazovala široko daleko jako pápěří.
Ráno byl zámek pryč. Jen na místě věže stála skála, podobající se vysoko nastlanému loži. Na vrcholu kamenné věže, přístupné jen ptákům, seděla mladá paní. Tonula v slzách a srdceryvně naříkala. Na vše ale bylo pozdě, kletba došla naplnění. Mnoho lidí se ji pokoušelo zachránit, ale každý opovážlivec za svou snahu zaplatil životem. Z hladké skály sklouzl a roztříštil se o její patu. Nakonec neposlušná a tvrdohlavá dcera zemřela hladem a její tělo posloužilo za potravu ptákům.