Jdi na obsah Jdi na menu
 


HRAD FREUDENSTEIN

2. 5. 2012

img_9629.jpg

Jeden kilometr západně od města se na Zámeckém vršku vypínají zbytky hradu, který rostl podle plánů šlikovského stavitele Jana Münnicha souběžně s městem. Postaven byl k ochraně stříbrných dolů a nově založeného města roku 1517 a dostavěn byl v roce 1523. S velkou pravděpodobností se tak jedná o nejmladší hrad na území dnešní ČR. Ačkoliv se dnes zdá, že je poněkud mimo město, původně byl obklopen budovami, které přibývaly souběžně s růstem Jáchymova.

Jeho stavba vycházela z jednoduché pevnostní architektury šestnáctého století. Na obdélníku 50x65 metrů vyrostly obytné a hospodářské budovy. V severovýchodním rohu stála bateriová válcová věž a v jihozápadním rohu potom válcová věž sloužící jako dělová bašta, která byla do prostoru nádvoří otevřená. Síla zdiva věží byla 1.7 metru a průměr osm metrů, síla hradeb pak byla 1-1.5 metru. Brána se nacházela v západní hradbě a byla kryta mohutným šíjovým příkopem. Ve sklepeních hradu byly prováděny tajné pokusy s ražbou mincí ještě před udělením mincovního práva rodu Šliků.

Umístění hradu bylo zdánlivě obtížně bránitelné, ale ve skutečnosti bylo Münnichem zvoleno velmi pečlivě. Vrcholek kopce Schottenberg byl odtěžen do plošiny, čímž bylo jednak srovnáno místo pro samotnou stavbu, jednak tím byl získán dostatek stavebního materiálu. Hrad je směrem od Nového města jakoby zasunut pod úroveň okolí, což mu přineslo ochranu před dělostřelbou z okolí hradu. Hlavně tak byla chráněna pata hradby a de facto i samotná hradba v její dolní polovině. Proti hrozbě dělostřelby vedené z Kohlbergu (kopec severně nad hradem) stála mohutná bateriová věž (Šlikovka). Freudenstein je tak vlastně základním kamenem staveb chráněných před dělostřelbou a Münnich novátorsky reagoval na rozmach dělostřeleckých zbraní.

První pohroma hrad postihla již jako novostavbu. V roce 1525 se vlivem několika podnětů radikalizovali a posléze i vzbouřili jáchymovští horníci. Horníci marně upozorňovali své představené na to, že jsou okrádáni na mzdě a že s nimi vrchnost zachází v rozporu s články Horního řádu. Navíc horníci často pocházeli z blízkých německých zemí Saska a Durynska, kde v této době probíhalo selské povstání. A toho se na straně říšských knížat zúčastnil i majitel Jáchymova Štěpán Šlik. Dne 13. května 1525 vytáhlo 3000 horníků podnícených myšlenkami Tomáše Münzera na radnici, kde zničili veškeré písemnosti a zajali purkmistra (starostu). Tento úspěch horníky povzbudil a i proto vytáhli k hradu, na který úspěšně zaútočili. Vzhledem k tomu, že Štěpán Šlik neměl díky svému zapojení v Sasku a Durynsku dostatek vojáků, a navíc nebyla rebelie namířena přímo proti němu, skončilo povstání jednáním. Byl ustanoven smírčí soud o osmi členech. Za Šliky: Jan Pluh z Rabštejna, Oppel Vitzthum, Jošt Tussel – farář z Falknova (Sokolov) a Rudolf z Bienau. Za město a vzbouřence: magistr Urban Osan, Anton Römheld z Annabergu, Hans Hausmann a Ulrich Grösgan z Freibergu.

Hrad byl rychle opraven a stal se sídlem horního hejtmana a jednoho ze zakladatelů města Jindřicha z Könneritz. Prvním nešlikovským horním hejtmanem sídlícím na Freudensteinu se stal Kryštof z Jendorfu  v roce 1528. Vzhledem k angažování Šliků ve Šmalklandské válce (u nás I. stavovské povstání) jim byl Jáchymov a horní desátek v roce 1548 trvale odejmut a město tak zcela ovládl panovník. V letech 1548-58 zde sídlil královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský Popel z Lobkovic. Dalšími obyvateli hradu ve funkci horního hejtmana byli např.: Kryštof z Kralovic, Jáchym z Bílé, Albrecht z Globenu nebo Oldřich Dreiling z Wagramu.

Hrad nebyl příliš udržován, a proto jej 4. května 1548 prohlížela komise královské komory, zastoupená komisaři Šebestiánem z Lobkovic, Bernartem Unruhe a Habušem z Limpachu v doprovodu hejtmanů z Jáchymova a Horního Slavkova (hrad se stal majetkem panovníka). Komise stav hradu shledala značně neuspokojivým a sešlým, a proto nařídila uvolnění financí na jeho opravu. Jako nový horní hejtman byl dosazen Sebald Schwerzer. Ten byl následován Mikulášem Majem, Wolfem Helclem ze Steinsteinu a Kryštofem Gnadem z Grünbergu.

Zánik hradu přinesla Třicetiletá válka. Pověst Jáchymova přilákala do města prakticky každou armádu operující v oblasti. Kromě Chorvatů, Sasů nebo Francouzů, kteří víceméně pouze procházeli, šlo hlavně o Švédy a císařské armády.

Během II. stavovského povstání (1618-1620) zde sídlila vojenská posádka generála stavovských vojsk hraběte Mansfelda. Císařská vojska jej obsazují během roku 1621. V roce 1631 se jej, společně s městem, zmocňují Švédové. Během války potom přešel několikrát z jedné bojující strany na druhou. V roce 1632 se v Jáchymově i na Freudensteinu opevňuje císařská posádka, která v roce 1634 čelí obléhání švédským vojskem pod vedením Johana Gustafssona Banéra. Hrad byl tehdy švédskou dělostřelbou prakticky zničen – zůstaly stát pouze věže a části hradebních zdí. Švédové navíc zbytky hradu po podepsání Vestfálského míru v roce 1648 vyhodili do povětří. Tuto demolici vydržely pouze dvě věže ze čtyř. Hrad byl potom zcela opuštěn a stal se zdrojem stavebního materiálu pro místní obyvatele.

V roce 1861 byla severovýchodní věž přestavěna na obydlí hlásného a městskou hlásku, ze které byla dávána znamení o začátku a konci pracovní doby horníků. Při této přestavbě bylo sneseno vrchní dřevěné patro s ochozem vysazené na gotických krakorcích a věž získala novou kuželovou střechu zakončenou hláskou s lucernou. Jihozápadní věž, která byla vždy nižší a původně pravděpodobně sloužila jako zásobní věž hradu, byla přestavěna na sklad střelného prachu pro potřeby Horního úřadu. Ještě v této době u ní byly patrné pozůstatky polokruhové bašty. Podle některých teorií se jedná o zbytek záchodového rizalitu, ale tomu odporuje mohutnost přístavby na starých zobrazeních, kde je zbytek stavby zachycen v původní mohutnosti. Tehdy také byla zazděna hrotitá okna v její horní místnosti.

Během devatenáctého století byl na základech hradních budov postaven dům přiléhající k obytné věži. Ten byl později (do poloviny dvacátého století) využíván jako městský statek. Po odsunu německého obyvatelstva přestaly být budovy statku udržované, postupně zchátraly, a proto byly na počátku padesátých let strženy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla skrz hradní areál postavena nová silnice z Jáchymova na Nové Město. Při stavbě této silnice byly zničeny zbytky bateriových bašt, základy severozápadní věže a částečně i zbytky šíjového příkopu při západní hradbě s bránou. Při stavbě silnice došlo k několika propadům kleneb sklepů. Do areálu byl proto zakázán vstup a sklepy byly v polovině padesátých let dvacátého století zabetonovány.

Poslední úplná rekonstrukce zbytků hradu proběhla v roce 1973 poté, co věž po úderu blesku 14. 6. 1964 vyhořela. Při této rekonstrukci byl v hloubce osmi metrů zabetonován i přístup do sklepů věže.

Dnešní stav hradního objektu je vcelku neuspokojivý. Vyšší věž nazývaná lidově Šlikovka patří městu Jáchymov a je otevřená pouze výjimečně. Nižší věž má soukromého majitele, který ji staticky zajistil a opravil. Zároveň u ní ale postavil parazitní stavbu, která nemá s původním vzhledem nebo umístěním vůbec nic společného. Navíc zadní stěna domu měla kopírovat původní hradební zeď, ale je jasně patrné, že tomu tak není. Kromě toho je v areálu hradu postavena telekomunikační věž a jak již bylo zmíněno, celý areál protíná silnice.

Fotogalerie minulosti i přítomnosti hradu je zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Freudenstein/