HROB OBĚTÍ 2. SV. VÁLKY
Úvod
Na městském hřbitově v Jáchymově se mezi běžnými hroby nachází společné pohřebiště obětí druhé světové války. Jsou zde uloženy ostatky čtyř sovětských válečných zajatců, jednoho polského vojína a muže, který zemřel během pochodu smrti procházejícího v závěru války v blízkosti města. Váleční zajatci byli v Jáchymově nasazeni na nucené práce v dolech, kde panovaly mimořádně tvrdé podmínky. Jejich životní příběhy se uzavřely daleko od domova a jejich ostatky spočinuly právě zde, na jáchymovském hřbitově.
Historie
Po skončení války byly ostatky zemřelých pohřbeny na místním hřbitově. O hroby pečoval hrobník Bohumil Malý, který byl zároveň členem místního hasičského sboru. Z jeho podnětu byla ve dnech 1. a 2. listopadu 1948 členy Požárního sboru pod jeho vedením a za účasti velitele JSDH Jáchymov vybudována nová, vyzděná hrobka. Od Městského národního výboru byly zakoupeny tři rakve, do nichž byly ostatky exhumovány a následně společně uloženy do nové hrobky.
Nad hrobkou byl vztyčen jednoduchý kamenný památník s pamětní deskou z červeného mramoru s nápisem: „ZDE NAŠLI POSLEDNÍ ODPOČINEK / 4 SOVĚTŠTÍ ZAJATCI, / 1 POLSKÝ VOJÍN / A 1 NEZNÁMÝ Z POCHODU SMRTI / JAKO OBĚTI NACISMU. / SPĚTE KLIDNĚ V ČESKÉ ZEMI!“ Slavnostní odhalení proběhlo 7. listopadu 1948 při příležitosti výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Účastnili se jej představitelé města, armády, tehdejších okresních i krajských orgánů, zástupci škol a Junáka, čestná stráž hasičů a duchovní – katolický kněz z Jáchymova a pravoslavný kněz z Karlových Varů.
Dodatečně bylo zjištěno, že původně neznámá oběť pochodu smrti byla francouzské národnosti. Její ostatky však již nemohly být vydány, protože hrobka byla zazděna a nebylo možné určit, ve které z rakví se nacházejí. Postupně byli identifikováni i tři ze čtyř sovětských zajatců – Filimon Černěnko, Berija Korostěnko a Petr Šumkin. Čtvrtý sovětský zajatec, polský vojín a francouzská oběť zůstali bezejmenní.
Popis
Pietní místo bylo situováno přímo mezi ostatní hroby na hřbitově, nikoli jako samostatné čestné pohřebiště. Původní podoba byla jednoduchá a odpovídala době svého vzniku. Kamenný památník s mramorovou deskou byl umístěn nad vyzděnou hrobkou a text na desce zdůrazňoval společný osud obětí nacismu a jejich poslední odpočinek v české zemi.
V roce 1955, při příležitosti desátého výročí konce války, byl původní památník nahrazen novým, mohutným mramorovým památníkem vysokým přibližně 2,5 metru, zakončeným rudou pěticípou hvězdou. Původní pamětní deska byla na nový monument přenesena. Odhalení se uskutečnilo 9. května 1955. Od roku 1949 se zde pravidelně konaly pietní akty k výročí ukončení druhé světové války.
Obnova
Po společenských změnách na počátku 90. let byl již značně zchátralý mramorový památník v roce 1991 odstraněn a místo bylo upraveno do střídmější podoby bližší původnímu řešení. Pietní místo tak nadále připomíná válečné oběti bez výrazných ideologických symbolů, avšak se zachováním památky na jejich tragický osud.
