TOLARY
ÚVOD
Mincovní právo, tzv. mincovní regál, patřilo ve středověku mezi regální práva panovníka. Znamenalo výlučné oprávnění razit mince a vybírat z jejich výroby mincovní zisk (seigniorage). Ražba mince tak byla nejen symbolem svrchovanosti, ale i významným zdrojem panovnických příjmů.
NA POČÁTKU ŠESTNÁCTÉHO STOLETÍ
Na počátku 16. století v Evropě citelně chyběla stabilní „velká“ mince vyšší nominální hodnoty. Růst obchodu i omezené zásoby zlata vedly k hledání náhrady. Řešením se stala ražba velkých stříbrných mincí, označovaných jako Guldiner či Guldengroschen. Ty postupně v běžném platebním styku nahradily zlaté mince.
ŠLIKOVÉ A ZÍSKÁNÍ MINCOVNÍHO PRÁVA
V prostředí Českého království docházelo v této době k oslabování přímé moci panovníka ve prospěch vysoké šlechty. Dokladem toho je i získání práva razit mince rodem Šliků. Dne 9. ledna 1520 obdrželi od zemského sněmu svolení k ražbě „větších grošů v hodnotě rýnských zlatých, jejich polovin a čtvrtin“. Právní platnost tomuto kroku následně udělil král Ludvík Jagellonský listinou ze dne 17. října 1523, která zněla: „bíti na Horách Joachimstáských groše na zrno, kterak na Horách Kutných se tepe s tím rázem a textem a s malou proměnou, co se tkne jejich erbu“.
Původně Šlikové zamýšleli stříbro z Jáchymova vyvážet a prodávat, což by představovalo další zásah do panovnických práv. Záhy se však začali zabývat myšlenkou mincování kovu přímo na místě. Podle dobových svědectví (Mathesius, Miesel, Agricola) mohly proběhnout pokusné ražby již roku 1519 v podzemí hradu Freudenstein, přímý archivní doklad o těchto pokusech však chybí.
VZORY A POČÁTKY RAŽBY
Inspirací byla saská mince typu Guldengroschen, známá také jako Schreckenberger, ražená ve Schneebergu a Zwickau v letech 1492–1525. Přezdívka Klappmützentaler odkazovala na charakteristické pokrývky hlavy vyobrazených vévodů Johanna a Georga. Označení „tolar“ se však plně prosadilo až po zahájení systematické ražby v Jáchymově.
NÁZEV A TECHNICKÉ PARAMETRY
Mince ražené ve šlikovské mincovně nesly označení Joachimsthaler Guldengrosch, Joachimsthallergrosch, jochmtáslský groš, Thaler či tolar. Postupně se ustálil zkrácený název Tolar. Název vycházel z původního jména místa svého vzniku – Joachimsthal (Údolí sv. Jáchyma). Z německého Thaler se později vyvinul název dollar.
Tolary byly na svou dobu mimořádně kvalitní. Měly vysokou ryzost přibližně 931/1000 a hmotnost okolo 27,6 gramu, tedy šlo prakticky o mince z téměř čistého stříbra. Na rozdíl od dosavadní praxe byla rytina rozprostřena po celé ploše mince ve vysokém detailu. Z dnešního pohledu je mimořádně významné i to, že se na jáchymovských tolarech objevuje značka konkrétního mincmistra. Tím se poprvé v evropském měřítku setkáváme se systematickým označováním odpovědné osoby přímo na minci, což představovalo důležitý krok k transparentnosti a kontrole kvality ražby.
Jejich kvalita však vedla k častému přetavování v jiných mincovnách. V pozdější době docházelo také ke snižování ryzosti příměsí kovu nebo k obrušování hran.
Jeden tolar se dělil na 30 stříbrných grošů, tedy odpovídal hodnotě jeden a půl zlatého. Tři zlaté představovaly dva toláry.
ROZSAH RAŽBY
V roce 1520 proběhla také ražba dvou-, tří- a čtyřtolarových mincí. Od roku 1526 razili Šlikové mince i ve své další mincovně v Horním Slavkově. V letech 1520–1528 vyrazili přibližně 3,25 milionu tolarů a přibližně 22 milionů pražských grošů.
PODOBA MINCE
Na přední straně je vyobrazen svatý Jáchym jako štítonoš šlikovského erbu s nápisem Sanktum Joachim. Po obvodu mince je nápis: ARMA=DUOB=SLICOUV=STEFANI=ET=FRATR=COMITU=D=BASAIA – tedy „Mince pánů Šliků Štěpána a bratří hrabat z Bassana“ (Arma Dominorum Slickorum Stephani et Fratrum Comitum de Bassano). U některých raných ražeb byl nápis sv. Jáchyma nahrazen iniciálami SI a letopočtem.
Na zadní straně je český královský lev a nápis LUDOVICUS PRIMUS D GRACIA REX BOE – Ludvík první z Boží milosti král český. Jméno panovníka se pochopitelně s nástupem dalších vládců měnilo.
VÝZNAM A DĚDICTVÍ
O významu těchto mincí svědčí i jejich jazykový odkaz. Označení Thaler se rozšířilo po Evropě a jeho odvozenina dollar se stala názvem jedné z nejrozšířenějších světových měn. Tolary byly napodobovány v mnoha zemích – například jako skandinávské riksdalery či nizozemské leeuwendaaldery.
Po převzetí mincovny panovníkem roku 1528 došlo k odstranění šlikovských atributů z mincí, avšak Šlikové si díky postavení hlavních dodavatelů stříbra zachovali na chod mincovny značný vliv. O svůj majetek přišli až po roce 1548 v důsledku konfiskací.
Tolary se v Jáchymově razily až do roku 1670, kdy byla jejich ražba ukončena pro nedostatek mincovatelného kovu.
Zvláštní kapitolu představuje tolar Marie Terezie z roku 1780, který se stal nejdéle používanou tolarovou mincí a v některých oblastech Afriky plnil funkci obchodní měny ještě ve 20. století.
Související text o mincování obecně a místních mincmistrech je zde: http://www.palfi.cz/clanky/ruzne-texty/z-historie/mincovani-a-mincmistri.html
Fotogalerie mincí je zde: http://mipalfi.rajce.idnes.cz/Tolary/#
