FARSKÁ LOUKA
Louka v nejstarších pramenech
Louka obklopená hlubokými lesy – dnes již podstatně menšími než v minulosti – je zmiňována již v počátcích Jáchymova. Kazatel a kronikář Johann Mathesius ve své kronice z roku 1554 uvádí: „Louka pod Greschelem, kterou uvolnil pan Valten Broner, připsána faře.“
Dr. Urban ve svých komentářích k Mathesiově kronice doplňuje, že louka byla dána do užívání kostelu, faře a čtyřem duchovním a že na její sklizni se podíleli dobrodinci kostela.
Kronika dále uvádí, že v roce 1555 sklízelo seno na louce dvě stě havířů, a to na žádost perkmistra. Ve sklizních pokračovali i v dalších letech. Pravidelně pomáhali také žáci jáchymovské školy.
Důl Reichgeschieb
V sousedství Farské louky, na druhé straně dnešní silnice na Boží Dar, se nacházel důl Reichgeschieb (Valouny). Nešlo o mimořádně bohaté naleziště, přesto zde těžba probíhala až do devatenáctého století. V období těžby uranu byl důl krátce obnoven, avšak hlavní žíla obsahovala smolinec pouze v malém množství.
Plánovaná vodní nádrž
Na konci osmnáctého století dochází k modernizaci dolů v Jáchymově i jeho okolí. Pro nové důlní stroje bylo zapotřebí větší množství vody. Razily se nové vodní štoly a v prostoru Farské louky byla projektována vodní nádrž.
Ta měla zadržovat vody Stísněného potoka, který se zde stáčí k severozápadu, i vody z místního prameniště. K realizaci projektu však nedošlo, protože postačovaly zásoby vody ze středověkých rybníků a vodních kanálů.
Geologická výjimečnost
Z geologického hlediska se oblast výrazně odlišuje od svého okolí. Podobné horniny se vyskytují například u Českých Hamrů mezi Kovářskou a Vejprty při státní hranici nebo v saském Hammerunterwiesenthalu.
Nachází se zde třetihorní fonolit s dutinkami, které jsou vyplněny krystaly kalcitu nebo jehlovitým natrolitem. Přítomen je rovněž augit a titanit.
Současné využití
Dnes je Farská louka především jedním ze zdrojů pitné vody pro Jáchymov a přilehlé osady. Nacházejí se zde čtyři pramenné jímky s celkovou vydatností přibližně tří litrů vody za sekundu.
