JÁCHYMOVSKÉ MLÝNY
Úvod
O Mlýnském údolí pojednává samostatný článek, nyní se však zaměřme na jednotlivé mlýny, které patřily k Jáchymovu nebo přímo městu. Při zpracování byly kromě vlastních zjištění a městské kroniky využity především práce Vladimíra Kříže z Jáchymova.
Mlýny v Mlýnském údolí
Prohlídku začneme v bočním údolí směrem k Můstku, Neklidu či Klínovci. Na konci souvislé zástavby lze nad korytem Klínoveckého potoka spatřit částečně zřícenou klenbu – pozůstatek náhonu někdejšího mlýna. Nad ním se nacházel malý rybník, kde bylo první městské koupaliště. Rybník, mlýn i další objekty zanikly pod odvalem dolu Bratrství ve druhé polovině 20. století.
Další mlýn stával v dnešním čp. 1045. V korytě potoka je dodnes patrný zazděný otvor po ose mlýnského kola. Klínovecký potok zde poté mizí pod zemí a znovu se objevuje až u Lázeňské budovy Agricola.
Na místě dnešního parkoviště pod Radium Palace stával moučný mlýn Karl Schneidenmühle. Dochoval se kamenný mostek vedoucí původně na dvůr mlýna. Voda z tohoto mlýna neodtékala zpět do potoka, ale byla vedena náhonem přímo k dalšímu mlýnu – Panskému mlýnu.
Panský mlýn (Herrenmühle)
Vznik mlýna je datován po roce 1520. Původně zde měl stát dominikánský klášter, z jehož stavebního materiálu byl nakonec vystavěn mlýn. V provozu byl až do roku 1908. Roku 1910 objekt zakoupili provozovatelé Radium Palace. V roce 1925 přešel spolu s lázněmi do majetku státu, který jej roku 1956 převedl na Lázně Jáchymov. Dnes slouží jako zázemí údržby a zahradnictví, součástí areálu je i minigolf.
Madrmühle
Mlýn, který byl zároveň várečným pivovarem, stával pod dnešní čistírnou odpadních vod. Dochoval se zbytek náhonu. Byl jediným mlýnem v oblasti s vantroky vedenými přes koryto potoka. Zanikl roku 1930 a byl zbořen.
Petermühle
Petermühle je považován za nejstarší vodní mlýn na území dnešní České republiky. Dendrochronologický průzkum jej datoval do let 1525–1530. Šlo o nejvýkonnější mlýn oblasti se dvěma koly, z nichž jedno bylo později nahrazeno turbínou o výkonu 15 koňských sil. Dochovaly se zbytky středověkého zdiva a kamenná vana pro turbínu.
Po druhé světové válce sloužil objekt různým účelům – mimo jiné jako sklad léků či továrna na plasty. Po roce 2011 byl areál poničen krádežemi kovů a chátral. Město zvažovalo demolici při zachování historického zdiva.
Papírenský dvojmlýn
První zmínka pochází z roku 1546, kdy horní mlýn zakoupil Adam Abt a zavedl výrobu vysoce kvalitního papíru. Produkce byla exportována do Leidenu, kde se papír dále zpracovával na bankovky Rakousko-Uherska. Analýzy potvrdily, že papír z Jáchymova používal i J. S. Bach.
Horní papírna fungovala do roku 1931, později zde zůstala pila s vodním kolem o průměru čtyř metrů. Objekt byl přeměněn na restauraci Trinksmühle, dnes Restaurace U Vlčků. Dolní pila byla v provozu do poloviny 20. století a později přestavěna.
Speknerovy mlýny
Horní Speknerův mlýn byl původně železným hamrem, později obilným mlýnem a drátovnou. Po válce zchátral a byl stržen, na jeho místě vznikla malá vodní elektrárna.
Dolní Speknerův mlýn vznikl kolem roku 1726. Byl přeměněn na hamr, později doplněn vodní elektrárnou. Roku 1927 jej získal stavitel Franz Rehn, který objekt přestavěl na pilu.
Mlýny v Horním Žďáru
Na území Horního Žďáru, patřícího městu Jáchymov, stálo několik dalších mlýnů. V prostoru dnešního závodu m-tec stála usedlost s mlýnem a mlátičkou poháněnou vodním kolem.
Grünesmühle zahrnoval mlýn, kovárnu a hostinec Karlsbader Hof. Dochoval se hostinec U Václava.
Mlýn U Semeráda, v prostoru dnešního hotelu Subterra, byl kromě mletí vybaven sušárnou a čističkou obilí. Od roku 1910 zde fungovala pekárna s dvojitou pecí. Původně jej poháněla dvě vodní kola, později turbína Michel-Ossberg.
Závěr
Jáchymovské mlýny představují mimořádně pestrou kapitolu hospodářských dějin města. Od středověkých obilných mlýnů přes papírny a hamry až po výrobu elektřiny ukazují, jak důležitou roli hrála voda v životě hornického a lázeňského města.
