Jdi na obsah Jdi na menu
 


STÁTNÍ TABÁKOVÁ TOVÁRNA

21. 11. 2017

Počátkem devatenáctého století byla v celé oblasti Krušných hor značná nezaměstnanost, což s sebou přineslo nebývalou bídu. V Jáchymově to bylo umocněno i poklesem těžby a uzavřením řady těžebních míst. Městští činitelé se zaobírali řadou nápadů, jak bídě čelit pomocí zřízení nových pracovních míst. Jedním z nich byl nápad purkmistra Ignace Porkerta zřídit zde továrnu na zpracování tabáku. V té době byla v rámci Rakousko-Uherska jediná taková továrna v Sedlci u Kutné Hory. Město pro stavbu nabídlo pozemek v bočním údolí města, tzv. Zeileisenský grunt. V této době zde stála továrna na suřík, kterou zaznamenal na své mapě města děkan Böhm v roce 1835.

Purkmistrovi nahrával do karet i fakt, že v roce 1852 vláda ve Vídni rozhodla pomocí zvláštních podpor (dnes bychom řekli pobídek) řešit nezaměstnanost v Krušných horách a Krkonoších. Oficiálně žádost o zřízení továrny podal purkmistr Porkert na c. k. Okresní hejtmanství 7. února 1851. Hejtmanství souhlas vydalo 6. dubna 1856. Stavba projektovaná místním stavitelem Franzem Sieglem o půdorysu „U“ 95 x 47 metrů byla dokončena v červenci 1860 a 3. listopadu se začalo s výrobou doutníků. U jednotlivých stolů pracovalo 30 dělnic a 17. listopadu bylo do prodeje předáno prvních 1500 kusů doutníků. Zajímavostí je, že ženy v Jáchymově byly zvyklé pracovat doma a do nové továrny se příliš nehrnuly. Až v roce 1863 dorazil do města úřední příkaz k zajištění pracovních sil.

V roce 1867 byla zavedena výroba kuřavého tabáku. V roce 1870 se továrna potýká s kritickým nedostatkem pracovních sil. Kronika města uvádí, že do výroby bylo přijato 12 mladistvých hochů. Ti pracovali za 20 krejcarů denně. Podnik pro ně dokonce zřídil závodní školu, na jejímž provozu se podílel Jáchymov společně se státem.

Když v roce 1873 Jáchymov katastrofálně vyhořel, byli zaměstnanci a úředníci továrny ubytováni provizorně ve výrobních halách.

V roce 1882 započala výroba cigaret. Jejich náplň nebyla vyráběna zde, ale dovážela se z továrny na tabák v Lublani. V roce 1895 byl přistavěn sklad o rozměrech 36 x 16 metrů.

Zpočátku výroba probíhala pouze ručně. Až v roce 1870 byl zřízen vodní turbínový pohon a zároveň byl vybudován i vodovod. V roce 1899 byl zaveden motorový pohon a v roce 1903 bylo zavedeno elektrické osvětlení. V roce 1912 dosáhl vrcholu počet zaměstnanců – pracovalo zde 1174 osob. Z toho byla tisícovka žen. Pro ubytování úředníků byl v roce 1927 přistavěn čtyřpatrový dům. V roce 1941 podnik Vereinigte Sudetenländische Zigarrenfabriken „Deter, Halank, Müller“ KG (Spojené sudetské továrny na tabákové výrobky) postavil vlastní kotelnu a požádal o povolení stavby nákladního výtahu. V roce 1943 byla výroba ukončena. Budovy totiž převzala firma Metallwarenfabrik St. Joachimsthal Deter KG (Strojírenská továrna Deter Jáchymov). Důvodem bylo zavedení zbrojírenské výroby. Ten činnost zahájil 1. května 1943. Pro provoz strojů přesunutých sem z oblastí ohrožených nálety Spojenců bylo vybudováno elektrické vedení o napětí 22 kV ze Štoly saských šlechticů. Stroje totiž poháněl střídavý proud, kdežto podniková elektrárna vyráběla stejnosměrný. Z téhož důvodu zde byla postavena trafostanice.

Po 2. světové válce výroba nebyla obnovena a v roce 1946 proběhla účetní likvidace továrny. Prostor továrny sloužil jako sběrný prostor pro odsouvané Němce. Do budov se potom nastěhovalo Generální ředitelství Jáchymovských dolů. V této době byl v menší čtyřpatrové budově instalován centrální elektronkový počítač zn. Holerith americké výroby, na kterém byla prováděna materiálová evidence celých Jáchymovských dolů. Tento počítač s nezbytnou klimatizací zabíral celou budovu. V budově za Generálním ředitelstvím potom byly garáže GŘ a Ústřední dílny pro opravu důlní techniky (původně truhlárna).

Po ukončení těžby uranu zde měla závod Tosta, n. p., Aš (pletařské závody). Poté zde sídlil závod podniku TESLA Karlín, vyrábějící telefonní ústředny. Po roce 1989 zde sídlilo několik dalších firem. Dnes je zde ubytovna pro sociálně slabé a od roku 1996 výrobní podnik VJB.

Továrna byla vlečkou spojena s železničním nádražím a tím i s tratí do Ostrova. Na začátku provozu trati byla tabáková továrna hlavním provozovatelem, kdy do ní proudily vlaky hlavně s uhlím. Teréní zářez pro vlečku je za Kulturním domem dodnes jasně patrný.

Fotogalerie zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Tabakova_tovarna/