TELEVIZNÍ VYSÍLAČ KLÍNOVEC
Úvod
Klínovec byl ve snech radioamatérů ideálním místem pro umístění vysílače již od poloviny padesátých let 20. století. Strategická poloha nejvyššího vrcholu Krušných hor nabízela mimořádné podmínky pro šíření televizního signálu. Hlavní překážkou však byl tzv. Tajný prostor Jáchymov, do něhož byl veřejnosti zapovězen vstup.
První pokusy radioamatérů
Když se nadšencům podařilo získat povolení ke vstupu, pokoušeli se zachytit signál prvního československého televizního vysílače v Praze na Petřínské rozhledně. Povolení získali zejména proto, že šlo převážně o zaměstnance Uranových dolů Jáchymov. Veřejná bezpečnost tehdy evidovala osoby pohybující se v oblasti se sluchátky na uších a různými přístroji v rukou, což vzbuzovalo podezření.
Aby předešli komplikacím, sdružili se radioamatéři v Okresním radioklubu v Ostrově a následně pod hlavičkou Svazarmu navázali spolupráci s národním podnikem TESLA Holešovice. Po dvouletém jednání byl 14. srpna 1957 na vrcholu Klínovce vztyčen ocelový stožár. Antény byly nasměrovány mezi Karlovy Vary a Sokolov, samotný vysílač byl umístěn v pokoji č. 104 hotelu Klínovec.
Zařízení bylo spuštěno 21. prosince 1957 a příjem signálu z Prahy byl hodnocen jako vynikající. Stožár, původně nalezený na letišti v Karlových Varech, měřil jen 25 metrů. Konstruktéři z Jáchymova jej však upravili a zvýšili na 40 metrů.
Rušení a technické úpravy
Roku 1958 nastal první vážnější problém. V rakouském St. Pölten byl uveden do provozu vysílač pracující na stejné frekvenci jako pražský Petřín, což způsobovalo silné rušení. K patě stožáru proto bylo připojeno zařízení propojující vysílač s radioreléovou stanicí v Loučné.
Další významný krok nastal 10. července 1965, kdy byly na Klínovec přemístěny vysílače zrekonstruovaného Petřína.
Nová betonová věž
Vrchol Klínovce se mezitím dostal do hledáčku Správy radiokomunikací v Praze. V roce 1967 zde začala vyrůstat železobetonová věž, která měla sloužit jako televizní vysílač i radioreléová stanice. Vnitřní vybavení bylo dokončeno a zařízení spuštěno v roce 1973.
Věž na Klínovci má téměř identické dvojče na Zelené Hoře u Chebu. Obě stavby byly nejen postaveny, ale také uvedeny do provozu ve stejném roce, měsíci, dni a dokonce téměř ve stejný okamžik.
Srpen 1968
Nejdramatičtější okamžiky přišly v srpnu 1968. Vysílač obklíčili vojáci SSSR a vyzvali obsluhu z řad československé armády k přerušení vysílání a předání objektu. Po odmítnutí byl k věži přivezen kanon, který rozstřelil trafostanici u paty věže. Personál se vzdal až po příjezdu tanků a hrozbě zahájení těžké palby.
Obnova a současnost
Od svého spuštění v roce 1973 tvoří věž nedílnou součást panoramatu Klínovce a zajišťuje televizní i rozhlasové vysílání pro široké území západních Čech. V současnosti se diskutuje o možném zpřístupnění věže veřejnosti, což by z ní mohlo učinit další vyhledávaný vyhlídkový bod v oblasti. Z technické stavby určené původně výhradně pro přenos signálu by se tak mohla stát i nová turistická atrakce nejvyššího vrcholu Krušných hor.
