BERGGEIST
Ačkoliv se doly a lomy v celých Čechách jen hemží permoníky, trpaslíky a jinými obyvateli podzemní říše, existuje jedna výjimka. Tou je Jáchymov. Zde se totiž vyskytuje král podzemní říše Berggeist a ten by asi přítomnost svých poddaných nesnesl.
Zjevoval se v různých podobách – jako bílý kůň, vousatý muž v hornickém úboru se stříbrným kladívkem a mlátkem, muž s nápadně dlouhým krkem nebo jako nehmotná postava v černém rouchu, kdy zpod kápě svítí pouze ohnivé oči.
Pověsti u Berggeista popisují různé vlastnosti, jednou byl dobrý a potom naopak zlý a škodolibý. Evidentně záleželo na tom, jak se dotyčný člověk choval k horám a zda projevil úctu a kupodivu i zbožnost.
Agricola tak popisuje příhodu z dolu Rosenkranz u Annabergu, kde se dvanáct horníků chovalo v dole nevhodně a svou práci i celé hory častovali sprostými slovy. Náhle se jim v temnotě zjevilo rudé světélko, které se k nim blížilo, až v jeho záři rozeznali postavu koně se svítícíma očima. Ten na každého horníka dýchl jedovatý plyn. Jedenáct horníků zemřelo na místě, ten dvanáctý se dostal na povrch, kde vše vypověděl a následně zemřel. Důl byl následně opuštěn, ačkoliv do té doby dával mnoho stříbra.
Na jámě Svatý Jiří na Schneebergu u Božího Daru zase horníci nedbali zvyklostí a rouhali se tak, že se jim v podzemí zjevil Berggeist v podobě černého mnicha. Horníky napomenul, ale oni se mu vysmáli. Berggaistovi následně z očí vyšlehly plameny, mávl rukou a horníky zavalilo kamení.
Oproti tomu ale často horníci slyšeli zvuk kladívka, a když šli po zvuku, nalezli Berggeista klepajícího na určité místo. Pokud nezapomněli poděkovat nebo se podělili o skrovný oběd, nalezli po krátké práci na určeném místě stříbrnou žílu. Mnohokráte také horníci zavalení horninou popisovali, že se zával najednou rozestoupil a oni viděli vládce hor v hornickém úboru, který jim kynul k záchraně. Stejně tak je Berggeist při práci varoval před závalem táhlým houkáním.
V současnosti se lze setkat i s názvem Rudovous nebo Rudovřes. Prý jeho jméno odkazuje na dřívější název hor – Erzgebirge, Rudohoří. To ale nemá spojitost s rudou barvou, nýbrž s geologickým bohatstvím v podobě přítomnosti řady kovonosných rud. Jedná se tak o jakýsi pokus nahradit staré a polozapomenuté báje novým folklórem.
Vlastně je zvláštní, že každé hory mají svého ochránce. Jen Krušné hory mají dva. Pod povrchem vládne Berggeist a na povrchu Marzebila.